Byl to jeden z nejvýše postavených ruských velitelů. Generálporučík Sergej Milčakov, velitel 51. armády, měl prý zahynout při ukrajinském raketovém úderu na velitelství v okupovaném Doněcku. Ukrajina zasáhla hlavní i záložní velitelské stanoviště už 26. srpna, zprávy o Milčakovově smrti se ale v ruském informačním prostoru objevily až nyní. Moskva ani Kyjev jeho smrt zatím oficiálně nepotvrdily.
Čtyři roky poté, co ukrajinský pluk Azov přepustil ruským silám poslední část zdevastovaného města Mariupol, si tato obnovená jednotka klade za cíl, aby Moskva zaplatila za okupaci.
Desítky hodin plánování, batohy plné munice a tříčlenné týmy připravené postupovat jako stroje. Instruktor ukrajinského pluku Azov popsal, jak vypadá útok na nepřátelské zákopy, jedna z nejnebezpečnějších disciplín války na Ukrajině.
Když při ruském ostřelování zemřela její kamarádka Nika, uvědomila si dvaadvacetiletá Tíja Byčchidžiová z doněcké Makijivky, že může zemřít také. Namísto útěku za hranice ale absolvovala kurzy taktické medicíny. Teď s sebou všude nosí růžovou lékárničku se škrtidlem a dalším vybavením, aby mohla sobě nebo někomu dalšímu po ruském útoku zachránit život.
Když při ruském ostřelování zemřela její kamarádka Nika, uvědomila si dvaadvacetiletá Tíja Byčchidžiová z doněcké Makijivky, že může zemřít také. Namísto útěku za hranice ale absolvovala kurzy taktické medicíny. Teď s sebou všude nosí růžovou lékárničku se škrtidlem a dalším vybavením, aby mohla sobě nebo někomu dalšímu po ruském útoku zachránit život.
Přerušení ruského pozemního koridoru na okupovaný Krym bylo hlavním cílem ukrajinské armády už v roce 2023. Tehdejší velká pozemní ofenziva však selhala a Ukrajinci to tak dnes zkouší znovu. Tanky a pěchotu však tentokrát nahradily drony.
Zranění, těžká hluchota, velení čistě ženské jednotce a roky v armádě. Pětadvacetiletá Jana Zalevská se před válkou věnovala společenskému tanci, teď má na nohou kanady. Je drobná, ale odmítá úlevy, privilegia i dělení na pohlaví. „Nepřítel se na nic neptá. Buď jsi profesionál, nebo nepřežiješ,“ říká v rozhovoru pro ukrajinský deník Hromadske.
Analytici z amerického Institutu pro studium války mají za to, že nedávná aktivita ukrajinských dronů poblíž okupovaného města Mariupol je součástí širší kampaně zaměřené na narušení ruského zásobování a dopravy vojenského materiálu.
Válka v Íránu sice odsunula pozornost USA od konfliktu na Ukrajině, ovšem mírové rozhovory pokračují. Nedávno během nich ukrajinští představitelé naznačili, že by se část Donbasu, o kterou Rusko stále bojuje, mohla jmenovat „Donnyland“ – v jasné snaze zaujmout šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Jak se žije v kraji, který opustila většina Ukrajinců a ruská propaganda ho popisuje jako ráj na zemi?
Nejméně jednoho mrtvého a jednoho raněného si v noci na pondělek vyžádal rozsáhlý nálet ukrajinských dronů na ruský přístav Tuapse u Černého moře v Krasnodarském kraji. Úder je součástí strategie Ukrajinců mířit na klíčovou infrastrukturu ruského ropného exportu a decimovat ji.
Ruské letectvo zaútočilo šesti řízenými bombami na přehradu Pečeněžské nádrže v Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů k poškození nedošlo, načasování útoku ale podle nich mohlo vést k rozsáhlým povodním.
Zákopy dobyli, ale udržet je nedokázali. Ruští vojáci padli do pasti rychlého protiútoku, který přišel dřív, než se stihli vzpamatovat. Video z dronu ukazuje nejen konkrétní střet, ale i to, proč se fronta na východě Ukrajiny mění jen minimálně.
Pokrovsk stále ještě není kompletně v ruských rukou. Kosťantynivka nepadla. Rusové jsou vytlačení z Kupjansku i z Dnětropetrovské oblasti. Sumy jsou pevně v ukrajinských rukou. Záporoží není v dosahu ruských dronů. Zastavení ruského postupu umožnilo vybudovat řadu záložních obranných linií. A hlavně – Ukrajinci poprvé za několik let zatlačují Rusy zpět.
Nová analýza ukazuje, že ruská armáda postupuje na Ukrajině nejpomaleji za posledních více než sto let, píše britský list The Telegraph. Podle zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) postupují síly Vladimira Putina od začátku roku 2024 rychlostí 15 až 70 metrů denně, což je pomalejší tempo než u mnoha tažení za první světové války.
Kreml se v posledních týdnech snaží Bílý dům i Západ přesvědčit, že jeho vítězství na Ukrajině je neodvratné. Důvod je zřejmý: zatlačit zemi do kouta a přinutit ji, aby se vzdala celé Doněcké oblasti, což je aktuálně prioritou Moskvy. Realita na bojišti je ale jiná. Aby Rusko celou oblast skutečně dobylo, potřebovalo by několik let soustavné ofenzivy, uvádí analytici Institutu pro studium války.
