Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 1,8 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) ve středu snížil svůj zpřesněný předchozí odhad z konce srpna, který počítal s růstem o 1,9 procenta. Analytici předpokládali, že statistici tento odhad ve středu potvrdí. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta.
Českou ekonomiku čeká po roce 2027 výrazná změna způsobu, jakým bude čerpat evropské peníze. Dosavadní systém založený na množství jednotlivých fondů a proplácení konkrétních nákladů má vystřídat model, v němž budou společně řešeny kohezní politika, zemědělství, bezpečnost či další evropské priority. Změny, které Česko čekají, probírali experti na diskusním setkání, pořádaném týdeníkem Ekonom.
Reforma třetího důchodového pilíře, kterou koncem srpna schválila vláda, zavádí strategii životního cyklu, zvýhodňuje mladé lidi, postupně ukončuje transformované fondy a stanovuje půlprocentní poplatkový strop. Přinesou tyto změny skutečné výhody občanům i české ekonomice? U kulatého stolu Hospodářských novin o tom diskutovali ekonomové se zástupcem českých penzijních společností.
Česká ekonomika loni rostla rychleji než byl průměr zemí EU, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) potvrdil dříve odhadovaný meziroční růst české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí o 2,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně HDP stoupl o 0,2 procenta. Stejné míry růstu uváděl už první zpřesněný odhad v květnu.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,9 procenta, v prosinci čekala růst o dvě procenta. Uvedla to ve středu v aktualizovaném výhledu, kde jako důvod zmiňuje i dopady drahých energií. Na příští rok počítá se zrychlením tempa růstu na 2,1 procenta. Loni česká ekonomika vzrostla o 2,6 procenta.
Česká ekonomika vzrostla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 2,2 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). O desetinu procentního bodu tak zlepšil svůj první odhad z konce dubna. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Dopady blízkovýchodního konfliktu se do ekonomických čísel ještě propíšou, varují experti.
Důvěra v ekonomiku Česka letos v květnu meziměsíčně klesla o 1,6 bodu na hodnotu 99,7 bodu. Důvěra se snížila jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ).
„Chceme ukázat zásadní AI trendy v oblasti práce a zaměstnávání v Česku, kam se posunuly a jak by se měly nově nastavit, aby co nejvíce prospěly budoucnosti tuzemské ekonomiky,“ zve na summit Trendy práce 2026 s podtitulem AI jako příležitost pro rychlejší růst jeden z řečníků, generální ředitel skupiny ČSOB Aleš Blažek.
Íránský konflikt může vést k poklesu růstu české ekonomiky až o jeden procentní bod, v případě míry inflace k jejímu zvýšení až o 1,5 bodu. Záležet bude zejména na délce konfliktu a blokády Hormuzského průlivu. Vyplývá to z analýzy, kterou v pondělí poskytla úvěrová pojišťovna Coface, která dlouhodobě monitoruje ekonomické klima ve 160 zemích světa.
Důvěra v českou ekonomiku letos v březnu opět stoupla, meziměsíčně se zvýšila o jeden bod na hodnotu 102,1 bodu. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Důvěra rostla u podnikatelů i spotřebitelů. K nárůstu mezi podnikateli pomohlo zvýšení důvěry v obchodě a průmyslu. Meziročně důvěra vzrostla o 2,6 bodu díky nárůstu mezi podnikateli i spotřebiteli.
Čtyřicetiletá Světlana žije v Česku už přes deset let. Za tu dobu vystřídala několik pracovních míst, většinou v gastronomii. Dnes pracuje v kantýně nejmenovaného pražského úřadu jako pomocná kuchařka. Pohostinství je jedním z oborů, kde Čechy nahrazují právě pracovní síly z Ukrajiny, jako je ona. Bez zahraničních pracovníků se dnes už v Česku neobejde žádný obor, kde je potřeba manuální práce.
