Pátek třináctého má pověst smolného dne. Ten letošní listopadový ale dostal znepokojivou předpověď už před 66 lety. V prestižním časopise Science tehdy vyšla studie, která pro 13. listopad 2026 vypočítala mimořádně temný scénář. A na celé věci je nejpodivnější, že její matematika vědcům překvapivě dlouho vycházela.
Brambory nastrouhat, přidat česnek, majoránku a vejce, těsto rozprostřít na pánev a počkat, až začne vonět. U jednoho z nejoblíbenějších českých jídel ale záleží i na tom, co se děje během smažení. Němečtí vědci proto zařadili bramboráky do velkého průzkumu potravin a naměřili v nich překvapivě vysoké množství látky, kterou odborníci dlouhodobě sledují kvůli jejím možným zdravotním účinkům.
Střevní mikrobiom se po antibiotikách musí vypořádat s velkou změnou. Nová studie v časopise Nature naznačuje, že v takové chvíli může záležet i na tom, co člověk jí. Vědci sledovali stovky pacientů, zaznamenali tisíce jídel a následně svůj nález ověřili na myších. Výsledky otevírají otázku, jak léčbu ovlivní, kolik cukru přijímáme.
Existoval na Marsu život, nebo ne? Pro život je nejdůležitější jedna podmínka: voda. Vědci teď v kráteru Jezero našli překvapivé zjištění: voda tu kdysi byla, a dokonce třikrát. Nejdřív vyvěrala na povrch, pak tu stálo jezero a nakonec se tu proháněla ještě horká voda, která tu otiskla další chemickou stopu. Co to znamená pro všechny dosavadní objevy na Marsu?
Co si dát večer, když se vám nechce sáhnout po prášku na spaní? Vědci se podívali na potravinu, kterou má mnoho lidí běžně doma. Výsledky jejich pokusu přitom přinesly několik zajímavých otázek.
Kreatin si většina lidí spojuje s posilovnou, činkami a nabíráním svalů. Nová studie ale přinesla překvapivý výsledek: změny ve svalové hmotě a síle vědci naměřili i u lidí, kteří cvičit vůbec nezačali. Výzkum navíc naznačil možný vliv na paměť a tělesný tuk. Má tedy smysl i bez tréninku? Odpověď zatím není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát.
V moři mezi USA a Kanadou vědci objevili dva nové druhy takzvaných mořských pavouků. Bizarní bezobratlí mají červené oči, chlupaté končetiny a parazitický způsob života. Ještě zvláštnější je, že jeden z nich sám hostí další parazity, kteří žijí přímo na jeho těle.
Šípkový čaj patří k podzimním klasikám. Stačí nasbírat červené plody růže šípkové, zalít je horkou vodou a člověk má pocit, že si připravil pořádnou dávku vitaminu C. Jenže mezi tím, kolik ho obsahuje čerstvý šípek a kolik se ho skutečně dostane do hrnku, může být značný rozdíl. Šípky navíc obsahují látky, které vědce zajímají z jiného důvodu: mohly zmírňovat potíže s artrózou.
Dřete v posilovně, počítáte každou kalorii a váha jde dolů. Jenže po čase stačí drobný prohřešek a shozené kilogramy jsou zpátky. Mnozí to připisují slabé vůli, nová zjištění biologů však ukazují na docela jiného viníka. V tukové tkáni zůstává skrytá biologická stopa, která se chová, jako by tělo nikdy nezhublo.
Rozdíly mezi mužským a ženským viděním nejsou jen oblíbený stereotyp. Výzkumy skutečně ukazují, že se muži a ženy mohou v průměru lišit například při rozlišování barevných odstínů, zpracování pohybu nebo rozpoznávání emocí z tváře.
Češi dostali další „vysvědčení“ své finanční kondice. A výsledek? Na úplně klidné spaní bez obav o peněženku to zatím nevypadá. Exkluzivní průzkum společnosti Air Bank pro Aktuálně.cz s názvem Barometr finanční pohody českých domácností v prvním čtvrtletí roku 2026 vystoupal na 46,7 bodu ze sta. Jinými slovy – Češi jsou zhruba v polovině cesty mezi finančním stresem a pocitem jistoty.
