Nedělní parlamentní volby v Arménii označili politici i odborníci – jak v zemi, tak v zahraničí – za osudový krok, který má určit směřování země na příští desetiletí. Obecně se mělo za to, že se země musí buď vydat směrem k Evropské unii, nebo zůstat svázána s Ruskem a jeho satelity. Aktivisté i analytici vylučovali cokoliv mezi tím.
V neděli čekají Arménii důležité parlamentní volby. Politický analytik Mikael Zoljan v rozhovoru vysvětluje, proč může výsledek hlasování ovlivnit nejen vztahy Arménie s Ruskem a Evropskou unií, ale také širší soupeření mezi demokracií a autoritářstvím. Volby podle něj rozhodnou o tom, zda se země vydá cestou dalšího sbližování se Západem, nebo se vrátí do ruské sféry vlivu.
Dav odpůrců arménského premiéra Nikola Pašinjana v pondělí vtrhl do vládní budovy v centru Jerevanu, informovala agentura Ria Novosti. Protestující hlasitě skandovali a žádali Pašinjanovu rezignaci, poté místo opustili.
Arménie v sobotu vyčíslila počet svých mrtvých vojáků z poslední arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach na 2317. Tento údaj ale není konečný. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na arménské ministerstvo zdravotnictví. Konflikt, trvající od 27. září, ukončila smlouva, kterou země podepsaly v noci z pondělí na úterý.
Boje v oblasti Náhorního Karabachu mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky pokračují už druhým dnem. Na arménské straně padlo zatím 59 vojáků a 200 bylo zraněno. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Obě strany konfliktu podle agentury TASS nasadily těžké dělostřelectvo a hlásí rovněž územní zisky. Ázerbájdžán vyhlásil částečnou mobilizaci, Arménie vyzvala Turecko k ukončení podpory Baku.
Pašinjan se dostal k moci letos v květnu na vlně protivládních protestů, které připravily o křeslo dřívějšího předsedu arménské vlády Serže Sargsjana.
Pašinjan byl jediným kandidátem na předsedu vlády, ale pro zvolení potřeboval získat alespoň část zákonodárců Republikánské strany bývalého premiéra.
