Devět evropských zemí společně s Ukrajinou v pondělí oznámilo vznik takzvané protibalistické koalice. Česko mezi účastníky chybí. Podle bezpečnostního analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) jde o logické vyústění dosavadního přístupu české vlády. Česko je podle něj mezi spojenci vnímáno jako nedůvěryhodný partner, který neplní své obranné závazky.
Podle twitterového účtu Front_Ukrainian, který sleduje válku mezi Ruskem a Ukrajinou, dostala napadená země střely RGM-184A NSM. Twitterový účet tvrzení podložil o víkendu snímkem, na němž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pózuje s poradci a důstojníky právě u tohoto odpalovacího zařízení. Kancelář prezidenta tuto fotku zveřejnila při návštěvě vojenské základny v Oděse.
Dolní komora ruského parlamentu přijala návrh zákona, který povoluje centrální bance a dalším finančním institucím včetně místní největší banky Sberbank přímo odrážet útočící drony. Informovala o tom agentura Reuters nebo server RBK, podle něhož zákon nyní zamíří do horní komory parlamentu a poté k podpisu prezidenta. Bezpilotní letouny posílá do Ruska Ukrajina, která se brání ruské invazi.
Bohaté státy dlouho vnímaly používání bezpilotních prostředků ve válce na Ukrajině jako důsledek vyčerpání a nedostatku zdrojů. Poslední události v Íránu ale jasně ukazují, že hrozba spojená s drony roste globálně. Ukrajinská zkušenost s nimi i výrobní možnosti nabývají na hodnotě a Kyjev díky tomu získává nové spojence.
Ruský dron v sobotu narušil vzdušný prostor Rumunska. Stalo se to pár dní poté, co několik ruských dronů přeletělo přes běloruskou hranici do Polska. Pokud jde o připravenost obrany NATO, chybí nám kapacity nebo schopnosti, které by za přijatelnou cenu eliminovaly rizika plynoucí z těchto relativně levných, ale početných systémů, upozorňuje politický geograf Jan Kofroň.
Americký prezident Donald Trump údajně během pondělí oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny. Podle zdrojů serveru Axios má zahrnovat i útočné zbraně. To je zásadní změna proti tomu, co šéf Bílého domu doposud prohlašoval. Nové zbraně by mohly pomoci bránící se Ukrajině; Trump si od nich slibuje, že tím (konečně) přesvědčí ruského prezidenta Vladimira Putina k jednání o míru.
Ruský prezident Vladimir Putin během července a srpna zesílí vojenské operace na východní Ukrajině. Kremelský vůdce měl tuto informaci na začátku měsíce sdělit svému americkému protějšku při jejich telefonickém rozhovoru. Trump se poté před novináři ani nesnažil skrývat své rozhořčení a Putina zasypal kritikou.
Ukrajina vysílá tísňové signály. Poté co Spojené státy oznámily, že nepošlou střely pro protivzdušnou obranu, ukrajinští velitelé tvrdí, že bez americké munice budou zemi jen těžko bránit proti ruské agresi. Mediálně aktivní exporadce ukrajinského ministra vnitra mezitím volá o pomoc všechny, kterým na Ukrajině záleží.
Rusové navzdory západním sankcím modernizují své strategické letectvo a vyrábějí mnohem víc dronů než dříve. To pro Ukrajinu představuje obří problém: její protivzdušná obrana totiž dostává pořádně zabrat. Na vývoj systémů protivzdušné obrany nemá Kyjev dost financí a ochota Západu dodávat další systémy není příliš vysoká.
Izraelský Iron Dome ani legendární americký systém Patriot - jak požaduje Andrej Babiš - to sice nebudou, nicméně resort obrany začal řešit další posílení české protivzdušné obrany. Ministryně Jana Černochová oznámila, že Praha jedná s Jeruzalémem o nákupu dalších raketových baterií systému Spyder. Obrana tak chce navázat na zakázku za 13,7 miliardy korun podepsanou před třemi a půl lety.
