Existuje hranice, kterou lidský život pravděpodobně nepřekročí, i kdyby medicína jednou dokázala odstranit všechny známé projevy stárnutí? Nová studie nabízí odpověď. Vědci poprvé spočítali, jak velkou roli v délce života hrají náhodné změny v DNA, které se v našich buňkách během života hromadí. Výsledky naznačují, že právě ony mohou představovat jeden z posledních limitů lidské dlouhověkosti.
Když jsem před čtyřiceti lety vstoupil jako medik poprvé do nemocnice, nasával jsem spolu se základními medicínskými znalostmi i nepsaná pravidla o tom, jak zdravotnictví funguje. Patřilo mezi ně i přesvědčení, že o všem důležitém rozhodují lékaři a že jejich hierarchie je jednoznačně vertikální.
Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor, bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.
Lékař, který založil a dvacet let vedl kardiocentrum ve FN Motol, letos v květnu vydal svůj druhý román s názvem Prezidentské konzilium (Cosmopolis). Po románu Srdcaři (2021), v němž sledoval osudy dvou špičkových kardiochirurgů, se tentokrát pustil do žánrových vod thrilleru. Nemocnici v knize líčí jako místo, kde nejde jen o život pacienta, ale o to, kdo bude systém řídit.
Ochota praktických lékařů sloužit pohotovosti klesá. Odnášejí to nemocniční doktoři a záchranáři, říká šéf České lékařské komory Milan Kubek. Počet výjezdů záchranek je i kvůli tomu rekordní. Kubek by proto do služeb poslal mladé lékaře. A to i ty, kteří ještě nemají atestaci. „Vypomohli by a současně by se otrkali,“ souhlasí i další experti.
Mám přítele. Je mu přes osmdesát. Před nedávnem oslepl, trpí řadou dalších zdravotních problémů a jeho každodenní existence je plná bolesti, strádání a beznaděje. Život ho netěší, někdy ho přímo mučí. Rád by to všechno ukončil. Nikoliv z důvodu nějaké krátkodobé negativní emoce, ale proto, že nemá žádnou reálnou naději na zlepšení. Dokonce se o svůj odchod pokusil, ale svým okolím byl „zachráněn“.
Umělá inteligence zvládne předpovědět riziko srdečního selhání pět let před jeho vznikem. Nástroj, který srdeční potíže dokáže detekovat, vyvinuli vědci z Oxfordu ve Velké Británii. Novinka ve zdravotnictví by lékařům umožnila rychlejší a přesnější diagnózy pacientů.
Nedávná kauza týkající se údajně nepotřebných implantací ICD ve Fakultní nemocnici Olomouc otevřela velmi citlivé téma. Ptáme se, proč vlastně dochází k tomu, že se v medicíně objevují indikace k výkonům, které nejsou odborně správné, pro pacienta vhodné a nijak ospravedlnitelné.
Představte si docela běžnou situaci: Přijdete ke svému lékaři pro recept na léky, které berete už několik let, nic se nemění, jen potřebujete další balení. Lékař se na vás krátce podívá, otevře počítač, párkrát klikne, vytiskne recept a vy odcházíte. Celá návštěva trvá pět minut. Otázka zní: Opravdu je nutné, aby tuto práci dělal lékař?
V jiných zemích už je to častá praxe: než lékaři nasadí pacientovi lék, udělají mu genetický test. Odhalí, jak na daný medikament bude reagovat. Stanoví mu také vhodnou dávku. „Může tím ušetřit spoustu peněz za léčbu, která nepřinese požadovaný efekt,“ vysvětluje farmaceut Josef Suchopár.
Chirurgové jako „nešlapající prostitutky“? Dnes bych taková slova nepoužil, za výrok jsem se omluvil, řekl nastupující ředitel kyjovské nemocnice Pavel Piler v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Bývalý šéf dvou brněnských nemocnic v minulosti čelil ostré kritice od svých kolegů za „autoritářské“ a „homofobní“ chování. Nyní promluvil o kontroverzích spojených s jeho jménem i o plánech na novém působišti.
Myslím, že se jedná o nejzávažnější kauzu českého zdravotnictví po roce 1989, která se přímo dotýká pacientů.
Když lidé uklouznou na zledovatělém chodníku a pořádně si natlučou kostrč nebo když si při sportu natáhnou sval, jejich instinktivní reakcí bývá odpočinek. Totéž ostatně radí i známá metoda RICE, což je základní postup první pomoci při akutních poraněních měkkých tkání. Čtyři písmena, která tuhle zkratku tvoří, jsou rest (odpočinek), ice (ledování), compression (stlačení) a elevation (zvednutí).
Je to paradox - zatímco lékaři mnoha odborností očkovat nesmějí, lékárníkům bez medicínského vzdělání chce resort zdravotnictví tuto možnost dát. „Cíl je zřejmý: dostat zdravého člověka do lékárny a něco mu tam prodat,“ reagoval na plány ministra Adama Vojtěcha (ANO) šéf lékařské komory Milan Kubek. Pokud chce resort zvednout proočkovanost populace, měl by podle něj rozvázat ruce doktorům.
Je jí teprve něco přes dvacet, milovala hory, sport a měla namířeno na medicínu. Jeden březnový den roku 2021 ale její život nabral směr, který si neuměla – a ani nechtěla – představit. Po tragickém pádu na lyžích ochrnula od krku dolů. Dnes, tři roky poté, maluje, natáčí virální videa a dokazuje, že i ten nejtěžší osud může mít překvapivě silné a inspirativní pokračování.
Zdravotnictví je oborem, v němž bude mít umělá inteligence (AI) mimořádně silné postavení. Ne proto, že by „rozuměla“ lidem lépe než lidé sami, ale proto, že medicína je do značné míry založena na rychlém zpracování velkého množství informací a na expertním rozhodování pod tlakem nejistoty. Právě v tomto typu činností je AI velmi silným konkurentem člověka.
Marek Dvořák je nejslavnější český záchranář, a když přijede na místo nehody, lidé se s ním chtějí fotografovat. Pacienty nabádá, ať nemají zábrany, jelikož zkušeného lékaře prý už nic nepřekvapí.
