Strana Alternativa pro Německo (AfD) v pátek uvedla, že podala trestní oznámení na kancléře Friedricha Merze kvůli jeho středeční řeči v parlamentu. Merz v ní AfD obvinil, že svým plánem takzvané remigrace v Německu v podstatě chystá etnickou čistku.
Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla historického výsledku v Sasku-Anhaltsku, zatímco CDU kancléře Friedricha Merze utrpěla těžkou porážku a v Německu se stále častěji mluví o krizi tradičních stran. Analytik, bývalý zpravodaj ČTK v Německu a Českého rozhlasu v Bruselu a Štrasburku Filip Nerad napsal, že volební tsunami může otřást i Berlínem. A právě on hostem pořadu Spotlight.
Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla historického výsledku v Sasku-Anhaltsku, zatímco CDU kancléře Friedricha Merze utrpěla těžkou porážku a v Německu se stále častěji mluví o krizi tradičních stran. Analytik, bývalý zpravodaj ČTK v Německu a Českého rozhlasu v Bruselu a Štrasburku Filip Nerad napsal, že volební tsunami může otřást i Berlínem. A právě on byl hostem pořadu Spotlight.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) chce po nedělních vyhraných volbách v Sasku-Anhaltsku vést sondážní rozhovory o nové zemské vládě se všemi stranami. Veřejnoprávní stanici MDR to řekl člen vedení frakce AfD v zemském sněmu Tobias Rausch. Většina stran, které se dostaly do zemského parlamentu, odmítá spolupráci s AfD, kterou sasko-anhaltská tajná služba vede jako pravicově extremistickou.
Alternativa pro Německo získala v zemských volbách rekordní výsledek a Sasko-Anhaltsko může být první spolkovou zemí s premiérem z AfD. Výsledek také otevřel otázku, zda se udrží politická izolace AfD zavedenými německými stranami. Podle českého diplomata a znalce Německa Tomáše Kafky je tato izolace nyní neudržitelná. Zároveň ale dodává, že krajně pravicová strana to nebude mít jednoduché.
Volby v Sasku-Anhaltsku změnily Německo, nelze pokračovat jako dřív. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl německý kancléř Friedrich Merz, který je zároveň předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU).
O politickém zemětřesení, triumfu pravicových extremistů, modré bouři či zhroucení politického středu píší dnes německá média po vítězství strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) vyhrála s velkým náskokem volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, v novém parlamentu ale nemá většinu. Získala 43,8 procenta hlasů, ukazují úplné výsledky nedělního hlasování. Díky tomu obsadí 39 z 83 křesel.
Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44 až 44,5 procenta hlasů.
V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se v neděli konají volby. Zhruba 1,7 milionu voličů může až do 18:00 vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba označila už v roce 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou.
Strana Alternativa pro Německo (AfD) by v nedělních volbách ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko mohla získat až 43 procent hlasů. Vyplývá to ze středečního průzkumu agentury INSA. Křesťanskodemokratická unie (CDU) současného premiéra Svena Schulzeho zaostává o 21 procentních bodů.
Německý kancléř Friedrich Merz vyloučil povolební spolupráci CDU s AfD i Levicí. AfD má podle průzkumů nedělní volby v Sasku-Anhaltsku přesvědčivě vyhrát se ziskem kolem 40 procent, CDU má mít zhruba 23 procent.
Důchodová reforma německého kancléře Friedricha Merze je v ohrožení. Proti její části se postavili premiéři tří východoněmeckých spolkových zemí, kteří jsou členy jeho vlastní strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU). Merz přitom v červnu řekl, že důchodovou reformu chce prosadit jako celek, měnit a vyjímat z ní jednotlivé části podle něj nelze.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí nejvážnější politické krizi od svého nástupu do úřadu. Rozbuškou se stala kontroverze kolem jednoho z jeho nejvýraznějších spojenců, Jense Spahna. Kauza donutila šéfa parlamentní frakce CDU/CSU odejít z funkce a následný Merzův pokus o personální restart se začal komplikovat. Okolí kancléře proto s obavami vyhlíží blížící se volby, píší média.
Německý ministr dopravy Patrick Schnieder podle agentury DPA oznámil, že požádá kancléře Friedricha Merze, aby ho propustil. O odchodu tohoto politika z Křesťanskodemokratické unie (CDU) německá média spekulovala už několik dnů, protože Merz podle nich nebyl spokojený s jeho prací.
Bavorský premiér a předseda nejmenší německé vládní strany CSU Markus Söder odmítl jakoukoli spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD). V letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF uvedl, že by to Křesťansko-sociální unii (CSU) i její sesterskou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléře Friedricha Merze rozpoltilo.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek oznámil změny ve své vládě. Dosavadní ministryně zdravotnictví Nina Warkenová se stane šéfkou úřadu kancléře, jejím nástupcem bude dosavadní generální tajemník Merzovy Křesťanskodemokratické unie (CDU) Carsten Linnemann.
Předseda frakce konzervativní unie CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn se rozhodl odstoupit z funkce. Spahn tak učinil poté, co ve středu oznámil, že se s manželem stali rodiči, a to díky náhradní matce ve Spojených státech. V Německu je přitom náhradní mateřství zakázané, mimo jiné kvůli odporu Spahnovy strany. Podle kritiků politik předvedl typickou ukázku dvojího metru.
V Německu vyvolalo debatu oznámení o narození dítěte jednoho z vrcholných politiků. Předseda frakce konzervativní unie CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn ve středu uvedl, že se s manželem stali rodiči, a to díky náhradní matce ve Spojených státech. V Německu je přitom náhradní mateřství zakázané, mimo jiné kvůli odporu Spahnovy strany.
Evropské státy by měly ve vztahu k Íránu přestat s politikou appeasementu a měly by podpořit íránský lid, aby sám dokázal režim v Teheránu svrhnout. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve čtvrtek řekl Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého v roce 1979. Pahlaví je jednou z nejvýraznějších postav íránského exilu. V Berlíně se konaly demonstrace na jeho podporu, ale i proti němu.
