NASA možná drží nejslibnější stopu dávného života na Marsu, jakou kdy našla. Rover Perseverance odebral z podivně skvrnité horniny vzorek, jehož chemické znaky mohou souviset s činností dávných mikrobů. Jenže odpověď na jednu z největších otázek lidstva teď leží miliony kilometrů od Země – zavřená v malé trubičce, pro kterou zatím nemá NASA jistý způsob návratu.
Hluboko pod horou na severním Uralu ukrývá Rusko komplex, který má zůstat funkční i po útoku na zemi a její hlavní velitelská centra. Nové satelitní snímky a tisíce ruských vojenských dokumentů ukazují, že Objekt 1335 v posledních letech prošel rozsáhlými stavebními pracemi. S místem se už desítky let spojuje sovětský systém Perimetr, na Západě známý jako Mrtvá ruka. Co se to na Uralu děje?
Existoval na Marsu život, nebo ne? Pro život je nejdůležitější jedna podmínka: voda. Vědci teď v kráteru Jezero našli překvapivé zjištění: voda tu kdysi byla, a dokonce třikrát. Nejdřív vyvěrala na povrch, pak tu stálo jezero a nakonec se tu proháněla ještě horká voda, která tu otiskla další chemickou stopu. Co to znamená pro všechny dosavadní objevy na Marsu?
Rudá planeta vydala další záhadu, se kterou si vědci zatím nevědí rady. Vozítko Curiosity při cestě údolím Valle Grande narazilo na podivné díry v povrchu. Podobné prohlubně už vědci na Marsu znají, tyto jsou však jiné. Jsou nezvykle široké a mělké a na jejich dně chybí materiál či jiná stopa, která by napověděla, jak vznikly. Jejich původ tak zatím zůstává záhadou.
Když rover Perseverance zamířil laser na několik nenápadných světlých kamenů v kráteru Jezero, vědci neočekávali nic mimořádného. Analýza ale odhalila minerál, který dosud na Marsu nikdo nenašel a který na Zemi vytváří rubíny a safíry. Ještě zajímavější než samotný nález je pak otázka, jak mohl v tamních horninách vůbec vzniknout. Snaha nalézt odpověď totiž může vědce docela potrápit.
Dvacet let stará data z Marsu skrývala objev, kterého si nikdo nevšiml. Vědci až díky nové analýze archivních dat z roveru Spirit objevili důkazy, že kapalná voda mohla být na Marsu mnohem rozšířenější, než se dosud předpokládalo.
Nový objev roveru Perseverance posouvá pátrání po dávném životě na Marsu dál: v kráteru Jezero zachytil dosud nejrobustnější důkaz organických látek. Jenže jistotu, zda jde o stopu života, nebo o výsledek geologických procesů, přinesou teprve vzorky z Marsu dopravené na Zemi. Právě v tom je podle vědců klíč k celému nálezu.
Mars už desítky let překvapuje vědce stopami dávné geologické minulosti. Nyní ale výzkumníci narazili na objev, který na Rudé planetě dosud nikdo neviděl. V úlomku marťanského meteoritu objevili zcela nový typ horniny a minerál, který může změnit představy o tom, jak se planeta před miliardami let vyvíjela. Odpověď na otázku, odkud pochází, však zatím zůstává otevřená.
Rover Perseverance zveřejnil další snímek z povrchu Marsu. Nové selfie, které NASA složila z 61 samostatných fotografií, zachycuje vozítko na západním okraji kráteru Jezero v oblasti nazývané Lac de Charmes. Vedle působivé scenérie ale přináší hlavně něco podstatnějšího: pohled do jedné z geologicky nejstarších částí planety, kterou se zatím podařilo prozkoumat.
Dvě vozítka NASA, Curiosity a Perseverance, ukazují Mars ze dvou zcela odlišných perspektiv. Nové 360° panoramatické snímky, které oba stroje pořídily, doplňují mozaiku toho, jak se planeta vyvíjela a jakou roli v její historii hrála voda.
Myšlenka, že život na Zemi mohl vzniknout jinde ve vesmíru, byla dlouho spíše doménou spekulací. Nový experiment amerických vědců jí však dodává reálnější obrysy. Extrémně odolné bakterie totiž v laboratoři přežily tlak srovnatelný s tím, jaký vzniká při dopadu asteroidu na Mars. Výsledek tak oživuje hypotézu, že dopady asteroidů mohly umožnit mikrobům „přeskakovat“ mezi planetami.
Záhadný meteorit přezdívaný Černá kráska, který na Zemi doputoval z Marsu, obsahuje výrazně více vody, než se dosud předpokládalo. Ukazuje to nová studie založená na moderní metodě neutronového skenování. Objev posiluje teorii, že Mars byl v dávné minulosti mnohem vlhčí planetou – a možná i místem, kde mohl vzniknout jednoduchý život.
V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?
V běžně nepřístupném jeskynním systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu zůstal zraněný muž, hasiči se snaží ho dostat ven.
Bermudský trojúhelník patří k nejslavnějším záhadám světa. Vědci ale v této oblasti narazili na něco stejně podivného, jako jsou legendy o mizejících lodích a letadlech. Hluboko pod Bermudami totiž objevili pod oceánskou kůrou masivní kamennou strukturu, která podle nich nemá na Zemi obdoby. Útvar naznačuje, že geologie této části Atlantiku je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.
