Ne evropská krajní pravice, ale Angela Merkelová stála podle britského komentátora u zrodu dnešní politické polarizace. Bývalé německé kancléřce vyčítá především migrační politiku, vztah k Rusku i dlouhodobé podceňování obrany.
Nizozemská pořádková policie dnes v Haagu rozehnala protest několika stovek krajně pravicových demonstrantů poté, co na místě vypuklo násilí. Napsala to agentura AP, podle níž pak úřady plánovaný pochod proti imigrační a azylové politice zakázaly.
Záběry migrantů překračujících hranici z Maroka do španělské exklávy Ceuta posílily podporu krajně pravicových stran, a to i přes prudký pokles počtu příchodů nelegálních migrantů do Evropy v důsledku přísnější migrační politiky. V rozhovoru s agenturou Reuters to v pátek uvedl eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner.
Německý kancléř Friedrich Merz po šestnácti měsících ve funkci čelí tlaku z několika stran a v německých médiích se už spekuluje o jeho možných nástupcích. Vedle padající podpory jeho CDU se stále výrazněji projevuje také tlak zprava. Nedávný drtivý úspěch Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku přitom nemusí být poslední ranou.
Německá prokuratura identifikovala podezřelého z antisemitského útoku, který se stal v roce 1970 v Mnichově a při kterém zahynulo sedm lidí. Útočník patřil ke krajní pravici a tehdy mu bylo 25 let, zemřel v roce 2020. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP.
Když jde o Židy, najdou společnou řeč islamisté, anarchisté i neonacisté. Vyplývá to z výroční zprávy Europolu o terorismu. Ten si loni vyžádal šest obětí, desítky plánovaných útoků ale úřady včas překazily. Skoro pět set podezřelých z terorismu policisté v EU zatkli. Nejstaršímu bylo 79 a šlo o anarchistu. Nejmladší byl teprve dvanáctiletý a patřil k neonacistům.
