Bývalý elitní špion KGB, ministr obrany, likvidátor čečenského povstání a hlavně nekorunovaný Putinův nástupce, který však ztratil náklonnost vládce Kremlu. To byl Sergej Ivanov, který náhle zemřel v Moskvě ve věku 73 let. Důvod smrti je nejasný. V oficiálních prohlášeních chybí jakákoliv zmínka o tom, zda šlo o následky dlouhé nemoci, náhlou zdravotní indispozici nebo jiný důvod.
Současné ruské zpravodajské služby navazují na hlavní sovětskou tajnou službu KGB především svou protizápadní orientací a metodami náboru agentů založenými na penězích a vydírání. V rozhovoru pro ČTK to řekl profesor z Univerzity v San Francisku a autor knihy KGB Liberati Filip Kovačević, který je expertem na zpravodajské služby.
Petrohradskému ekonomickému fóru se přezdívá „ruský Davos“. Je to místo, kde se setkávají špičky ruské ekonomiky. V pátek na něm dokonce vystoupí i prezident Vladimir Putin, který z města na břehu Baltského moře pochází. Dříve než řečníci ale do druhého největšího města dorazily ukrajinské drony, a vytvořily tak bizarní scenérii. Co od fóra čekat, popisuje v pořadu Spotlight rusista Karel Svoboda.
Odborníci z Česka a Ukrajiny digitalizovali tisíce příběhů zachycujících příběhy Čechů, kteří se stali oběťmi sovětských represí a vykonstruovaných obvinění. Zveřejnění se dočkalo 479 vyšetřovacích spisů sovětské tajné policie KGB, které obsahují údaje o 283 českých občanech.
V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála historická událost: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do americké rozvědky CIA. Zatímco na Západě média událost sledovala s mimořádnou pozorností, na Východě téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.
V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála historická událost: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do americké rozvědky CIA. Zatímco na Západě média událost sledovala s mimořádnou pozorností, na Východě téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.
Od začátku války na Ukrajině se vztah mezi pravoslavnou církví a státem proměnil. Církev se stala pevnou oporou ruské státní ideologie, říká socioložka a odbornice na náboženství a politiku v Rusku Kristina Stoecklová z Univerzity v Innsbrucku.
