Reklama
Reklama

Hrobka


Velké egyptské muzeum
Velké egyptské muzeum
Velké egyptské muzeum

Kdo byl tajemný Paser? Archeologové přináší nové poznatky o egyptské historii

Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.

Archeologové z australské Macquarie University, francouzské výzkumné jednotky HiSoMA a Polské akademie věd pátrali po stopách dávných civilizací v oblasti mezi Nilem a Rudým mořem, aniž by museli rozsáhle kopat do země. A právě během tohoto „čtení krajiny z vesmíru“ začali opakovaně narážet na podivné kruhové útvary.
Archeologové z australské Macquarie University, francouzské výzkumné jednotky HiSoMA a Polské akademie věd pátrali po stopách dávných civilizací v oblasti mezi Nilem a Rudým mořem, aniž by museli rozsáhle kopat do země. A právě během tohoto „čtení krajiny z vesmíru“ začali opakovaně narážet na podivné kruhové útvary.
Archeologové z australské Macquarie University, francouzské výzkumné jednotky HiSoMA a Polské akademie věd pátrali po stopách dávných civilizací v oblasti mezi Nilem a Rudým mořem, aniž by museli rozsáhle kopat do země. A právě během tohoto „čtení krajiny z vesmíru“ začali opakovaně narážet na podivné kruhové útvary.

Tisíce let si jich nikdo nevšiml. Satelit vyfotil podivné kruhy na Sahaře, vědci tuší jejich význam

Pod pískem Sahary možná leží příběh lidí, kteří dokázali přežít svět měnící se v poušť. Vědci nyní pomocí satelitů objevili stovky obřích pravěkých hrobek rozesetých napříč súdánskou částí Sahary. Některé ukrývaly nejen lidské ostatky, ale i pohřbený dobytek. A podle archeologů mohou odhalovat, kdy se mezi nomády poprvé zrodila moc, prestiž i nerovnost.

Reklama
Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.
Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.
Terakotoví bojovníci v odkryté jámě pohřebního komplexu císaře Čchin Š’-chuang-ti u Si-anu v Číně; armáda objevená rolníky při kopání studny roku 1974.

Mohylu čínského císaře podle pověsti chrání řeky rtuti. Nikdo tomu nevěřil, senzory ji skutečně zachytily

Terakotová armáda patří mezi největší objevy dvacátého století. Podle dobových kronik a pověstí hlinění vojáci hlídají velmi cenný poklad, nacházející se údajně v hrobce čínského císaře. Do mauzolea ale dodnes nikdo nevstoupil. Důvodem nejsou legendární pasti, o kterých se zmiňují starověcí historici, ale strach z poničení cenností. Přesto je ale možná na pověstech něco pravdy.

Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.
Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.
Archeolog Stanisław Kozieł zkoumá otevřenou hrobku krále Kazimíra IV. na Wawelu, květen 1973. Průzkum probíhá bez jakýchkoli ochranných pomůcek, což mělo později fatální následky.

Prokletí královské hrobky na Wawelu: Po jejím otevření začali archeologové umírat

Polští vědci otevřeli v rámci výzkumu v roce 1973 hrobku krále Kazimíra IV. Jagellonského na Wawelu. Z původně dvanáctičlenného týmu pak během několika měsíců zemřelo hned deset lidí. Veřejnost následně uvěřila, že je hrobka panovníka prokletá a archeologové zahynuli, protože narušili jeho klid. O několik desítek let později ale věda nabídla racionální vysvětlení zdánlivě nevysvětlitelných úmrtí.

Objev samotných figurek byl podle badatelů dramatický a vzrušující zároveň - ilustrační foto
Objev samotných figurek byl podle badatelů dramatický a vzrušující zároveň - ilustrační foto
Objev samotných figurek byl podle badatelů dramatický a vzrušující zároveň - ilustrační foto

V egyptské hrobce objevili badatelé nečekaný poklad. Kam ale zmizelo tělo faraona?

V píscích starověkého města Džanet - asi 160 kilometrů severovýchodně od Káhiry - narazili archeologové na nález, který nemá v moderní egyptologii obdoby. V jedné z královských hrobek totiž objevili 225 dokonale vypracovaných a zachovalých pohřebních figurek. Objev okamžitě získal status senzace - a to nejen kvůli rozsahu nálezu, ale i kvůli záhadám, kterým může pomoci přijít na kloub.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama