Jmenování Mychajla Drapatého novým vrchním velitelem ukrajinské armády vyvolalo v Rusku značné obavy. Tamní vojenští komentátoři a analytici varují, že v čele ukrajinských sil stane podstatně nebezpečnější a schopnější protivník než jeho předchůdce Oleksandr Syrskyj.
Čtyři roky poté, co ukrajinský pluk Azov přepustil ruským silám poslední část zdevastovaného města Mariupol, si tato obnovená jednotka klade za cíl, aby Moskva zaplatila za okupaci.
Mariupol se stal symbolem jedné z nejkrvavějších kapitol ruské invaze na Ukrajinu. Ve městě v roce 2022 vojáci pluku Azov a další ukrajinští obránci po měsíce bojovali s násobnou ruskou přesilou prakticky do posledního muže a náboje. Ve středu Azov oznámil návrat do „svého“ města.
První samostatný zdravotnický prapor úspěšně evakuoval těžce raněného vojáka z oblasti pod nepřátelskou kontrolou. Ukrajinci k tomu využili nové robotické vozidlo MAUL a po více než měsíci čekání a několika marných pokusech o evakuaci raněného muže na konci května konečně dopravili do bezpečí.
Český dobrovolník Jakub Jurčaga měl padnout během jarních bojů na Ukrajině. Informaci zveřejnila skupina podporující Ruský dobrovolnický sbor (RDK), v jehož řadách působil. Jurčaga se do centra pozornosti dostal loni po zajetí ukrajinskými silami, kdy čelil kritice za své dřívější proruské postoje a výroky o válce.
Podle monitorovací skupiny DeepState obsadila ruská armáda za celý květen pouhých 14 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Naopak ukrajinské síly v rámci lokálních protiúderů mezitím osvobodily výrazně větší část rodné země. Čistý přírůstek okupovaného území je tak pro Rusko poprvé od roku 2024 záporný.
Přerušení ruského pozemního koridoru na okupovaný Krym bylo hlavním cílem ukrajinské armády už v roce 2023. Tehdejší velká pozemní ofenziva však selhala a Ukrajinci to tak dnes zkouší znovu. Tanky a pěchotu však tentokrát nahradily drony.
Ukrajinská televizní stanice Kanál 24 přinesla rozhovor s jedním z nejuznávanějších ukrajinských vojenských důstojníků a zástupcem vedoucího prezidentské kanceláře Pavlem Palisou. Řeč přišla nejen na potenciální hrozbu ze sousedního Běloruska, ale i na aktuální situaci na bojišti nebo rostoucí schopnosti ukrajinské armády.
Analytici z amerického Institutu pro studium války mají za to, že nedávná aktivita ukrajinských dronů poblíž okupovaného města Mariupol je součástí širší kampaně zaměřené na narušení ruského zásobování a dopravy vojenského materiálu.
Obránce Mariupolu, velitel Azovu, někdejší člen fotbalových ultras i absolvent filologie. Denys „Redis“ Prokopenko se v pouhých 34 letech stal brigádním generálem. Zatímco na Ukrajině je považován za národního hrdinu, Kreml ho označuje za „neonacistu“ a obhajuje jím „denacifikaci“.
Od počátku totální ruské invaze na Ukrajinu uběhly už čtyři roky a Rusko získalo jen minimální územní zisky – a to za cenu obrovských ztrát. Analýza ukazuje, že země přišla už o statisíce vojáků. Vladimir Putin přesto i nadále věří, že Ukrajinu vyčerpá, ale podle odborníků své soupeře stále podceňuje a posílá tak Rusy na smrt v čím dál větších počtech.
Před čtyřmi lety bylo na Ukrajině většinou lehce nad nulou. Teploty sice padaly i pod ni, ale zima nebyla tak krutá jako ta letošní. Mnozí západní, a dokonce i ukrajinští představitelé v té době ještě nevěřili, že Rusové zaútočí a že rozpoutají válku velkého rozsahu. Jenže 24. února začala invaze, která mezitím zasáhla většinu země. A někteří Ukrajinci jsou po celou tu dobu v ruském zajetí.
