Poslanec si může k základnímu platu přijít na další statisíce měsíčně. Kromě příplatků za funkce ve sněmovně dostává také náhrady za dopravu, bydlení nebo reprezentaci. Jen z veřejných peněz si tak loni nejlépe placení poslanci přišli na více než pět milionů korun. Ukazují to data organizace Hlídač státu.
Atmosféra mezi vládou a největší odborovou organizací v Česku houstne. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si stěžuje, že kabinet Andreje Babiše (ANO) zatím stále ještě nejednal o tom, jak v příštím roce porostou platy ve veřejné sféře.
Téměř dvě třetiny Čechů nevydělávají tolik, aby si mohli dovolit důstojný život, a to i navzdory vysoké kvalifikaci a vysokoškolskému titulu. Situace je horší v Praze a v Brně, kde situaci komplikují vyšší náklady na bydlení. Vyplývá to z aktuálních dat Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Filip Turek bojuje o post šéfa diplomacie. Nově zvolený poslanec za Motoristy sobě se v horším scénáři bude muset spokojit jen s křeslem ve sněmovně, pokud se strana nedohodne s Andrejem Babišem z hnutí ANO. Pro Turka to znamená nejen méně prestižní pozici, ale také výrazně horší platové podmínky, než na jaké byl zvyklý po roce v Evropském parlamentu. Volby by se mu tak nemusely vůbec vyplatit.
Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS). Ten v úterý fixní platovou základnu zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do zákona. Stát musí platy dorovnat, což ministerstvo spravedlnosti přislíbilo. Očekává, že na zpětné dorovnání platů vydá 570 až 620 milionů korun.
Kolik činí měsíční plat poslankyně či poslance? Na jaké benefity dosáhnou? Kolik bere předseda či předsedkyně dolní parlamentní komory? A jak je to se zvyšováním výdělku zákonodárců v Poslanecké sněmovně? Přinášíme výběr základních informací.
Vláda s odbory zatím neuzavřela dohodu o růstu platů. Padl nový kompromisní návrh na zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. Jednání bude ještě pokračovat. Po jednání s odborovými předáky to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Převod téměř miliardy korun z rozpočtu ministerstva obrany na platy hasičů a policistů vnímá prezident Petr Pavel jako nesystémové řešení. Pokud by byla ve vládě větší koordinace, nemuselo by se to řešit takovým ad hoc způsobem, řekl.
Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než 300 000 korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 000 korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
Nejlépe placeným manažerem ve veřejné správě byl v minulém roce guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl, který v průměru měsíčně obdržel téměř 750 tisíc korun. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu platů úředníků za rok 2024, který zveřejnila organizace Hlídač státu.
Senát neschválil ani neupravil spornou novelu o zvyšování platů veřejných činitelů. Senátoři měli výhrady vůči omezení platů v justici nebo krácení odměn některých místních politiků kvůli platu politiků. Na žádných změnách předlohy se ale neshodli, odmítli i návrh opozičního hnutí ANO na pětileté zmrazení platů politiků.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi.
Zatímco vláda ve čtvrtek odložila projednávání možného zvýšení platů ústavních činitelů, celoevropské porovnání ukazuje, že si český premiér nestojí špatně. Vydělá si více než šestkrát tolik, kolik činí zdejší průměrný plat. To ho řadí na třetí místo ze všech šéfů vlád členských států Evropské unie. Lépe je na tom v tomto ohledu jen Maďar Viktor Orbán a Slovák Robert Fico.
Odboráři se s vládou dnes nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Návrh ministrů, že by se od příštího měsíce zvedly tarify části nejhůř odměňovaných lidí o pět a tři procenta, odmítli. Novinářům to po jednání řekl mluvčí odborových svazů veřejného sektoru Pavel Bednář.
Lepšího platového ohodnocení se domáhají nejen zaměstnanci soudů, ale i státních zastupitelství. Na rozdíl od svých kolegů ze soudní administrativy nevstoupili do stávky, obrátili se ale s peticí na ministerstvo spravedlnosti, řekl viceprezident Unie státních zástupců Adam Borgula.
Trvalé snížení koeficientu pro výpočet soudcovské platové základny neobstálo před Ústavním soudem. Politici musí zákon změnit, soudcům náleží za letošek zpětné dorovnání. Soud se zabýval také zmrazením platů v letech 2021 a 2022. Zatímco v prvním roce bylo vzhledem k pandemickým mimořádným okolnostem v souladu s Ústavou, v následujícím roce nikoliv. Zpětné dorovnání za rok 2022 ale nedostanou.
Čechům končí půlrok předsednictví v Evropské unii a evropské úřady pokukují po nových pracovnících. Konkrétně pak po lidech z méně zastoupených členských států, mezi které patří i Česko. Vláda Petra Fialy (ODS) se toho rozhodla využít.
„Kvůli nízkým platům odborných zaměstnanců z české justice neustále odcházejí kvalifikovaní lidé, což zpomaluje její chod. Vládu na to upozorňujeme už mnoho let. Tímto způsobem dojde k něčemu, co si nikdo nepřeje, dlouhá justice je totiž ještě dražší,” říká prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra. „Ohrožuje to fungování soudů a rozmrazení platů na to nebude mít vliv,” dodává.
Platy hasičů a policistů na tarifech od ledna příštího roku vzrostou o deset procent. Novinářům to v Hřensku, kde hasiči už třetím dnem bojují s rozsáhlým požárem v národním parku, řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Jde podle něj o koaliční dohodu. Na místě to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS).
