Počítání kalorií, vážení porcí a hlídání každého sousta patří pro řadu lidí s cukrovkou k běžné představě o dietě. Malá klinická studie pod vedením české diabetoložky ale zkusila jinou cestu: účastníci jedli dosyta a množství jídla jim nikdo neurčil. Po 16 týdnech zhubli, klesl jim dlouhodobý cukr i množství tuku v játrech. Klíč ležel jinde než v počítání kalorií.
Tuk se v játrech může hromadit celé roky, aniž by o tom člověk věděl. Nejde přitom jen o problém tohoto orgánu. Ztučnění jater souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice nebo srdečního selhání. Proč se játra a srdce potkávají a co může člověk udělat, aby své riziko snížil?
Na tom, co máme na talíři, záleží. Izraelští vědci ale přišli na to, že tělo počítá i s tím, kdo sedí naproti nám. Blízkost milovaného člověka mu podle nich ušetří kus práce – a nejde jen o cukr. Proč si organismus ve dvou vede úsporněji?
Nejdřív měly GLP-1 léky zahánět hlad a pomáhat lidem zhubnout. Dnes se ukazuje, že jejich účinky sahají mnohem dál. Vědci zkoumají, proč mohou prospívat srdci a játrům, zmírňovat spánkovou apnoi a ovlivňovat chuť na alkohol nebo cigarety. Jedna věc ale zůstává nejistá: co s člověkem udělá léčba po desítkách let?
Změnu tělesného pachu bývá snadné vysvětlit vedrem, stresem, jídlem nebo zhoršenou hygienou. Někdy ale tělo podobným způsobem upozorňuje na problém, který se odehrává uvnitř našeho organismu. Zpozornět je podle farmaceutky vhodné především tehdy, pokud nový pach vznikne bez zjevné příčiny, přetrvává nebo se k němu přidají další obtíže.
Mysleli si, že odpověď budou hledat až ve stáří. Nová studie ale naznačuje, že o zdraví mozku v sedmdesáti nebo osmdesáti letech může být z velké části rozhodnuto už o několik desetiletí dříve. Vědci sledovali tisíce lidí po více než 25 let a v nové studii ukázali, které tři faktory mohou znamenat rozdíl téměř 13 let života bez demence.
Červené maso bývá často označováno za jednu z potravin, které mohou zvyšovat riziko cukrovky 2. typu. Nová klinická studie ale přináší překvapivé výsledky. Vědci sledovali lidi s prediabetem, kteří po dobu jednoho měsíce jedli hovězí maso každý den, a porovnávali je s účastníky konzumujícími drůbež. Ukázalo se, že rozdíly nebyly takové, jaké mnozí očekávali.
Švédští vědci přišli s přelomovým lékem, který by mohl představovat nový přístup k léčbě cukrovky 2. typu a obezity. První výsledky výzkumu naznačují, že by mohla fungovat, aniž by bylo nutné potlačovat chuť k jídlu nebo způsobovala nevolnosti. Bude tohle konec Ozempicu?
Salvadorský autoritářský prezident Nayib Bukele spouští další technologický experiment, tentokrát ve zdravotnictví. V úterý oznámil, že ve veřejném zdravotnictví bude mít velký podíl umělá inteligence (AI). Podle tohoto plánu bude AI vytvářet zdravotní záznamy či objedná laboratorní testy a v případě potřeby naplánuje virtuální nebo osobní schůzku s lékařem.
Je to jen rýmička, myslí si o chřipce Češi. Očkování nepovažují za nutné. Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu si vakcínu nechá vpíchnout jen sedm procent lidí. Ostatní nad tím mávnou rukou. Podle lékařů si ale zadělávají na malér - zvlášť pokud mají cukrovku. „Diabetici mohou skončit kvůli komplikacím z chřipky v nemocnici," říká lékař Milan Trojánek. Na chřipku mohou i zemřít.
Hokejový obránce Stanislav Neckář, který se narodil 22. prosince 1975, je světovým šampionem z Vídně z roku 1996 a vítězem Stanleyova poháru z roku 2004 s Tampou Bay. Kariéru ukončil v roce 2006 po zdravotních problémech.
