Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají, že najdou chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.
NASA rozjíždí největší návrat člověka na Měsíc od dob programu Apollo. Americká kosmická agentura už objednala první robotické moduly, měsíční buginy i speciální drony, které mají připravit rozsáhlou základnu na jižním pólu Měsíce ještě před příletem astronautů. Projekt za stovky miliard dolarů má být prvním krokem k trvalému osídlení Měsíce a později i k cestě lidí na Mars.
Brněnská firma chce do roku 2030 dostat sondu na Měsíc. „Jižní pól bude čerpací stanicí pro další lety do vesmíru,“ popisuje šéf společnosti TRL Space Petr Kapoun. O budoucnosti kosmického průmyslu podle něj rozhodne boj o data, družice a suroviny na Měsíci. „Vesmírné závody nikdy neskončily. Kdo bude první těžit vodík na Měsíci, tomu budou ostatní platit,“ říká ve Spotlightu Aktuálně.cz.
Brněnská firma chce do roku 2030 dostat sondu na Měsíc. „Jižní pól bude čerpací stanicí pro další lety do vesmíru,“ popisuje šéf společnosti TRL Space Petr Kapoun. O budoucnosti kosmického průmyslu podle něj rozhodne boj o data, družice a suroviny na Měsíci. „Vesmírné závody nikdy neskončily. Kdo bude první těžit vodík na Měsíci, tomu budou ostatní platit,“ říká ve Spotlightu Aktuálně.cz.
Ještě před několika desetiletími by myšlenka vody na Měsíci zněla spíše jako sci-fi. Dnes však vědci stále častěji nacházejí důkazy, že náš přirozený satelit skrývá zásoby ledu, a to především v hlubokých kráterech poblíž pólů. Nová studie nyní naznačuje, kde by mohlo být ledu nejvíce a jak se na Měsíci pravděpodobně hromadil. Například pro budoucí mise Artemis jde o zprávu zásadního významu.
