Reklama
Reklama

Balkán


Z Ankary do rozžhavené Itálie. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se v Římě zúčastnil jednání o budoucím rozšíření Evropské unie. Aktuálně.cz se podívalo, jak v zahraničí vystupuje.
Z Ankary do rozžhavené Itálie. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se v Římě zúčastnil jednání o budoucím rozšíření Evropské unie. Aktuálně.cz se podívalo, jak v zahraničí vystupuje.
Z Ankary do rozžhavené Itálie. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se v Římě zúčastnil jednání o budoucím rozšíření Evropské unie. Aktuálně.cz se podívalo, jak v zahraničí vystupuje.

S Macinkou do Říma a zpátky. Nahlédli jsme do zákulisí cesty ministra od Motoristů

Ve středu se vracel ze summitu NATO v turecké Ankaře. Ve čtvrtek doma řešil koaliční spor kolem podpory Ukrajiny a bilancoval půlrok ve vládě. V pátek ráno už ale znovu stál na letišti ve Kbelích. Aktuálně.cz doprovázelo ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) na jednodenní cestě do Říma a podívalo se, jak během podobných zahraničních misí funguje.

Objevila se i hypotéza, že trojice mohla během své cesty zahlédnout něco, co vidět neměla. Mladí Češi navíc cestovali s kvalitní fotografickou technikou a pohybovali se v místech, kam se zahraniční turisté tehdy dostávali jen výjimečně.
Objevila se i hypotéza, že trojice mohla během své cesty zahlédnout něco, co vidět neměla. Mladí Češi navíc cestovali s kvalitní fotografickou technikou a pohybovali se v místech, kam se zahraniční turisté tehdy dostávali jen výjimečně.
Objevila se i hypotéza, že trojice mohla během své cesty zahlédnout něco, co vidět neměla. Mladí Češi navíc cestovali s kvalitní fotografickou technikou a pohybovali se v místech, kam se zahraniční turisté tehdy dostávali jen výjimečně.

Už tehdy něco nesedělo, když se po třech Češích slehla zem. Ti, kteří je viděli poslední, radši dodnes mlčí

Mělo jít o dobrodružství v jedné z nejodlehlejších částí Evropy. Tři mladí Češi vyrazili do albánských Prokletých hor, oblasti opředené pověstmi, drsnou historií i nedostupným terénem. Domů se už nevrátili. Po čtvrt století se jejich případ řadí mezi největší nevyřešené záhady českých dějin. Odpověď na otázku, co se tehdy stalo, přitom možná znají lidé, kteří o případu dodnes odmítají mluvit.

EU-Western Balkans Summit, in Tivat
EU-Western Balkans Summit, in Tivat
EU-Western Balkans Summit, in Tivat

Jsou tři věci, které neodhadnete: Bůh, sex a EU. Premiér malé země šokoval Brusel

Stalo se to hned po příjezdu na summit EU - Západní Balkán. Albánského premiéra Edi Ramu se novináři zeptali, kdy konečně Albánie (která má status kandidátské země už od roku 2014) vstoupí do Evropské unie. Dvoumetrový Rama, který patří spolu s o centimetr vyšším srbským prezidentem Vučićem k nejvyšším úřadujícím hlavám státu, se vůbec nekrotil ve své frustraci a kritice bruselské byrokracie.

Reklama
„Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu EU donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU,“ řekl v pátek premiér Andrej Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a pátečních bilaterálních schůzek.
„Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu EU donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU,“ řekl v pátek premiér Andrej Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a pátečních bilaterálních schůzek.
„Já jim říkám, že teď je ten moment, abyste tu EU donutili, aby Černá Hora i Albánie v roce 2028 vstoupily do EU,“ řekl v pátek premiér Andrej Babiš s odkazem na své rozhovory s balkánskými lídry během čtvrteční slavnostní večeře a pátečních bilaterálních schůzek.

„Členy se měly stát už dávno.“ Babiš chce Černou Horu a Albánii v EU už v roce 2028

Evropská unie by měla do svých řad přijmout Černou Horu a Albánii v roce 2028. Novinářům to v pátek před začátkem jednání lídrů zemí EU a západního Balkánu v černohorském přímořském městě Tivat řekl český premiér Andrej Babiš. Předseda české vlády měl před summitem bilaterální schůzku s černohorským prezidentem Jakovem Milatovičem, s nímž jednal například o možných dodávkách českých zbraní.

Reklama
V dostřelu Íránu se ocitá většina hlavních měst Evropy. Včetně Prahy.
V dostřelu Íránu se ocitá většina hlavních měst Evropy. Včetně Prahy.
V dostřelu Íránu se ocitá většina hlavních měst Evropy. Včetně Prahy.

Evropa strnula. Kam až dostřelí íránské rakety? A máme se čím bránit?

Írán vypálil dvě balistické střely proti americké vojenské základně Diego Garcia v Indickém oceánu. Jedna raketa na terč nedoletěla, druhou Američané sestřelili. Vyděsilo to ale hlavně Evropu. Diego Garcia je vzdálený od Íránu 4 000 kilometrů. Obráceným směrem to znamená, že by raketa dolétla až do Londýna, a v dostřelu Íránu se tak ocitá většina hlavních měst Evropy. Včetně Prahy.

Praha, 27. 2. 2017, Radan Haluzík, antropologFoto: HN - Lukáš Bíba
Praha, 27. 2. 2017, Radan Haluzík, antropologFoto: HN - Lukáš Bíba
Praha, 27. 2. 2017, Radan Haluzík, antropologFoto: HN - Lukáš Bíba

Proč si dříve chudí kluci staví paláce, kde nikdo nebydlí? Vyšla kniha Turbo-venkov

Sociální antropolog a válečný reportér Radan Haluzík ve své nejnovější knize Turbo-venkov píše o balkánském venkovu, který leží současně na periferii i v centru. Autor ukazuje, že i ta nejzapadlejší balkánská vesnice je dnes napojena na globální ekonomické toky. O čem svědčí pompézní domy, které tam najdeme a které více méně zejí prázdnotou?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama