katastrofa

Při cestě irským venkovem se kolem nich dá projet bez většího povšimnutí. Čtyři stěny zarostlé trávou, mezi nimi ovce, za nimi další zelený kopec. Teprve s vědomím toho, kolik lidí z této krajiny během několika let zmizelo, přestávají být jen hezkou ruinou u silnice.

Zůstaly po nich jen prázdné domy. Příběh tragédie, která kdysi živý venkov proměnila v krajinu duchů

Bez střech, oken a dveří. Opuštěné kamenné domy jsou dodnes neodmyslitelnou součástí irské krajiny. Některé stojí v zelených stráních a dodnes připomínají katastrofu, která zemi změnila k nepoznání. Velký hladomor zabil přes milion lidí a další vyhnal za oceán. Začal přitom obyčejnou plísní brambor. V masovou tragédii jej ale následně proměnila chudoba, vlastnické poměry a politika britské vlády.

Na snímku: členové francouzského vědeckého týmu 30. srpna 1986 analyzují obsah plynů a kyselost vody v kamerunském jezeře Nyos.

Ulehli ke spánku a už se nikdy neprobudili. Ráno bylo 1746 lidí po smrti, nikdo tehdy netušil proč

„Byla jsem jako mrtvý člověk,“ vzpomínala jedna z přeživších. Když se ráno 22. srpna 1986 probrala, ležely kolem ní desítky členů její rodiny a stovky mrtvých zvířat. Domy přitom dál stály a okolní krajina se zdála být takřka beze změny. Během jediné noci přitom u kamerunského jezera Nyos zahynulo 1746 lidí. Vědci si přitom s otázkou, co a proč zabilo stovky lidí, lámali hlavu dlouhé měsíce.

Indonésii zasáhlo silné zemětřesení

Nejméně 38 lidí zemřelo po zemětřesení o síle 7,7 stupně, které v noci na sobotu zasáhlo pobřeží Indonésie v regionu Flores. Informovala o tom agentura AP. Úřady původně vydaly varování před vlnou cunami, které však později odvolaly. Tisíce obyvatel pobřežních oblastí byly evakuovány.

Naděje byla skoro ztracená, pak se stal zázrak. Dva dny po zemětřesení našli v troskách živou ženu

Téměř dva dny po silném pondělním zemětřesení, které zabilo na dvě stovky lidí, se v Kolumbii podařilo z trosek jednoho z domů vyprostit živou ženu. Pátrání po dalších přeživších na západě jihoamerické země pokračuje, naděje na nalezení živých lidí se však s každou hodinou snižuje.

„Nabitá powerbanka nestačí.“ Poradí si Češi v krizi? Výsledek testu filmaře překvapil

Jsou Češi připraveni na krizové situace? Dokázali by přežít 72 hodin bez pomoci, kdyby vše přestalo fungovat? Skupina mladých dokumentaristů to testuje na dobrovolnících v rámci platformy CzeXperiment. Tři lidé strávili 72 hodin v boxech, kde jim simulovali reálný blackout. Co jim chybělo nejvíc a jaké situace zvládali nejhůř? Ve Spotlightu Terezy Engelové prozradil režisér Jan Látal.

„Nabitá powerbanka nestačí.“ Jak si Češi poradí v krizi? Výsledek testu filmaře překvapil

Patnáctý duben je nejspíš nejvíce smolné datum v kalendáři.

Titanic, Notre-Dame i tragédie v Hillsborough. Proč se 15. duben stal magnetem na katastrofy

Zapomeňte na pátek třináctého, skutečně smolný den je jindy. Do historie lidstva se smutně zapsalo datum 15. dubna. Právě v tento den se odehrálo pozoruhodné množství tragédií a katastrof. Od mrazivých vod Atlantiku, kde skončil Titanic, přes prach bostonského maratonu až po plameny katedrály Notre-Dame. Projděte si přehled událostí, které z 15. dubna udělaly nejčernější den v dějinách lidstva.

