Přerušovaný půst patří k největším výživovým trendům posledních let. Nová studie ale naznačuje, že ve vyšším věku nemusí dlouhé pauzy mezi jídly fungovat tak, jak bychom čekali. U nejstarších účastníků navíc vědci objevili souvislost, která stojí za pozornost.
Léky na hubnutí už dokázaly změnit léčbu obezity, další kandidát ale míří ještě dál. Retatrutid v rozsáhlé studii snížil některým pacientům hmotnost o čtvrtinu a současně zlepšil cukr v krvi, krevní tlak i další ukazatele zdraví. Zatím ho přitom nikdo neschválil k běžnému použití. Vědci proto řeší zásadní otázku: kam až jeho účinek skutečně sahá?
Tuk se v játrech může hromadit celé roky, aniž by o tom člověk věděl. Nejde přitom jen o problém tohoto orgánu. Ztučnění jater souvisí s vyšším rizikem infarktu, mrtvice nebo srdečního selhání. Proč se játra a srdce potkávají a co může člověk udělat, aby své riziko snížil?
Demence nevzniká jen z jediné příčiny a lékaři stále neumějí přesně vysvětlit, proč u některých lidí propukne, zatímco u jiných ne. Probíhající výzkum ale stále přesněji ukazuje, že část rizika ovlivňuje životní styl, zdraví srdce, sluch nebo prostředí, v němž žijeme. WHO proto vydala nová doporučení, která mají pomoci nástup nemoci oddálit.
Vitamin D, rybí tuk nebo glukosamin užívají miliony lidí po celém světě. Nové studie ale otevírají nepříjemnou otázku: může látka, která mladšímu organismu neškodí nebo mu pomáhá, působit ve stárnoucím mozku jinak? Výsledky zatím neprokazují, že by samotné doplňky vyvolávaly kognitivní úpadek. Naznačují však, že stárnoucí mozek může na některé látky reagovat jinak, než vědci dosud předpokládali.
Krev lidí, kteří překročili věk 110 let, ukrývá nečekanou zbraň. Výzkumníci zjistili, že jejich imunitní systém v pozdním věku neslábne, ale naopak vytváří početnou armádu buněk schopných ničit zárodky nádorových onemocnění.
Je to scéna, kterou znají rodiče po celém světě. Dítě sedí u mobilu nebo tabletu, rodič oznámí, že je konec, a během několika sekund přijde pláč, vztek nebo vyjednávání o „ještě pěti minutách“. Není divu, že právě podobné situace posilují představu, že obrazovky jsou pro děti něco jako droga. Jak moc jim skutečně škodí?
Mysleli si, že odpověď budou hledat až ve stáří. Nová studie ale naznačuje, že o zdraví mozku v sedmdesáti nebo osmdesáti letech může být z velké části rozhodnuto už o několik desetiletí dříve. Vědci sledovali tisíce lidí po více než 25 let a v nové studii ukázali, které tři faktory mohou znamenat rozdíl téměř 13 let života bez demence.
Oblíbená cola, sportovní nápoje nebo i ovocný džus k snídani. To, co rodiče dětem běžně nalévají do sklenice, může mít následky až o desítky let později. Nová studie vědců z Harvardu ukázala, že pravidelné pití slazených nápojů v dětství výrazně zvyšuje riziko vysokého krevního tlaku v dospělosti.
Vitamin C si lidé spojují hlavně s imunitou. Nová rozsáhlá studie ale naznačuje, že jeho význam může sahat mnohem dál. Japonští vědci zjistili, že senioři s vyšší hladinou vitaminu C v krvi měli lépe zachovanou strukturu mozku a silnější propojení jeho klíčových oblastí.
Chutná vám syrová cibule, nebo se jí raději vyhýbáte? Možná to není jen otázka chuti. Nová rozsáhlá genetická studie naznačuje, že obliba cibule může souviset s nižším rizikem některých civilizačních onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku a diabetu 2. typu.
