Kdyby vaše pracovní pozice zítra zanikla, všiml by si toho někdo? Máte-li pocit, že nikoliv, nejspíš vykonáváte profesi, kterou David Graeber nazývá „prací na ho*no“. Nakladatelství Malvern vydává jednu z nejvlivnějších antropologických knih poslední dekády, analyzující psychické utrpení z nesmyslného zaměstnání.
České firmy jsou nadprůměrně konkurenceschopné ve vývozu produktů a součástek klíčových pro energetickou transformaci. Ukazuje to žebříček Greenplexity Harvardovy univerzity, ve kterém se Česko umístilo na 3. místě. Aby tuzemské firmy mohly využít velký ekonomický potenciál této oblasti, musí se však nejprve vymanit z pozice „pouhého“ subdodavatele.
Když hnutí ANO mluví o návratu věku odchodu do důchodu na 65 let a o „zastavení asociálních reforem“, nejde o technický spor. Jde o zásadní rozhodnutí, zda budeme reagovat na realitu, nebo zopakujeme chyby země, která si dlouho myslela, že ekonomickou realitu lze ignorovat. Tou zemí je Francie.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Během příštích dvou dekád prý umělá inteligence udělá takové pokroky, že bude chytřejší než jakýkoli člověk na světě, převezme většinu naší práce a zajistí lidstvu takové bohatství, že se člověk bude moci věnovat jen koníčkům. Dostatečné příjmy na jejich zaplacení nám poskytne stát ve formě nepodmíněného příjmu. Tak to alespoň vidí Elon Musk.
Schvalování státního rozpočtu vrcholí. Těsně před třetím čtením poslaneckého schvalovacího maratonu je jisté, že naplánované výdaje pro tento rok převýší příjmy státu o 310 miliard korun. Česko si tedy bude muset na svůj provoz půjčit, a to víc než loni. Viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová před rychlostí, jakou se zadlužení Česka zvyšuje, varuje.
Ukrajinská válka už dávno není jen regionálním konfliktem. Podle bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného se stala „laboratoří budoucnosti“, v níž se testuje podoba příštích válek. „Skutečnost je taková, že válka na Ukrajině už dál není jen ukrajinskou historií,“ píše Zalužnyj ve svém komentáři pro Ukrajinskou pravdu.
Řady hubnoucích veřejných činitelů se rychle rozrůstají. Poté co svá shozená kila v médiích komentovalo několik politiků, se úspěchem veřejně pochlubil i guvernér České národní banky Aleš Michl. A musel čelit otázkám, zda nevyužívá injekce na hubnutí.
Důvěra v českou ekonomiku se letos v únoru meziměsíčně zvýšila o 0,9 bodu na hodnotu 101,1. Oznámil to v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Za růstem bylo navýšení důvěry mezi podnikateli. U spotřebitelů naopak klesla a aktuálně je nejnižší za poslední čtyři měsíce. Ve srovnání s loňským únorem souhrnná důvěra stoupla o 3,3 bodu. Vyšší je meziročně u podnikatelů i spotřebitelů.
Levnější energie, zestátnění společnosti ČEZ a 50 tisíc nových bytů ročně. Vláda představila hospodářskou strategii. „Jsem urputný,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO) na důkaz, že své vládní záměry dotáhne až do konce. Je to jen marketing, cupuje ovšem opozice Babišovu velkolepou prezentaci ekonomických plánů.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Je to bezprecedentní krok. Španělská socialistická vláda premiéra Pedra Sáncheze oznámila záměr legalizovat půl milionu nelegálních přistěhovalců v zemi. Dle Sáncheze je to příklad hodný následování. Nepovede ale přesně k opačným důsledkům, než španělský premiér očekává?
Pozornost světa se upírá na ukrajinská bojiště, Rusko mezitím ale vede sofistikovanou „stínovou válku“ v Arktidě. Nová zjištění totiž odhalují, že Moskva využívá nejsevernější frontu k sabotážím kritické infrastruktury a kybernetickým útokům, aby destabilizovala Evropu. Arktické nerostné bohatství a strategické námořní trasy jsou navíc klíčové pro financování ruské válečné ekonomiky.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou ti, kteří bojují na Ukrajině, „skutečnou ruskou elitou“ a válka je „společnou zkouškou všech Rusů“. Jenže data dlouhodobě ukazují, že ve skutečnosti umírá nejvíc lidí z chudých oblastí země. Trend se kvůli ochlazování ekonomiky může ještě zhoršovat, už teď se ale hovoří o více než milionu ztrát.
Dlouholetý kritik Kremlu a muž označovaný jako Putinův nepřítel číslo jedna, Bill Browder, nedávno řekl, jak zničit ruskou ekonomiku a tím oslabit financování války proti Ukrajině. Je podle něj nutné přijmout sankce proti osmi rafineriím, které zpracovávají ruskou ropu a přinášejí Moskvě miliardy. Podle experta je ovšem plán těžko proveditelný.
Šest evropských zemí je frustrovaných z toho, jak lídři jako maďarský Viktor Orbán zdržují společná rozhodnutí a zdráhají se postavit proti Rusku ve válce na Ukrajině. Německý ministr financí Lars Klingbeil kvůli tomu svolal videoschůzku s dalšími pěti zeměmi a hovoří o zavedení takzvaného dvourychlostního systému.
Sankcemi jste se střelili do vlastní nohy a škodí víc vám než nám. Tak zněly ještě před rokem posměšné hlasy z Kremlu, kdykoliv přišla řeč na hospodářské dopady války na Ukrajině.
Bulharsko se od ledna stalo 21. zemí eurozóny. Obchodníci či samotní turisté tak v zemi nově využívají společnou evropskou měnu. Přišlo kvůli tomu zdražení, jak se obávají kritici měny v Česku? Zdraží se letos dovolená v oblíbené destinaci? A čím to, že země na jihovýchodě Evropy má nejrychleji rostoucí ekonomiku v EU? O tom v rozhovoru pro Aktuálně mluvil bulharský ekonom Adrian Nikolov.
Ruský ekonom a sociolog Vladislav Inozemcev v letním rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil o tom, co může Putina a jeho válečnou mašinerii zastavit. Ta se sice nezastavila, ruská ekonomika ale přestala růst a přechází do stagnace. Prakticky všechny rezervy jsou utraceny, říká nyní v rozhovoru Inozemcev. Hrozí Rusku problémy?
Ruská ekonomika se poprvé od začátku totální invaze na Ukrajinu zachovala tak, jak mnozí očekávali – zpomalila, a to poměrně výrazně. Loňský rok se stal zlomovým a jasně ukázal, že starý model růstu už nefunguje, píše o tom Giorgi Revišvili pro Russia Analyzed. Nacházející rok podle něj ukáže, co si úřady zvolí – zda stagnaci, nebo pokus o opětovné zrychlení, což by ale vyžadovalo ukončení války.
