Jeden z nejžádanějších současných světových dirigentů Daniele Gatti uzavře letošní Pražské jaro s monumentálním Verdiho Requiem. Pod jeho taktovkou vystoupí hvězdně obsazené kvarteto sólistů s jeho domovskou Staatskapelle Dresden. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří o tom, co pro něj dílo znamená, jak vnímá svou roli dirigenta a objevuje i nečekanou českou stopu tohoto ikonického díla.
Na Pražském jaru vystoupí 4. června jako sólistka ve Verdiho Requiem, díle, které sama vnímá jako hlubokou, téměř existenciální záležitost. Elīna Garanča patří k absolutní špičce operního světa a dnes si může vybírat nejen role, ale i vlastní tempo. V rozhovoru mluví o tom, proč nelituje žádného svého rozhodnutí a jak se s věkem proměňuje nejen její hlas, ale i pohled na postavy, které ztvárňuje.
Jako malá viděla skladatelka Unsuk Chin fotku holandských tulipánů a hned jí bylo jasné, že chce jednou žít v Evropě. Dnes je jejím domovem Berlín a na kontě má nejprestižnější světová ocenění ve svém oboru. Přesně v den našeho rozhovoru k nim přibylo další od Nadace BBVA. Porota z její tvorby jmenovitě vyzdvihla skladbu Akrostichon-Wortspiel, která zazní 29. května na Pražském jaru.
Když Jules Massenet, jeden z největších operních skladatelů 19. století, zkomponoval ve svých necelých třiceti letech svou Máří Magdalénu, byl to jeho první skladatelský triumf. Vynesl mu obdiv Petra Iljiče Čajkovského, Charlese Gounoda nebo Georgese Bizeta. Nyní oratorium zazní v Národním divadle v rámci Pražského jara.
Klíčové dílo francouzské vokální hudby 19. století – Faustovo prokletí od Hectora Berlioze – uvede festival Pražské jaro. Poprvé v české metropoli zaznělo 7. 11. 1880 a od té doby jen několikrát. Důvodem jsou kromě provozních nároků také extrémní požadavky na pěveckou techniku a deklamační schopnosti sólistů. Proč faustovská legenda přetrvala téměř 500 let a komu se stala uměleckou inspirací?
Podél břehů putoval, po písčitých březích kráčel, až dorazil ke své láskyplné matce.“ Tak končí příběh „pohledného, arogantního a bezohledného svůdníka“ Lemminkäinena, syna finské bohyně lásky Lempi, jehož dobrodružství vylíčená v eposu Kalevala inspirovala finského skladatele Jeana Sibelia k napsání stejnojmenné orchestrální suity.
Pražské jaro usilovalo o rezidenci Barbary Hanniganové několik let – letos se to konečně podařilo. Kanadská sopranistka a dirigentka totiž patří k nejvšestrannějším, ale i nejvytíženějším umělcům v oblasti klasické hudby. Mezinárodní renomé si získala nejen svou technickou brilancí a mimořádným hlasovým rozsahem, ale i odvážnou dramaturgií a jedinečným propojením zpěvu s dirigováním.
Má vlast Bedřicha Smetany v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Petra Popelky v úterý večer v Obecním domě otevřela letošní 81. ročník Pražského jara. Stejný koncert se v Obecním domě odehraje i ve středu.
Novým ředitelem festivalu Pražské jaro se stane dosavadní generální manažer a umělecký ředitel České filharmonie Robert Hanč. Funkce se ujme 1. ledna 2026. O novém řediteli festivalu rozhodla správní rada Pražského jara. Do mezinárodního výběrového řízení se přihlásilo osm kandidátů. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval předseda výběrové komise Roman Bělor.
Festival Pražské jaro vstupuje již do deváté dekády. Založen byl v roce 1946 a záhy si vydobyl renomé jednoho z nejvýznamnějších hudebních festivalů v Evropě, ale i ve světě. Jeho 81. ročník slibuje pestrou paletu hudebních zážitků v podání světových dirigentů, hvězdných orchestrů i sólistů v dramaturgických skvostech od renesance po dnešek.
Festival Pražské jaro při svém jubilejním 80. ročníku nabídl českým posluchačům možnost slyšet nejlepší symfonické orchestry světa. Dva z takzvané Velké pětky - nejvýznamnějších amerických orchestrů. Aktuálně.cz přináší první část ohlédnutí za festivalem, který letos zaznamenal rekordní návštěvnost.
V pořadí dvanáctým mladým dirigentem, který dostane příležitost předvést svůj talent v programu Debut Pražského jara, bude pětadvacetiletý Jan Sedláček. V rozhovoru mluví o tom, co ho pojí s Leonardem Bernsteinem, čím je výjimečná jeho taktovka i jak hledá svá osobní dirigentská gesta.
Americký herec John Malkovich s litevskou herečkou Ingeborgou Dapkunaitéovou se představí 21. a 22. června v pražském Divadle Hybernia v inscenaci francouzského dramatika Bernarda-Marii Koltése V samotě bavlníkových polí (In the Solitude of Cotton Fields). Režisérem inscenace, která navazuje na provedení v Berlíně a Düsseldorfu, je Timofej Kuljabin.
Ředitelem Pražské konzervatoře se od 23. června stane klavírista Ivo Kahánek. Rozhodli o tom dnes městští radní. Do konkurzu se přihlásilo 14 kandidátů. V komisi, která je posuzovala, byli mimo jiné zástupci odboru školství pražského magistrátu, České školní inspekce i zaměstnanci konzervatoře.
Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zahájila tradičním cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany symbolicky Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova. Ten nabídl zvukově plnou a bohatou, ale zároveň tempově velmi umírněnou verzi této skladby bez překvapivých momentů, ale s důrazem na každou melodickou linku a dokonalou souhru.
Na úvod večera zazněly Fanfáry Pražského jara, při nichž za potlesku přítomných přišel do své lóže prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Následovala státní hymna. Osmdesátý ročník Pražského jara zahájila v pondělí večer v Obecním domě Má vlast v podání České filharmonie (ČF) pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova. Obecenstvo výkon hudebního tělesa odměnilo dlouhotrvajícím potleskem vestoje.
Atmosféru dvora Ludvíka XIV. přiveze do Prahy francouzský soubor Ensemble Correspondances, který se specializuje na historicky poučenou interpretaci. V jeho koncertním programu nazvaném Fragmenty lásky dominují árie a hudební čísla z nejkrásnějších oper Jeana-Baptisty Lullyho, hudebního velikána druhé poloviny 17. století.
Hned několik okolností spojuje jakoby „stříbrnou nití“ dva významné koncerty Pražského jara. Na obou vystoupí přední rakouské soubory, uvedou je úspěšní čeští dirigenti a program bude až bytostně spojený s Vídní.
Vytvářet koncertní příležitosti pro mladé sólisty a soubory, rozvíjet mladé talenty prostřednictvím mistrovských kurzů nebo být zadavatelem nových děl českých a slovenských skladatelů. Takové cíle si vytyčil Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Na tiskové konferenci představili organizátoři cesty, jak chtějí podporovat mladé české umělce.
Britský hudební novinář přirovnal Quatuor Ébène k ostrému japonskému noži. „Elegantně vybroušený a vyleštěný, dostatečně silný, aby naporcoval cokoli, přesný a hbitý, jaký nakrájí i filigránské sushi, to vše v kombinaci s intenzitou a velmi francouzskou joie de vivre,“ napsal.
Několik let pracovali pořadatelé Pražského jara na tom, aby v jubilejním 80. ročníku přivítali dvě americká tělesa. Boston Symphony Orchestra a Chicago Symphony Orchestra patří mezi absolutní světovou špičku a stanou se také hvězdami českého festivalu, kde budou v roce 2025 oba debutovat.
