Rudá planeta vydala další záhadu, se kterou si vědci zatím nevědí rady. Vozítko Curiosity při cestě údolím Valle Grande narazilo na podivné díry v povrchu. Podobné prohlubně už vědci na Marsu znají, tyto jsou však jiné. Jsou nezvykle široké a mělké a na jejich dně chybí materiál či jiná stopa, která by napověděla, jak vznikly. Jejich původ tak zatím zůstává záhadou.
Na první pohled obyčejný snímek z Marsu ukrývá podivný tmavý objekt. Připomíná bytost s mohutným tělem a tenkými nohami, která se na záběru objevila zničehonic – na fotografii pořízené jen několik sekund předtím totiž není. S mimozemským životem ale nemusí mít podivný útvar nic společného. Vysvětlení může být mnohem prostší – a ukrývá se přímo v samotném snímku.
Čtrnáct let práce v nehostinném prostředí si vybírá svou daň. Nové snímky z Marsu ukázaly, jak výrazně se během let opotřebovala kola roveru Curiosity. Přesto robot pokračuje v průzkumu Rudé planety a připomíná, že i zdánlivě obyčejná fotografie může vypovídat o hranicích lidské techniky i o tom, jak blízko bychom mohli být vlastní cestě na Mars.
Černobílá panoramatická fotografie z Marsu skrývala víc než jen působivou scenérii. Vědci na ní objevili jemné struktury v hornině, které ukazují na silný vítr a na to, že Mars měl kdysi jinou atmosféru než dnes.
Rover Curiosity objevil na povrchu Rudé planety podivný útvar připomínající obří včelí plástev. Pravidelné mnohoúhelníky pokrývají krajinu jako dlažba a vědci zatím netuší, jak přesně vznikly. K záhadě navíc přibyla další – mezi útvary leží tmavé kameny, které mohou pocházet z vesmíru.
Nový objev roveru Perseverance posouvá pátrání po dávném životě na Marsu dál: v kráteru Jezero zachytil dosud nejrobustnější důkaz organických látek. Jenže jistotu, zda jde o stopu života, nebo o výsledek geologických procesů, přinesou teprve vzorky z Marsu dopravené na Zemi. Právě v tom je podle vědců klíč k celému nálezu.
Deset let sbírala data z okolí Marsu, pomáhala vozítkům na povrchu planety a přinesla vědcům nové poznatky o tom, jak se rudá planeta vyvíjela. Pak ale náhle umlkla. Měsíce nikdo nevěděl, zda se ještě ozve. Teď NASA potvrdila to, čeho se její tým obával od začátku. Příběh jedné z nejúspěšnějších marsovských misí skončil. Otázky, proč k tomu došlo, zůstávají zatím bez odpovědi.
Vypadalo to jako technický problém, který může zastavit roky trvající misi na Marsu. Kámen, který uvízl v zařízení roveru Curiosity, ale nakonec přinesl nečekaně fascinující pohled na práci jednoho z nejslavnějších robotů lidstva. NASA teď zveřejnila snímky, které ukazují detail, jejž většina lidí při průzkumu rudé planety vůbec nečeká.
Dvě vozítka NASA, Curiosity a Perseverance, ukazují Mars ze dvou zcela odlišných perspektiv. Nové 360° panoramatické snímky, které oba stroje pořídily, doplňují mozaiku toho, jak se planeta vyvíjela a jakou roli v její historii hrála voda.
Vesmírné vozítko Curiosity analyzovalo miliardy let starou horninu a našlo v ní něco nečekaného. „Objevili jsme soubor organických molekul, které zvyšují pravděpodobnost, že Mars mohl v minulosti poskytovat prostředí vhodné pro život,“ vysvětluje Ashwin Vasavada z Laboratoře proudového pohonu NASA (JPL NASA). Co přesně nález znamená – a proč zatím nepřináší jednoznačné odpovědi na některé otázky?
„Našli jsme mnohem rozsáhlejší říční systém, než jsme dosud mohli vidět z oběžné dráhy,“ říká vědkyně Emily Cardarelliová z Kalifornské univerzity. Nový objev z Marsu naznačuje, že voda na jeho povrchu proudila výrazně déle, než se dosud předpokládalo. A tím i zásadně zvyšuje šanci, že Rudá planeta mohla být kdysi obyvatelná.
