Hlava Arménské apoštolské církve, katolikos Garegin II., a dalších šest prelátů v pátek stanuli před soudem. První jednání, uspořádané za zavřenými dveřmi, ale zakrátko skončilo, protože soudce se případu vzdal, oznámila média.
Spolu se zprávami o možné nové mobilizaci přibývá Rusů, kteří se rozhodli odejít ze země. Jedním z hlavních signálů rostoucí nervozity je situace na realitním trhu v Arménii, kam po začátku války a během mobilizace v roce 2022 uprchly desetitisíce lidí. Nyní se situace začíná podobat roku 2022, kdy Moskva vyhlásila „speciální vojenskou operaci“, jak se v Rusku oficiálně nazývá invaze na Ukrajinu.
V posledních dnech přišlo mnoho evropských politiků s návrhy na jednání s Ruskem – a jedna z těchto iniciativ, spojená s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, vyvolala v Evropě značný zmatek. Rád bych se přidal k těm, kteří tvrdili, že prezident Putin není ochoten zodpovědně vyjednávat, uzavírat dohody a dodržovat smlouvy s kýmkoli, kdo nedisponuje silou převyšující tu jeho.
Proevropský premiér Arménie Nikol Pašinjan sice zvítězil první červnový víkend ve volbách, vyhráno ale zdaleka nemá. Aby definitivně uzavřel mír s Ázerbájdžánem, musí ve své malé jihokavkazské republice změnit ústavu. A tomu bude bránit proruská opozice.
Arméni o víkendu ve volbách rozhodli o tom, že v premiérském křesle další čtyři roky zůstane Nikol Pašinjan. „Rusko se samozřejmě snažilo tyto volby ovlivnit,“ říká estonský novinář Anton Alexejev s tím, že cílem bylo zajistit, aby uspěli proruští politici nebo aby Pašinjan nezískal tak silný mandát. Ten sice nemá ústavní většinu, ale jeho strana obsadila 61 ze 105 křesel v parlamentu.
Nedělní parlamentní volby v Arménii označili politici i odborníci – jak v zemi, tak v zahraničí – za osudový krok, který má určit směřování země na příští desetiletí. Obecně se mělo za to, že se země musí buď vydat směrem k Evropské unii, nebo zůstat svázána s Ruskem a jeho satelity. Aktivisté i analytici vylučovali cokoliv mezi tím.
Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že jeho strana vyhrála nedělní parlamentní volby. Volební komise v pondělí ráno uvedla, že Pašinjanova strana Občanská dohoda získala necelých 50 procent hlasů. Jedním z ústředních témat volební kampaně byly vztahy mezi Jerevanem a Moskvou. Země se v posledních letech přibližuje k Západu, s tím ovšem ruské úřady kategoricky nesouhlasí.
V neděli čekají Arménii důležité parlamentní volby. Politický analytik Mikael Zoljan v rozhovoru vysvětluje, proč může výsledek hlasování ovlivnit nejen vztahy Arménie s Ruskem a Evropskou unií, ale také širší soupeření mezi demokracií a autoritářstvím. Volby podle něj rozhodnou o tom, zda se země vydá cestou dalšího sbližování se Západem, nebo se vrátí do ruské sféry vlivu.
Je to historické rozhodnutí. Od rozpadu SSSR byla Arménie pevným spojencem Ruska. V úterý ale arménský ministr zahraničí Ararat MIrzojan a jeho americký resortní kolega Marco Rubio podepsali Chartu o komplexním strategickém partnerství. Rusko už dříve na sbližování zakavkazské země reagovalo slovy o nevděku a „rusofobních bezmozcích“.
„Dva rusofobní bezmozci, kteří skvěle hovoří rusky, se spolu dnes v Jerevanu bavili špatnou angličtinou. Chybí už jen Trump a Vance, aby těm ignorantům dali zápočet z angličtiny,“ napsal bývalý ruský prezident a nyní místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv. Kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a arménského premiéra Nikolu Pašinjana.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Téma jednání Babiš neupřesnil.
Takhle otrávený výraz už ruský prezident dlouho nenasadil. Arménský premiér Nikola Pašinjan mu v přímém přenosu dal lekci z demokracie a vypadalo to, že si to užíval. S úsměvem ve tváři upozornil Putina na to, že v Arménii jsou svobodné volby, je tam svobodný internet a v zemi není ani jeden politický vězeň. Putin na oplátku kritizoval, že se Arménie přibližuje Evropské unii.
Navzdory rostoucímu tlaku Západu na země, které pomáhají Rusku obcházet sankce, zůstává Arménie výraznou výjimkou. Podle analytika Mykoly Vorobjova funguje jako logistický a obchodní prostředník Moskvy, přestože dál získává finanční podporu USA i EU, zatímco její environmentální problémy i ruský ekonomický vliv se prohlubují.
Jedovatá těžba, špatný vzduch i otrávená perla Arménie. Oblíbené kavkazské destinace trápí chronické problémy s ekologií. Stejně jako za sovětských časů před ochranou přírody dostává přednost zisk. "Evropa, která dováží gruzínský mangan, je částečně zodpovědná za černé řeky a hroucení domů v okolí Čiatury," říká gruzínský aktivista Giorgi Neparidze.