Mnoho lidí má pocit, že ve svém pejskovi umí dobře číst a přesně poznají, co se v něm odehrává. Vědí, kdy má radost, kdy je unavený a kdy se mu nechce ven. Nové výzkumy ale ukazují, že právě u bolesti si majitelé často nejsou tak jistí, jak si myslí. A někdy ji přehlédnou v okamžiku, kdy je ještě nenápadná, ale už může být nebezpečná.
„Když mi bylo třináct, zlískal mě jeden koledník bužírkou tak, že jsem měla po zadku a stehnech černé modřiny. Od té doby jsme pak s mámou odjížděly pryč z domu,“ vybavuje si nepříjemnou vzpomínku na Velikonoce dnes již dospělá Veronika. Podobné zkušenosti přitom nejsou ojedinělé, a jak ukazují průzkumy, část Čechů vnímá velikonoční tradice rozporuplně či negativně.
Představte si večer pod hvězdami. Díváte se na oblohu a hlavou vám běží snad ta nejstarší otázka lidstva: „Jsme tu sami?“ Právě teď mají vědci o něco konkrétnější vodítko – a možná i směr, kam se dívat. Astronomové nedávno zúžili obrovský seznam více než šesti tisíc známých exoplanet na pouhých 45 světů, které patří mezi největší kandidáty na mimozemský život.
Kočky napěchované elektronikou jako špioni. Netopýři s miniaturními bombami. Umělý prstenec kolem Země z milionů kovových jehliček. Nebo také slon, kterému vědci podali smrtící dávku LSD. Ne, to není sci-fi — to je skutečná historie okamžiků, kdy se věda spojila s armádou a hranice rozumu se nebezpečně rozostřily.
O sexuálních predátorech se ve společnosti mluví stále častěji, především v souvislosti s ochranou dětí. Je to téma, které vyvolává silné emoce, a není proto divu, že se jím zabývá i věda. Nová zahraniční studie odhalila, že řada mužů by zvážila zneužití dítěte, kdyby věděli, že se o tom nikdo nedozví. Pro Česko relevantní data k dispozici zatím nejsou, podle odborníků může být situace podobná.
Roky převažuje názor, že psi jsou oddaní a přátelští, zatímco kočky jsou nezávislé až odtažité a tak trochu vypočítavé. A právě tento stereotyp se vědci rozhodli ověřit. Výsledek? Možná trochu zabolí každého milovníka koček, ale zároveň nám pomůže tyto malé šelmy lépe pochopit.
Stárnutí si většina z nás představuje jako pomalý, nenápadný proces: každý rok o pár šedin víc, o něco hlubší vrásky či lehce pomalejší regenerace. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že realita může být mnohem dramatičtější. Podle nové studie totiž nestárneme plynule – ale ve dvou výrazných „vlnách“. A možná jste je už zažili.
Průměrný obyvatel Česka nad 16 let má nadváhu. A navíc v posledních letech ještě o něco přibral. Jeho index tělesné hmotnosti (BMI) se loni dostal na 26,4. Roku 2022 to bylo 26,2 a o pět let dříve 25,2. Limit zdravé váhy je ovšem 25. Obezitou v minulém roce trpělo 19 procent žen a 22 procent mužů. Podíl se za poslední tři roky mírně zvedl. Přibylo ale také Čechů, kteří se začali více hýbat.
Má za sebou měsíce v pustině Antarktidy, simulované mise na Mars i prestižní spolupráci s NASA. Lucie Ráčková patří k nastupující generaci špičkových českých vědkyň. Přesto i ona u příležitosti Mezinárodního dne žen ve vědě přiznává, že akademický svět má k rovnosti daleko. Mezi zkumavkami a vesmírnými prototypy se totiž neustále bojuje s časem, granty a biologickými hodinami.
