Přesně před patnácti lety, třicátého května 2011, oznámila spolková kancléřka Angela Merkelová odchod Německa od jaderné energie. Německo následně odstavilo 17 zbývajících jaderných reaktorů. Jejich likvidace potrvá nejméně do roku 2045 a vyžádá si 50 miliard eur. Elektřina, kterou mohly tyto reaktory vyprodukovat během následujících 20 let, má tržní hodnotu zhruba 100 miliard eur.
Černobylská katastrofa není jen příběhem Ukrajiny a Běloruska. Následky havárie, od níž v neděli uplyne právě 40 let, likvidovaly statisíce mužů z celého Sovětského svazu, mezi nimi i Estonci. Jeden z nich, předseda Estonské asociace pro Černobyl Juri Reinmann popisuje práci „lidských robotů“, život v zakázané zóně i to, jak dnes bývalí likvidátoři bojují s nemocemi a pocitem zapomnění.
Při pokusu na jednom z reaktorů Černobylské jaderné elektrárny došlo k jeho přehřátí, protavení a následnému výbuchu. Během samotné havárie přišlo o život 32 lidí, další tisíce zemřely na rakovinu kvůli únikům radiace. Výbuch, který 26. dubna 1986 Černobylem otřásl, představoval jednu z největších lží Sovětského svazu, jehož vedení o závažnosti situace dlouho mlžilo před světem i vlastními lidmi.
Americký prezident Donald Trump tento týden pohrozil rozšířením útoků na íránskou vodní a energetickou infrastrukturu. Takový krok by znamenal zásah proti klíčové civilní infrastruktuře a z pohledu mezinárodního práva by mohl být považován za válečný zločin. Kde leží hranice mezi legitimním cílem a válečným zločinem, vysvětluje expert na mezinárodní právo Otakar Foltýn.
Do estonského vzdušného prostoru vlétl kolem čtvrté hodiny ranní neznámý dron. Směřoval ze vzdušného prostoru sousedního Ruska a narazil do komínu elektrárny poblíž hranice. Následně byl v pobaltské republice spuštěn varovný systém, úřady nicméně uklidňují obyvatelstvo, že Estonsko nebylo cílem zásahu. Havarovaný dron byl hlášen i v Lotyšsku.
Americký prezident Donald Trump odložil svou hrozbu útoku na elektrárny v Íránu s odvoláním na „produktivní rozhovory“ s Íránci. Ti ovšem popřeli, že by s Američany jednali. Američtí úředníci pak uvedli, že rozhovory jsou v rané fázi a nejsou věcné. Jak to tedy je?
Teplo a horký sladový odér neomylně dokládají, že nerezová třicetihektolitrová varna právě jede na plné obrátky. Pod skleněnými pokličkami se za dohledu zkušené Lenky Strakové právě rodí hořká svrchně kvašená dvanáctka. Po několikadenním ležení ve sklepě pak vzniklo jedno z piv, které má podpořit všechny ženy v českém pivovarnictví.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
V Jaderné elektrárně Dukovany skončila v noci na pondělí dvouměsíční odstávka prvního výrobního bloku spojená s obměnou části paliva a servisem zařízení. Řízenou štěpnou reakci spustili operátoři v sobotu po poledni.
Na Ukrajinu se vrátily drsné mrazy, teploty od začátku týdne padají až k minus 20. Do toho pokračují ruské útoky na energetiku.
„Mám jim snad odpustit? Říct 'Dobrá, vzdávám se'?,“ ptá se na adresu Rusů Volodymyr Vasyljev, 66letý železniční dělník o přestávce své čtyřiadvacetihodinové směny, během níž spravuje prasklé teplovodní potrubí na severovýchodním předměstí Kyjeva. „Toho se nikdy nedočkají,“ odpovídá sám sobě nekompromisně.
Po ruských útocích na energetickou infrastrukturu a kvůli krutým mrazům nemají ukrajinské domácnosti stále přístup k vytápění či elektřině. Když nefunguje elektřina, tak navíc často neteče ani pitná voda. Dodávky se díky extrémnímu vytížení pracovníků postupně daří opět obnovovat, energetická soustava má ale stále problémy a útoky pokračují.
V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje.
Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.
Pro tepelnou elektrárnu v Gardanne na jihu Francie, která patří společnosti GazelEnergie ze skupiny EPH českého podnikatele Daniela Křetínského, byl letošní rok klíčový. Jeden blok elektrárny přešel z uhlí na biomasu, píše agentura AFP.
Rusko plánuje v následujících deseti letech postavit na Měsíci jadernou elektrárnu, která by dodávala energii jeho lunárnímu programu a společné rusko-čínské výzkumné stanici, píše agentura Reuters.
Jen krátce poté, co udeřily mrazy, se Česko dozvídá, že uhelné elektrárny se zavřou podstatně dřív, než se původně předpokládalo. Miliardář Pavel Tykač v pátek oznámil, že ukončí provoz svých uhelných zdrojů v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027.
Energetická skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače uzavře své uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a na Kladně. Ukončit výrobu elektřiny by měly v lednu 2027. Důvodem je růst ceny emisních povolenek a ztráta ziskovosti elektráren. V úterý to uvedly Hospodářské noviny s odvoláním na tři zdroje z energetického trhu.
