Inscenace Roberta Carsena již řadu let vznikají pro nejvýznamnější operní domy a festivaly světa, od milánské La Scaly přes pařížskou Operu až po Metropolitní operu v New Yorku. Vedle opery se rodák z kanadského Toronta věnuje také činohře, muzikálu, scénografii a výstavním projektům.
Na Pražském jaru vystoupí 4. června jako sólistka ve Verdiho Requiem, díle, které sama vnímá jako hlubokou, téměř existenciální záležitost. Elīna Garanča patří k absolutní špičce operního světa a dnes si může vybírat nejen role, ale i vlastní tempo. V rozhovoru mluví o tom, proč nelituje žádného svého rozhodnutí a jak se s věkem proměňuje nejen její hlas, ale i pohled na postavy, které ztvárňuje.
Jen těžko bychom u nás našli někoho, kdo nikdy neslyšel jméno Štefan Margita. Tenorista je známý i neopernímu publiku díky svému dlouholetému manželství s Hanou Zagorovou, se kterou vytvořili i několik společných hudebních projektů. Nyní na prahu sedmdesátky se s operou loučí; v novém nastudování Wagnerova Zlata Rýna v Národním divadle ztvární roli, s níž před lety debutoval v San Francisku.
