Učitelka ze západoněmeckého Severního Porýní-Vestfálska je už 17 let na nemocenské. Tamní úřady rozhodly, že bude muset odejít do penze. Žena nucený odchod na odpočinek odmítá a proti rozhodnutí se brání u soudu, informovala ve čtvrtek stanice ntv. Učitelka, která od roku 2009 neučila, navíc čelí vyšetřování kvůli podezření z podvodu.
Pokud budou chtít němečtí zaměstnanci zůstat během nemoci doma, budou muset hned první den osobně zamířit do ordinace pro neschopenku. Počítá s tím nový návrh kancléře Friedricha Merze, který si klade za cíl zvýšit produktivitu stagnující německé ekonomiky. Opatření má nahradit systém zavedený v době covidu, kdy stačilo lékaři zavolat a oficiální potvrzení doložit až od třetího dne absence.
Vedení resortu zdravotnictví chystá revoluční změnu: chce spojit zdravotní a nemocenské pojištění. Podle náměstka ministra Ladislava Švece to přinese řadu výhod. „Pojišťovna už neuvidí jen data o léčbě pacienta. Bude mít přehled i o tom, jak byla tato léčba efektivní – tedy nakolik odvrátila pracovní neschopnost či invaliditu,“ říká. To ji bude motivovat k tomu, aby platila jen efektivní terapii.
Po čtyřech letech se mohou vrátit přísnější pravidla nemocenské. Zaměstnavatelé by tak náhradu mzdy začali zaměstnancům vyplácet až čtvrtý den nemoci. Znovuzavedení takzvané karenční doby navrhla Národní ekonomická rada vlády, podle ní by takový krok zvýšil mimo jiné příjmy veřejných rozpočtů. V současnosti se o návrhu, který má své podporovatele i odpůrce, mluví stále častěji.
„Příliš široce nastavené menstruační volno může znevýhodňovat postavení žen na pracovním trhu. Problém by mohlo vyřešit navýšení sick days pro všechny,” říká odborová právnička Šárka Homfray. „U nás je více diskutované téma menstruační chudoba. Pomohlo by snížení DPH i to, aby byly dámské hygienické pomůcky ve veřejných institucích stejně dostupné jako toaletní papír,” dodává.
Krátce po prohraných sněmovních volbách nastoupil bývalý poslanec Lubomír Volný do pracovní neschopnosti. Přestože bere nemocenskou vypočítanou z poslaneckého platu, objíždí po Česku demonstrace proti povinnému očkování. Ve čtvrtek o tom informoval server iRozhlas.cz. Volný odmítl vysvětlit, jak může během nemocenské vystupovat na demonstracích.
Zaměstnanci, kteří byli letos delší dobu nemocní, dostanou v příštím roce až několik tisíc korun jako vratku z daní. Stát jim vyplatí takzvanou slevu na poplatníka, kterou právě kvůli nemoci nemohli uplatnit v klasické mzdě. Výše vratky záleží mimo jiné na délce nemoci, vzhledem k pokračující pandemii koronaviru by mohlo jít o vysoké částky.
Jen za první březnový týden roku 2021 vystavili lékaři skoro sto tisíc e-neschopenek. Na naší kalkulačce zjistíte, kolik peněz dostanete, když kvůli nemoci zůstanete doma. Pokud vám byla nařízena izolace nebo karanténa kvůli nemoci covid-19, dostanete ještě navíc takzvanou "izolačku".
Desítky tisíc rodičů zůstaly po uzavření škol s dětmi doma. Čerpat mohou takzvané krizové ošetřovné na děti do 10 let, nejméně jde o částku 400 korun denně. Pokud ovšem změní zaměstnání, o dávku nemocenského pojištění přijdou.
Co si vyberete: Chaotickou aktuální vládu, která nezvládá nejhorší chvíle pandemie? Nebo ministerský sbor sestavený Milošem Zemanem a extremisty, kteří chtějí Česko naočkovat Sputnikem a Rosatomem? Třetí možnost není.
