Existuje hranice, kterou lidský život pravděpodobně nepřekročí, i kdyby medicína jednou dokázala odstranit všechny známé projevy stárnutí? Nová studie nabízí odpověď. Vědci poprvé spočítali, jak velkou roli v délce života hrají náhodné změny v DNA, které se v našich buňkách během života hromadí. Výsledky naznačují, že právě ony mohou představovat jeden z posledních limitů lidské dlouhověkosti.
Když se mluví o dlouhověkosti, většina lidí si představí zdravou stravu, pohyb nebo kvalitní spánek. Jenže podle nového odborného článku se může o délce i kvalitě našeho života rozhodovat mnohem dříve – ještě před narozením, a možná dokonce před samotným početím.
Brzlík odborníci přehlíželi desítky let. Teď se však ukazuje, že může být jedním z nejlepších ukazatelů dlouhověkosti, rizika rakoviny i úspěšnosti moderní léčby.
„Lidské orgány lze s rozvojem biotechnologií neustále transplantovat, lidé mohou zůstávat stále mladí a dosáhnout až nesmrtelnosti,“ řekl loni ruský prezident Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Rozhovor, který zachytil mikrofon, nebyl určen pro veřejnost, nabídl ale vhled do zájmů ruského prezidenta. Kreml ve výzkumu dlouhověkosti rozjel rozsáhlý státem podporovaný program.
Touha zpomalit stárnutí není nová. Zatímco dřív lidé hledali elixír mládí, dnes se obracejí k biohackingu, přerušovanému půstu nebo konceptu takzvaných modrých zón. Sociální sítě zaplavují návody na dlouhověkost, vědci ale upozorňují, že část populárních teorií stojí na zjednodušeních a některé sliby zatím nemají dostatečně pevné důkazy.
Maso, nebo zelenina? Nová studie o dlouhověkosti ukazuje překvapivý detail, který může změnit pohled na zdravé stárnutí. Výzkum mezi lidmi staršími 80 let totiž naznačuje, že samotné vyřazení masa automaticky delší život nezaručí. Rozhodovat může něco mnohem méně nápadného. A podle autorů studie se to týká hlavně žen ve vyšším věku.
Honba za dlouhým a kvalitním životem pokračuje a inspirací by mohlo být místo, kde žijí lidé, kteří neměří čas minutami, ale střídáním ročních období. A ačkoliv tu vědci objevili fenomén dlouhověkosti, varují, že svět, který ho vytvořil, pomalu mizí. Kde století obyvatelé našli lék na předčasné úmrtí?
Dlouhověkost už není jen tématem vědeckých studií nebo biohackerských podcastů. Češi ji začínají řešit ve velkém – a je to vidět i na datech z lékáren. Zatímco ještě nedávno dominoval vitamín D nebo hořčík, dnes se pozornost přesouvá k doplňkům a návykům, které slibují více energie, pomalejší stárnutí a lepší zvládání stresu. Fenomén zvaný longevity právě zažívá svůj boom.
