Káva je už řadu let spojována s nižším rizikem některých civilizačních onemocnění i delším životem. Vědci ale dosud nedokázali přesvědčivě vysvětlit, co přesně se po jejím vypití v těle odehrává. Nová studie nyní popisuje mechanismus, který by mohl být jedním z dílků této skládačky. A překvapivě v něm nehraje hlavní roli kofein.
Ranní káva znamená pro většinu lidí hlavně kýženou dávku energie. Nový výzkum ale naznačuje, že její vliv může být mnohem hlubší. Vědci totiž poprvé detailně popsali, co pravidelné pití kávy dělá se střevy, mozkem i lidskou psychikou. Výsledky překvapily i samotné výzkumníky: ukázalo se totiž, že rozdíl nedělá jen kofein, ale i látky, kterým dosud věda nevěnovala tolik pozornosti.
„Krátkodobé povzbuzení kofeinem může vést k dlouhodobě nižší energii,“ upozorňuje farmaceutka Kamila Horníčková. Právě jarní změna času podle ní často spouští začarovaný kruh únavy, který si mnozí nevědomky ještě zhoršují – typicky odpolední kávou, po níž následuje horší spánek a ještě větší vyčerpání. Stačí přitom málo: nahradit kávu jinými nápoji. Jaké to podle farmaceutky jsou?
Zní to jako titul z béčkového filmu: žraloci „na kokainu“ křižují karibské vody. Jenže tentokrát nejde o fikci. Vědci totiž poprvé zaznamenali stopy kokainu v krvi žraloků u Baham - a spolu s nimi i kofein a běžné léky proti bolesti.
Pravidelná konzumace kávy (s kofeinem) nebo čaje může podle nové rozsáhlé studie snížit riziko rozvoje demence až o pětinu. Výzkum zveřejněný v odborném žurnálu JAMA Network sledoval životní styl tisíců lidí po dobu čtyř desetiletí a naznačuje, že kofein hraje v ochraně kognitivních funkcí důležitější roli, než se dosud předpokládalo.