Rusové se minulý týden radovali, že v Kurské oblasti zničili ukrajinský systém protivzdušné obrany západní výroby. Svým úlovkem se nějaký čas chlubili na sociálních sítích, než se ukázalo, že zlikvidovali raketový systém svých severokorejských spojenců.
Němci se rozhodli podpořit Ukrajinu další zbraní. Dodají jí tank protivzdušné obrany "Frankenstein". Nové bojové vozidlo, které má sestřelovat zejména ruské bezpilotní letouny, vzniklo spojením osvědčeného, ale už zastaralého tanku a nového moderního systému.
Schopnost Ukrajiny zachytit ruské raketové útoky se v posledních měsících výrazně snížila. Rusko zintenzivnilo využívání dronů a raket, včetně těžce zaměřitelných zbraní, jako jsou balistické střely, uvádí deník Wall Street Journal. Situaci Kyjevu podle amerických novinářů zhoršuje i tenčící se zásoba munice pro klíčový mobilní systém Patriot.
Ukrajincům se poprvé podařilo sestřelit ruský strategický bombardér dlouhého doletu TU-22M3. Zdroje serveru Kyiv Post potvrzují, že šlo o operaci naplánovanou a provedenou Hlavním ředitelstvím ukrajinské vojenské rozvědky (HUR).
Americké válečné lodě vypustily o víkendu střelu Standard Missile 3 (SM-3), aby bránily Izrael před bezprecedentním íránským útokem. Na rozdíl od ostatních prostředků protivzdušné obrany námořnictva může likvidovat cíle mimo zemskou atmosféru, upozornil server Business Insider.
Stíhací bombardér Su-34, který se zřítil u obce Djakove v Luhanské oblasti, byl jedním ze sedmi letadel, které se Ukrajincům nedávno podařilo sestřelit během pouhých pěti dní. Nebylo to poprvé, co k této taktice využili západní techniku. Frustrovaní Rusové se nyní přou, koho vinit ze ztrát za téměř 300 milionů dolarů, nepočítajíce těžko nahraditelné vycvičené piloty.
Ukrajina je pod dosud nevídaným tlakem. Od začátku plnohodnotné ruské invaze v únoru 2022 nebyla vystavena tak ohromným útokům na velkou vzdálenost jako na přelomu a počátku letošního roku. A nejde jen o jejich množství, změnila se i taktika agresora.
Prezident Vladimir Putin si zřejmě musí najít jinou "superzbraň", o které bude vyhlašovat do světa, že je "nezastavitelná a nezničitelná". Neustále to tvrdil o nadzvukových balistických střelách Kinžal. Jenomže i přes nejnovější útoky na ukrajinská města obránci hlásí, že se jim daří ničit tuto chloubu ruského vládce.
Britské ministerstvo obrany uvedlo, že Rusko pravděpodobně přesunulo několik svých nejmodernějších protiletadlových systémů S-400 z Kaliningradu na ukrajinskou frontu. Podle Britů došlo k výjimečnému pohybu této techniky v listopadu.
Kreml pokračuje v rozmisťování systémů protivzdušné obrany v několika lokalitách Moskvy, upozorňuje ruský investigativní portál The Insider. Podle jeho zjištění se v metropoli kvůli potřebám ministerstva obrany intenzivně kácí lesy i stromy v parcích. Jen v okrese Pečatniki padlo v chráněné přírodní rezervaci zhruba 100 hektarů lesa.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zřejmě sázel na to, že může hrát na obě strany. Že mu jeho protějšek Donald Trump umožní mít špičkové americké stíhačky F-35 i přesto, že si Ankara pořídí také ruský systém protivzdušné obrany S-400. Vyřazení Turecka z programu F-35, které ve středu nepřímo oznámil Bílý dům, ho tak mohlo nepříjemně zaskočit. Přestože ho USA opakovaně varovaly.
