Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27 220 korun, tedy o 4,5 procenta. Vzhledem k tomu, že na trhu stále existuje silná nabídka volných pracovních míst a firmy považují nedostatek zaměstnanců za stále větší problém pro jejich další expanzi, dá se čekat, že růst mezd bude nejen pokračovat, ale že bude akcelerovat.
V průměru by si podle návrhu státního rozpočtu na příští rok státní zaměstnanci měli na svých platech proti letošku přilepšit o 1876 korun, a jejich průměrný měsíční plat by tak měl vzrůst na 28 855 korun.
Svaz průmyslu a dopravy představil výsledky průzkumu o mzdových a náborových plánech zaměstnavatelů. Firmy jsou optimistické.
Analytici přepočetli výdělky v obou zemích na standard kupní síly - jednotku, která zohledňuje odlišnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Z deseti vybraných profesí si Češi vydělají více v šesti případech. Rozdíly se ale snižují.
Zvýšení minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se od 1. ledna 2017 opět zvyšuje.
Základní částka pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu od ledna stoupne z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvyšuje minimální mzdu už potřetí za sebou. Zrušila také nižší sazbu pro zdravotně postižené, částky se tak sjednotí s běžnými zaměstnanci.
Firmy čím dál více bojují s nedostatkem zaměstnanců. Vedle zvyšování mezd proto vymýšlejí i další benefity, píše zpravodajská agentura Bloomberg v textu o pracovním trhu ve střední a východní Evropě. Řada zemí regionu se potýká s tím, že se miliony jejich občanů přesunuly za lépe placenou prací do starých zemí Evropské unie.
Pod heslem Konec levné práce se dnes odboráři znovu sešli na „manifestačním mítinku“. Podle Středuly je růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky.
Po odečtení inflace stoupla průměrná mzda o 3,7 procenta na 27 297 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců si nyní vydělají částku mezi 11 238 a 43 752 korunami.
Školské odbory žádají pro učitele patnáctiprocentní navýšení platů. Prozatímních osm procent navíc, které ministryně školství Kateřina Valachová pro učitele vyjednala, hodnotí pozitivně, stále je to však podle nich nedostatečné. Do roku 2020 by chtěli pro učitele zajistit 130 procent průměrné mzdy v ČR, tedy asi 46 409 korun. Kromě nízkých platů upozorňují odbory také na přibývající povinnosti pedagogů.
Odvody jsou u průměrné mzdy srovnatelné s dalšími státy, ale u lépe placených lidí patří k nejvyšším na světě. Každý druhý Čech přitom nezná částku, kterou na sociální pojištění odvádí, uvádí daňová společnost TaxVision.
Reálné mzdy českých zaměstnanců stouply za posledních osm let o pouhé jedno procento, uvedla před pár dny britská odborová centrála TUC. Česko tak vyšlo z porovnání jako jedna z nejhorších zemí. Takový údaj ovšem zaskočil českou analytickou firmu Trexima, která se rozhodla růst výdělků očištěných o inflaci propočítat sama. A v závislosti na zvolené metodice ukazuje, že Češi si od roku 2007 reálně polepšili o 4,6 až 15 procent.
Studie britské odborové centrály porovnala růst reálné mzdy, tedy výdělku očištěného o inflaci, v letech 2007 až 2015. Z členských zemí OECD si jednoznačně nejlépe vedlo Polsko, nejhůře Řecko a Velká Británie. Česko skončilo páté od konce.
Další průzkum potvrzuje, že ženy si v průměru vydělávají až o pětinu méně než muži, v Česku dokonce téměř o třetinu. Pokud se však zaměříme na srovnatelné údaje, rozdíly vztahující se ke stejné pozici ve stejné firmě jsou výrazně menší. Česko i přesto vychází jako jedna z nejhorších zemí.
K podobným krokům přistoupily i další obchodní řetězce jako Albert, Billa, Tesco či Lidl. V poslední době se totiž potýkají s nezájmem lidí o práci v obchodech.
Ministerstvo práce navrhlo růst ze současných 9900 korun na 11 000 korun. Odbory chtěly o pětistovku více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun. Částku tedy určí vláda.
Česká republika se v rámci Evropské unie řadí ke státům, v nichž je minimální mzda nejnižší. Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou je v porovnání evropských států rovněž nižší. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Český statistický úřad přestane od Nového roku zveřejňovat průměrné mzdy podle rozdělení na podnikatelskou a nepodnikatelskou sféru. Na druhý z těchto ukazatelů jsou přitom navázané platy soudců, státních zástupců a politiků. Zákon, který pravidla pro výpočet platů určuje, se proto musí změnit.
Po odečtení inflace stoupla průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí o 3,9 procenta oproti stejnému období předchozího roku. Ještě výrazněji rostl medián - na 22 533 korun.
