Bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický překvapivě nachází společnou řeč s Motoristy. Především v otázce výstavby větrných elektráren a ochrany české krajiny. Zároveň ale zpochybňuje jejich skutečné motivace a ostře kritizuje prezidenta Petra Pavla. V rozhovoru pro Spotlight se pustil také do premiéra Andreje Babiše, který podle něj prosazuje opatření proti zájmům vlastních voličů.
Bývalý předseda Zelených Matěj Stropnický překvapivě nachází společnou řeč s Motoristy. Především v otázce výstavby větrných elektráren a ochrany české krajiny. Zároveň ale zpochybňuje jejich skutečné motivace a ostře kritizuje prezidenta Petra Pavla. V rozhovoru pro Spotlight se pustil také do premiéra Andreje Babiše, který podle něj prosazuje opatření proti zájmům vlastních voličů.
Rusko, trollí farmy, deepfakes nebo zahraniční propaganda. Evropská demokracie čelí podle europoslanců stále sofistikovanějším pokusům o ovlivňování voleb a veřejného mínění. Evropský parlament proto navrhuje posílit evropské centrum pro boj s hybridními hrozbami, větší tlak na online platformy i lepší ochranu voleb.
Německý kancléř Friedrich Merz chce zlepšit politický boj proti straně Alternativa pro Německo (AfD). Řekl to den před nedělními zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, které podle průzkumů vyhraje AfD s více než 40 procenty hlasů. V metropoli země Magdeburku se mezitím tisíce lidí sešly na demonstraci za demokracii a otevřenost světu.
Rakouská vláda zpřísňuje kurz proti náboženskému extremismu. Po vlně radikalizace mladistvých a rostoucím počtu islamistických hrozeb oznámil kancléř Christian Stocker plán na úplný zákaz politického islámu. Podle Vídně jde o ideologii, která odmítá demokracii a prosazuje náboženské právo nad zákony parlamentu.
Narodila se v 80. letech v Brémách a nyní žije v Berlíně. Píše romány, eseje, skládá lyrické básně a také přispívá do týdeníku Die Zeit nebo časopisu Der Spiegel. Romány Nory Bossongové Schutzzone (2019) a Reichskanzlerplatz (2024) se dostaly do širší nominace na Německou knižní cenu. Právě druhý jmenovaný nyní vychází česky v překladu Jitky Nešporové pod názvem Náměstí říšského kancléře (Argo).
Maďarský ústavní soud v pondělí odmítl všechny tři stížnosti opozičních stran Fidesz a křesťanské demokracie (KDNP) proti změnám v maďarské ústavě, které přijal parlament hlasy vládnoucí strany Tisza premiéra Pétera Magyara. Ústavní soud se odvolal hlavně na to, že v dané věci není oprávněn rozhodovat, uvedla maďarská tisková agentura MTI.
Tresty od roku a půl do pěti let vězení ve středu uložil soud v Hamburku osmi mladým mužům, kteří čelili obžalobě z členství v krajně pravicově teroristické organizaci či z její podpory. Informovala o tom agentura DPA. Chlapci a muži ve věku od 15 do 22 let páchali či plánovali útoky na ubytovny pro žadatele o azyl a politické oponenty.
Finsko je posledních devět let označováno za nejšťastnější zemi světa. Rok co rok se ocitá na první příčce Světové zprávy o štěstí, která je založena na odpovědích lidí hodnotících spokojenost se svým životem. Roli ve spokojenosti Finů hraje demokracie, sociální zabezpečení nebo existující vzájemná důvěra mezi lidmi, říká Frank Martela z Aaltovy univerzity ve Finsku.
Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to ve středu agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách.
Evropa může ruské demokratické opozici pomáhat penězi, podporou nezávislých médií nebo nabídkou azylu. Největší dopad ale bude mít vítězství Ukrajiny, zaznělo na debatě v Evropském parlamentu. Někteří europoslanci si nicméně myslí, že EU by se do ruských záležitostí vměšovat vůbec neměla.
M1, hlavní zpravodajský kanál maďarských veřejnoprávních médií, v úterý 7. července přerušil vysílání. Nově jmenované prozatímní vedení zveřejnilo mimořádnou omluvu za předchozí „roky politického zkreslování“. Bývalý premiér Viktor Orbán i jeho okolí postup označují za tyranii a krok k autoritářství.
Předběžné rozhodnutí Ústavního soudu o povinnosti vlády akreditovat hlavu státu na červencový summit NATO v Ankaře opět rozvířilo dlouholetou diskusi o mocenských poměrech mezi institucemi českého státu a o samotné povaze českého ústavního systému.
Demonstrací Milionu chvilek pro demokracii už proběhla celá řada, ale ta nedělní byla minimálně v jedné věci výjimečná. Poprvé na ní vystoupila trojice známých tváří, které dosud veřejně nevystoupily proti vládě Andreje Babiše (ANO). Teď se ale moderátor Jan Rosák, herec Miloň Čepelka a zpěvačka Leona Machálková rozhodli ozvat, protože mají obavu, že chce ovlivňovat nezávislost ČT a rozhlasu.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zabránila schůzce newyorského starosty Zohrana Mamdaniho s kolumbijským prezidentem Gustavem Petrem, která se měla uskutečnit tento týden v New Yorku, píše deník The Washington Post s odvoláním na čtyři informované zdroje.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters.
Prezident Petr Pavel i slovenská exprezidentka Zuzana Čaputová už získali řadu cen. Ovšem cena, u jejíhož předávání bylo Aktuálně.cz, byla skutečně netypická svou podobou i tím, kdo ji uděloval. Za cenou stojí několik občanských iniciativ, které zdůraznily, že oběma oceněným cenu předávají ne jako politikům, ale svým způsobem „obyčejným“ občanům.
Ty plakáty na mě koukají v metru i na nádraží – kampaň EU s logem „Chráníme to, co je důležité“ nás oblažila vizuálně i obsahově nepříliš nápaditými plakáty s nápisy „Svobodný tisk“, „Svobodný projev“ a „Svobodný výzkum“. Schválil Evropský parlament nějaký převratný zákon na ochranu svobody projevu, tisku či výzkumu? Je něco z toho v Evropě v ohrožení?
Tomáš Garrigue Masaryk by měl radost. Nástupci státu, který před více než sto lety založil, se podařilo vrátit mezi elitní skupinu úplných demokracií. V čerstvě vydaném Indexu demokracie získalo Česko nejvíce bodů mezi zeměmi bývalého východního bloku. Předčilo dokonce i tradiční evropské demokracie, jako je Řecko, Francie, Itálie nebo Belgie.
