Každý den pár minut, několik slovíček, krátké cvičení a odměna. Právě na pravidelnosti stojí úspěch aplikací jako Duolingo. Po měsících používání ale přichází důležitá otázka: umí člověk díky nim skutečně cizí jazyk, nebo jen velmi dobře zvládá úkoly v aplikaci?
O tom, zda bude druhý cizí jazyk v základní škole pro žáky povinný nebo volitelný, rozhodne škola ve svém vzdělávacím programu. Nabízet ho ale bude muset nejpozději od sedmého ročníku. Vyplývá to z dopisu, který ve čtvrtek poslal ředitelům základních škol ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak ve čtvrtek upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
Může mít učení cizích jazyků vliv nejen na komunikaci, ale i na to, jak rychle stárne náš mozek? Nový výzkum naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé ovládající více jazyků vykazují mladší mozkovou aktivitu než jejich vrstevníci. Rozhodující přitom není jen počet jazyků, ale také to, jak dobře je člověk ovládá a kdy se je začal učit.
Druhý cizí jazyk v základních školách nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí. Školy zároveň nebudou muset učit žáky angličtinu od první třídy. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (ANO) ředitelům škol. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
