Proevropský premiér Arménie Nikol Pašinjan sice zvítězil první červnový víkend ve volbách, vyhráno ale zdaleka nemá. Aby definitivně uzavřel mír s Ázerbájdžánem, musí ve své malé jihokavkazské republice změnit ústavu. A tomu bude bránit proruská opozice.
Arméni o víkendu ve volbách rozhodli o tom, že v premiérském křesle další čtyři roky zůstane Nikol Pašinjan. „Rusko se samozřejmě snažilo tyto volby ovlivnit,“ říká estonský novinář Anton Alexejev s tím, že cílem bylo zajistit, aby uspěli proruští politici nebo aby Pašinjan nezískal tak silný mandát. Ten sice nemá ústavní většinu, ale jeho strana obsadila 61 ze 105 křesel v parlamentu.
Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že jeho strana vyhrála nedělní parlamentní volby. Volební komise v pondělí ráno uvedla, že Pašinjanova strana Občanská dohoda získala necelých 50 procent hlasů. Jedním z ústředních témat volební kampaně byly vztahy mezi Jerevanem a Moskvou. Země se v posledních letech přibližuje k Západu, s tím ovšem ruské úřady kategoricky nesouhlasí.
V neděli čekají Arménii důležité parlamentní volby. Politický analytik Mikael Zoljan v rozhovoru vysvětluje, proč může výsledek hlasování ovlivnit nejen vztahy Arménie s Ruskem a Evropskou unií, ale také širší soupeření mezi demokracií a autoritářstvím. Volby podle něj rozhodnou o tom, zda se země vydá cestou dalšího sbližování se Západem, nebo se vrátí do ruské sféry vlivu.
Takhle otrávený výraz už ruský prezident dlouho nenasadil. Arménský premiér Nikola Pašinjan mu v přímém přenosu dal lekci z demokracie a vypadalo to, že si to užíval. S úsměvem ve tváři upozornil Putina na to, že v Arménii jsou svobodné volby, je tam svobodný internet a v zemi není ani jeden politický vězeň. Putin na oplátku kritizoval, že se Arménie přibližuje Evropské unii.
