


























Problémem panelových domů z komunistických dob jsou neodborné rekonstrukce, zejména spojování kuchyní s obýváky, říká v rozhovoru Andrej Bartók z Katedry betonových konstrukcí a mostů Stavební fakulty STU.



V samém srdci historické Prahy se skrýval byt s rozmazanými hranicemi mezi minulostí a přítomností. Místo připomínalo labyrint plný nánosů času, a tak bylo jasné, že ho čeká radikální proměna. Díky architektům se z něj stal vzdušný a promyšlený prostor, kde se drzost potkává s jemností – a kvalita s formou neztrácí pevný rámec.



Při rekonstrukci se většina lidí zaměřuje na to, co je vidět - nová kuchyňská linka, podlahy, okna. Přitom právě chytré a dlouhodobé úpravy a vychytávky, které nejsou hned vidět, rozhodnou o komfortu i výdajích na bydlení na dalších patnáct až dvacet let. Navíc některé z těchto úprav podpoří i zdravější vnitřní prostředí nebo se vám finančně vrátí v podobě úspor za energie.



Mladý pár se po letech žití v Bratislavě rozhodl vrátit do rodných Piešťan. Pro svou novou životní etapu si vybral bydlení v předělaném areálu Růžového mlýna, kde pro něj architektonické studio Kilo / Honč navrhlo stylový loft. Místo uniformního developerského bytu tak partneři získali originální domov, kde prim hraje výška, světlo a otevřenost.



Když výtvarník Jan Bárta zdědil po rodičích malý byt v proseckém paneláku, netušil, že se z něj jednou stane moderní a promyšlený prostor. Nemovitost nyní odráží nejen umělcovy vlastní potřeby, ale i lásku a kreativitu jeho syna, který mu vytvořil nový domov na míru. Ještě aby ne, když je ostříleným architektem. A co v interiéru, kromě rodinné pohody, hraje prim? Recyklovatelné desky.



Když mladá rodina zdědila prvorepublikový byt na Letné, byla to nejen pro rodiče, ale i architekty příležitost a výzva. Místo s noblesní minulostí potřebovalo nový začátek jako sůl. Díky citlivé rekonstrukci se z původního 3+1 s temnými chodbami stal otevřený a světlý domov, který spojuje minulost s přítomností v každém detailu.



Průměrný český byt má podle statistik z roku 2021 rozlohu 86,7 m² a nabízí v průměru 2,9 obytných místností a kuchyni. Chodby, toalety a koupelny bývají vnímány spíše jako servisní prostory, kterým se pozornost příliš nevěnuje. Co kdybychom ale právě tyto části bytu přestali přehlížet? Může se pak běžný byt proměnit v harmonické a prostorné bydlení? Byt "Víc, než se zdá" ukazuje, že ano.



Rozkaz zněl jasně - klást důraz na trvanlivost a dostupnost. Byt v pražských Holešovicích architektky přetvářely pro malířku, proto se nabízelo vybudovat bydlení, kde estetika bude hrát klíčovou roli. Vznikl tak funkční, vzdušný a atraktivní prostor, kde vyčnívá umělecký výtvor samotné majitelky.



Christina a Jeff Starmerovi z amerického Jacksonvillu na Floridě by mohli být titulováni jako rodiče roku. Svému synovi Lymanovi toužili dopřát samostatné bydlení, a tak je napadlo udělat byt z nevyužívané garáže. Prohlédněte si, jak se jim proměna povedla.



Dvě tváře bytu i majitelky. Zatímco přes den nemovitost slouží jako základna pro byznys, večer se mění v ideální prostor pro noční život. Transformace loftu vzniká díky promyšlenému designu a moderním technologiím, které operují především se světelnou frekvencí. Dominantním prvkem bytu v industriálním stylu se stal pomyslný spací box, kterému mu zdárně sekunduje výrazné stropní světlo.



Toužili najít místo, ze kterého vytvoří domov s unikátní atmosférou. Neskromné přání se manželům splnilo a nyní vlastní vícegenerační dům, ve kterém si zrekonstruovali byt. Interiérová designérka Pavlína společně s manželem tíhne k originalitě, proto v bytě hrají prim etno prvky a rostliny. V domě, kde na ně čekaly nelehké dispozice i skrytá místnost, se tak cítí jako na dovolené.



Rebelie ve velkém. Tak by se dala jednoduše shrnout přestavba bývalé půdní prádelny na bytový ateliér, kde pomalu nic není obvyklé. Architekti družstvu přislíbili, že půdní prostory opraví za své. Tím začala jejich cesta za objevováním nových metod a testováním zažitých postupů, při které dbali hlavně na redukci. Mnohá rozhodnutí dokonce řešili za pochodu.



Po babičce s dědou zdědil dům ve Vysokém Mýtě, a protože k němu cítil nostalgii z dětství, chtěl v něm při rekonstrukci zachovat co nejvíce původního, včetně vybavení. Majestátní rozlohu o velikosti sto metrů čtverečních měli architekti dát v první řadě technicky do pořádku - vyměnit rozvody a změnit některé dispozice - pak přišel na řadu interiér.



Když před 150 lety statkáři vyváděli koně z malé útulné stáje v pražských Vršovicích, nikdo tehdy netušil, že koňskou sílu už brzy nahradí automobily. Technický pokrok a sled událostí dal tomuto místu na pražském dvorku pauzu na několik dekád. Teď se díky jeho novému majiteli a studiu Jan Bek Architekt probudilo znovu k životu. Z bývalé konírny společně vytvořili útulný byt a ateliér, který září barvami a překypuje českými výrobky. Podívejte se.