Lídři Evropské unie v pátek chtějí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského požádat, aby zmírnil svou veřejnou kritiku Donalda Trumpa. Obávají se totiž, že Zelenského stále ostřejší výroky mohou dále zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitvrdil vůči Donaldu Trumpovi. V rozhovoru pro deník Financial Times kritizoval jeho vstřícnost vůči Moskvě a oznámil, že Ukrajina obnoví útoky na ruské rafinerie. Zároveň stanovil podmínku, za níž je ochoten údery opět zastavit.
Ukrajina začne zase útočit na rafinérie v Rusku, řekl v rozhovoru, který ve čtvrtek ráno zveřejnil deník Financial Times, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina tyto údery na několik dnů přerušila kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Kyjev ale poukazoval, že Rusko i nadále útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Rusko ostře reagovalo na nové informace o plánech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten vyzval Spojené státy, aby podnikly kroky proti ruským a čínským snahám ve vesmíru a umožnily Kyjevu širší využití satelitního systému Starlink. Jeho návrh pobouřil především místopředsedu ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva. Pohrozil, že takový krok by mohl spustit „totální vesmírnou válku“.
Mezi zájemci o odkup aktivit britského řetězce Tesco ve střední Evropě je i majitel Lidlu a Kauflandu, společnost Schwarz Gruppe. Ve čtvrtek o tom informoval britský deník Financial Times (FT). O koupi podle jeho zdrojů projevují zájem také nizozemský řetězec supermarketů Ahold Delhaize a polský diskontní řetězec Biedronka.
Ruský prezident Vladimir Putin označil Valdajský klub, kterého se účastní už od založení roku 2004, za „jednu z nejuznávanějších mezinárodních platforem“ pro diskusi o globálních otázkách. Letos ale jeho tradiční kulisa mizí a Putin na poslední chvíli přesunul konferenci ze Soči do Moskvy. Podle obeznámených zdrojů tak učinil kvůli obavám z ukrajinských dronů.
Ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) USA John Ratcliffe se chystá převzít aktivnější roli v jednáních s Ruskem a Ukrajinou zprostředkovaných Spojenými státy. Ve čtvrtek to podle zdrojů deníku Financial Times sdělili představitelé z Washingtonu svým evropským protějškům. Zmíněný Ratcliffe byl na konci srpna na tajné schůzce v Moskvě, dosud ovšem není přesně známý konkrétní důvod jeho cesty.
Neobvyklého vyslance poslal americký prezident na tajnou misi do Moskvy. Je jím architekt a milovník ruské kultury, který si v USA nechal vybudovat vlastní dům ve stylu ruské dači. Především ale Rodney Mims Cook Jr. v Bílém domě dohlíží na Trumpův nový reprezentační taneční sál. Nyní vedl tajné rozhovory s Rusy v Petrohradu. Informují o tom Financial Times.
Leteckou základnu Bezmer na jihovýchodě Bulharska opustila dvojice amerických vojenských tankovacích letounů, jejichž tamní rozmístění kritizoval Írán. V sobotu o tom informovala agentura Reuters. Deník Financial Times (FT) tento týden napsal, že i kvůli těmto tankovacím strojům zvažovali íránští představitelé údery na cíle v Bulharsku.
Írán zvažoval a zvažuje i útoky na americké vojenské základny v Evropě, pokud budou Spojené státy eskalovat válku s Teheránem, napsal ve středu deník Financial Times s odvoláním na dva nejmenované íránské zdroje. Íránský režim už od března v odvetě za americké útoky na svou zemi útočí na státy Perského zálivu, kde mají USA základny, a v květnu pohrozil rozšířením války za hranice Blízkého východu.
V geopolitických úvahách se v posledních měsících a letech stále častěji skloňuje Arktida. S ubývajícím ledem a pokrokem technologií se z ní postupně stává oblast, která přitahuje pozornost regionálních i světových lídrů. Nejnovějším příkladem je Čína. Ta nyní spouští pravidelnou námořní linku přes Arktidu, kterou nazývá „Ledovou hedvábnou cestou“.
Ukrajina na žádost americké vlády zastavila útoky na ropné tankery u ruského Novorossijsku. Americký viceprezident J. D. Vance o to během telefonátu osobně požádal prezidenta Volodymyra Zelenského s odůvodněním, že údery ohrožují dodávky kazašské ropy a poškozují americké firmy. Kyjev podle Financial Times doufá, že tím posune jednání o licenci na výrobu střel Patriot.
Ještě donedávna patřili mezi nejžádanější lidi v německém průmyslu a byli považováni za privilegovanou vrstvu. Řídili miliardové projekty, pobírali vysoké platy a automobilky se o ně přetahovaly. Dnes se však na trhu práce začínají objevovat stovky nezaměstnaných manažerů z Volkswagenu, Porsche, BMW i Mercedesu. A personální agentury přiznávají, že pro ně nedokážou najít odpovídající uplatnění.
Španělská exkláva Ceuta je z marockého pobřeží téměř na dosah. Přesto si masový přechod hranice z minulého týdne vyžádal desítky mrtvých a jejich počet stále stoupá. Proč se zdánlivě krátká cesta změnila ve smrtící past?
Americký prezident Donald Trump si není jist, zda Spojené státy poskytnou Ukrajině licenci na výrobu střel do systémů protivzdušné obrany Patriot. Ve čtvrtek to řekl britskému deníku Financial Times (FT). Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom po úterní schůzce s Trumpem uvedl, že mu šéf Bílého domu licenci přislíbil.
Připravovaný 21. balík sankcí proti Rusku čelí dosud nejsilnějšímu odporu uvnitř Evropské unie. Hned několik členských států požaduje výjimky nebo blokuje část navrhovaných opatření kvůli dopadům na vlastní ekonomiku. Podle diplomatů však za odmítáním opatření nestojí jen hospodářské zájmy, ale také rozdílné vnímání bezpečnostní hrozby, kterou Rusko pro jednotlivé státy představuje.
Brusel povolil Ukrajině využít část evropské vojenské pomoci na nákup komponentů z Číny. Důvodem je nedostatek některých klíčových součástek, které evropský zbrojní průmysl stále nedokáže vyrábět v potřebném množství.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu mění složení vlády: premiérka Julija Svyrydenková v neděli oznámila rezignaci a podle poslanců o tom část Zelenského strany předem nevěděla. Otřes přichází už potřetí od začátku invaze, expremiérku zřejmě čeká diplomatická mise. Podle experta je třetí taková změna částečně způsobena tím, že se kvůli válce nemůžou konat volby.
Společnost OpenAI, která stojí za jazykovými modely ChatGPT, zvažuje, že by předala pětiprocentní podíl ve firmě americké vládě. Ve čtvrtek o tom informoval britský deník Financial Times (FT) s odvoláním na dva své zdroje. Podle nich generální ředitel společnosti Sam Altman odprodej podílu navrhoval už v raných fázích rozhovorů s administrativou prezidenta Donalda Trumpa.
„Mimořádně ohromený a nadšený.“ Takovými slovy měl Donald Trump popsat svůj pohled na nedávné ukrajinské údery uvnitř Ruska, když se minulý týden setkal s Volodymyrem Zelenským na summitu G7 ve francouzském Évianu. Podle diplomatického zdroje deníku Kyiv Independent pak šéf Bílého domu Ukrajince přímo vyzval, aby jednali ještě odvážněji.