K tomu, aby zaměstnance na výplatnici překvapila nezvykle nízká suma, stačí málo. Třeba když se jeho ošetřující lékař překlikne a omylem ho pošle on-line do pracovní neschopnosti či karantény. Systém sociální správy sice v takovém případě zašle elektronickou notifikaci zaměstnavateli, nikoli však už zneschopněnému. Ten se tak o aktivní neschopence nemusí dlouhé týdny dozvědět.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) hodnotí návrh na plnou kompenzaci mezd pro lidi s onemocněním covid-19 rezervovaně. Podle ní by bylo nutné vytvořit systém dvou nemocenských, který by byl příliš komplikovaný a těžko kontrolovatelný. Vláda bude návrh projednávat v pondělí. Podle zástupců opozice jde o jednu z mála možností, jak podpořit testování.
Karenční doba byla zrušena loni v červenci. Hospodářská komora tehdy varovala, že se firmám za proplácení prvních třech dnů nemoci výrazně zvýší náklady. Dnes mluví o 4,9 miliardy korun, které po pandemii firmám zvlášť chybí. Naopak ministerstvo práce a sociálních věcí si pochvaluje, jak lidem finančně pomohlo.
Týká se mě pomoc od státu i s dohodou o provedení práce? Jak je to teď s čerpáním dovolené? A můžu si přivydělat, když pobírám ošetřovné na dítě? On-line deník Aktuálně.cz sestavil pro čtenáře seznam nejpalčivějších otázek z oblasti pracovního práva.
Na jedné straně lékaři, na té druhé zaměstnavatelé. Elektronická neschopenka, která jim má usnadnit práci, funguje už přes měsíc. O hladkém provozu ale zatím nemůže být řeč, shodují se praktici i personalisté, které on-line deník Aktuálně.cz oslovil, aby se podělili o svou zkušenost s novým systémem.
TOP 09 ostře napadla zrušení karenční doby. Že zaměstnavatel musí platit i první tři dny nemoci, považuje za vládní populismus. ČSSD (ministryně Jana Maláčová) to vidí opačně: Vyšší počet neschopenek znamená méně nemocných lidí na pracovišti. A to je přece dobře, ne? Kde je pravda?
"Náhlá epidemie? Kdepak. Jde o efekt vládního populismu," komentovala v úterý TOP 09 data, podle kterých narostl počet neschopenek poté, co vláda znovu zavedla proplácení nemocenské od prvního dne nemoci. Podle předsedkyně topky Markéty Pekarové Adamové lidé tento systém zneužívají. "Asi si přejete, aby se nemocní udřeli k smrti," reagovala na její kritiku ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Pracovníků, kteří letos v červenci onemocněli, proti loňskému prvnímu prázdninovému měsíci přibylo o 11 procent. V prvním měsíci po zrušení karenční doby úřady evidovaly přes 68 900 nových případů pracovní neschopnosti. Před rokem, kdy se náhrady mzdy v prvních třech dnech stonání nevyplácely, jich bylo zhruba 62 000, sdělilo ministerstvo práce.
Zemědělství, lesnictví a rybářství patří k nejrizikovějším odvětvím v Česku. Loni se v těchto oborech přihodilo 2341 pracovních úrazů na 100 000 pojištěnců. V zemědělství je zároveň nejdelší průměrná délka pracovní neschopnosti, která čítá 55,9 dne. Vyplývá to z údajů Českého statistického řadu a Státního úřadu inspekce práce za rok 2018.
Kvůli zrušení karenční doby, které vstoupilo v platnost první červencový den, stoupne fiktivní nemocnost zaměstnanců v Česku a zhorší se tak konkurenceschopnost ekonomiky, shodli se analytici oslovení Aktuálně.cz. Ministryně práce Maláčová naopak vítá "konec trestů za nemoc" a připomíná, že průměrný zaměstnanec si díky vyplacení nemocenské i v prvních třech dnech nemoci polepší o 2500 korun ročně.
Třídenní karenční doba končí po 10 letech. Nemocní pracovníci budou od prvního července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění.
