Dva naprosto odlišné světy spojuje nečekaná záhada. Vědci na trpasličí planetě Pluto i na největším měsíci Saturnu Titanu našli stejnou dosud neznámou chemickou látku. Přestože oba světy dělí miliardy kilometrů a jsou úplně jiné, vykazují identický chemický podpis.
Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají, že najdou chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
Švédští vědci přišli s přelomovým lékem, který by mohl představovat nový přístup k léčbě cukrovky 2. typu a obezity. První výsledky výzkumu naznačují, že by mohla fungovat, aniž by bylo nutné potlačovat chuť k jídlu nebo způsobovala nevolnosti. Bude tohle konec Ozempicu?
Vesmírné vozítko Curiosity analyzovalo miliardy let starou horninu a našlo v ní něco nečekaného. „Objevili jsme soubor organických molekul, které zvyšují pravděpodobnost, že Mars mohl v minulosti poskytovat prostředí vhodné pro život,“ vysvětluje Ashwin Vasavada z Laboratoře proudového pohonu NASA (JPL NASA). Co přesně nález znamená – a proč zatím nepřináší jednoznačné odpovědi na některé otázky?
Astronomové v Jižní Africe objevili nejvzdálenější a zároveň nejjasnější kosmický laser, jaký kdy byl zaznamenán – světlo k nám dorazilo z více než osmi miliard světelných let. Jeho původcem je bouřlivá srážka dvou galaxií.
Stárnutí si většina z nás představuje jako pomalý, nenápadný proces: každý rok o pár šedin víc, o něco hlubší vrásky či lehce pomalejší regenerace. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že realita může být mnohem dramatičtější. Podle nové studie totiž nestárneme plynule – ale ve dvou výrazných „vlnách“. A možná jste je už zažili.
Vědci objevili dosud největší organickou molekulu obsahující síru – prvek nezbytný pro bílkoviny a enzymy na Zemi – v mezihvězdném prostoru. Dosud její větší sloučeniny nacházeli jen v kometách a meteoritech. Objev tak označují za „chybějící článek“ v porozumění tomu, jak vzniká chemie života ve vesmíru.