„Většina z nás multivitaminy nepotřebuje,“ říká praktická lékařka Lucie Hartmannová. Přesto za ně Češi každoročně utrácejí miliony korun v domnění, že dělají něco navíc pro své zdraví. Jenže realita může být mnohem složitější. Některé doplňky tělo vůbec nevyužije, jiné se při nevhodném užívání mohou stát zdrojem nových zdravotních problémů.
Je to překvapivá zpráva. Je totiž možné, že odborníkům roky unikalo tajemství Alzheimerovy choroby. Vědci nyní přišli s poznatky, které naznačují, že zárodek nemoci představující jednu z největších zdravotních výzev současnosti může být jinde než v mozku samotném. A také otevírají cestu k novým a nadějným přístupům k léčbě.
Nejspíš jste si již všimli, že zatímco dospívajícím dívkám se obvykle líbí určitý typ mladých mužů, s postupujícím věkem považují náhle ženy za atraktivní zcela jiné rysy. Nová studie se tomu pokusila přijít na kloub - a odhalila, u jak starých potenciálních partnerek máte právě vy největší šanci.
Mikroskopické kousky plastu se v alarmujícím množství dostávají hluboko do lidského těla. Jednou z hlavních cest je pitná voda. Nový výzkum čínských vědců ale naznačuje, že existuje až překvapivě jednoduchý způsob, jak jejich množství výrazně snížit. Řešení je přitom překvapivě jednoduché: stačí vodu přivést do varu a obyčejně přecedit.
Autismus je v současné době neléčitelné onemocnění, které komplikuje život tisícům lidí po celém světě. Podle autorů nové studie by se to ale v budoucnu mohlo změnit. Odhalili totiž trojici látek, které dokázaly nemoc vyléčit u myší. Předpokládá se, že by léčba mohla být vhodná také pro lidi.
Už jako čtyřletý míchal "lektvary" z toho, co našel doma, a jednou málem způsobil požár. Nyní by se z jednoho z jeho pokusů mohl stát přelomový lék na rakovinu kůže. Patnáctiletého Hemana Bekeleho jmenoval časopis Time Dítětem roku 2024.
Gertovi-Janu Oskamovi bylo po zlomenině krční páteře při dopravní nehodě v Číně řečeno, že už nikdy nebude chodit. Před časem mu však lékaři implantovali zařízení, díky kterému se dokázal postavit a chodit.
Pokud pracujete více než 55 hodin týdně, měli byste se mít na pozoru. Podle výsledků nejnovější studie evropských vědců na 85 tisících lidech středního věku může přepracovanost vést ke zvýšenému riziku srdeční arytmie, a tedy vyššímu riziku srdečního selhání či mozkové mrtvice. Dlouhé pracovní doby se však naopak nemusí bát mladí a zdraví lidé.
Lidské myšlení je extrémně složité pro výzkum, nemáme dostatečné metody, nevíme, jak je informace uložena v paměti, říká neurofyziolog a vědec Josef Syka. Dodává, že mozek poškozuje hlavně stres a nedostatek fyzické aktivity. Dodává, že se rodíme s určitou kvalitou mozku, ale tu můžeme výrazně zlepšovat a výrazně rozvíjet, to je prý hlavně otázka vzdělávání, tím totiž vytváříme kvalitu nervových spojů.
V sedmnácti letech jsem zaklepal na dveře laboratoře, navíc jsem se s rakovinou setkal v rodině, věděl jsem, že chci studovat biochemii, tohle mi přišlo jako dobrý nápad, jak se lépe profilovat, z laboratorních technik jsem nic neuměl, uměl jsem nadprůměrně anglicky a měl jsem motivaci, je to hlavně o motivaci naučit se něco nového a zlepšovat se, říká student Marek Feith, který vyhrál mezinárodní soutěž středoškoláků v Pekingu a již několik let dochází do vysokoškolských laboratoří, kde pomáhá specialistům s výzkumem rakoviny.