Zaplavené ulice s čluny a lidmi ve vodě, Hankou (Wuhan), Čína, září 1931. Kolorováno

Povodně na Žluté řece: Čína pocítila nejhorší přírodní pohromu v historii

Protipovodňovou ochranu Čína podcenila. O následcích takového rozhodnutí se přesvědčila v roce 1931 tím nejhorším možným způsobem. Povodeň, která v létě toho roku přišla, stála životy desítky tisíc lidí. Dlouhodobé následky, jako například hladomor a šíření nemocí, ale nakonec způsobily velké množství dalších úmrtí.

Když kočky začaly tančit na smrt. Rtuťová apokalypsa v rybářském městě Minamata

V okolí japonského Minamatského zálivu se v 50. letech začaly odehrávat znepokojivé události. Kočky náhle ztrácely kontrolu nad svými pohyby, zmítaly se v křečích a působily, jako by tančily. Místní proto začali mluvit o „horečce tančících koček“. Brzy se však podobné příznaky začaly objevovat i u lidí a záhada se rychle proměnila v jednu z nejzávažnějších environmentálních katastrof v dějinách.

Ilustrační dobový snímek zachycuje oběti nalezené v zřícené důlní galerii po explozi v dolech společnosti Compagnie des mines de Courrières v březnu 1906.

Důlní katastrofa Courrières: Ohořelé kusy těl a muži pohřbení zaživa pod zemí

Byla sobota, deset minut po půl sedmé ráno, když se pod nohama obyvatel severní Francie zachvěla země. Výbuch uhelného prachu v dole Courrières nebyl jen nehodou, byl to rozsudek smrti pro 1099 horníků. Od ničivé důlní katastrofy ve francouzském městečku Courrières uplynulo 120 let. Tragédie vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi a nakonec vedla k legislativním změnám.

Hořící trosky Boeingu 747 a záchranáři bezprostředně po srážce na letišti Los Rodeos, San Cristóbal de La Laguna, Tenerife, 27. března 1977.

583 mrtvých za 12 sekund. Když se v mlze na ranveji na Tenerife protnuly osudy dvou obrů

Byla to osudová souhra náhod. Teroristický útok na jiném letišti, hustá mlha, v níž nebylo vidět na krok, a jedno rozhodnutí kapitána, který příliš spěchal. Když se 27. března 1977 na kanárském letišti Los Rodeos na Tenerife srazily dva plně naložené Boeingy 747, změnilo to letectví. Připomeňte si příběh 583 obětí tragédie, která se vůbec neměla stát.

Nakládání rakví obětí trajektu Doña Paz na loď filipínského námořnictva k převozu na ostrov Leyte. Přístav Manila, Filipíny, 3. ledna 1988.

Novodobý Titanic pohřbil v moři tisíce lidí. Trajekt Doña Paz šel ke dnu za dvě hodiny

Když se řekne námořní katastrofa, většina lidí si ihned vybaví Titanic, na jehož palubě zemřelo 1517 lidí. Ne každý ale ví, že zdaleka nejde o největší tragédii, ke které došlo na moři. V roce 1987 šel ke dnu filipínský trajekt Doña Paz a tato událost stála život přes čtyři tisíce cestujících.

Kráter Sinila na Diengské plošině, dnes klidná vodní hladina, v roce 1979 zdroj smrtícího oxidu uhličitého. Těžký plyn se po erupci tiše rozlil do okolních údolí a připravil o život 149 lidí. Fotografie vznikla před rokem 2017.

Tichá smrt z Diengu: den, kdy mírná erupce zabila 149 lidí neviditelným plynem

Byla to erupce, kterou by většina vulkanologů přešla mávnutím ruky. Žádná vytékající láva, žádné hroutící se hory. Přesto 20. února 1979 na Jávě rozpoutala sopka Sinila peklo. Zemřelo 149 lidí, aniž by spatřili jediný plamen. Zabil je „neviditelný vrah“ – bezbarvý plyn, který se tiše plazil údolím jako řeka a bral život každému, kdo mu stál v cestě.

Detail trosek kabiny lanovky na Alpe Cermis po pádu ze 70 metrů, 9. března 1976.

Krvavé inferno na sněhu. Když tragédii lanovky přežila jediná dívka

Psal se rok 1976, když se 9. března krátce po páté hodině odpolední odehrála nejhorší katastrofa lanovky v dějinách. V jednom dolomitském údolí spadla kabina ze 70 metrů, přičemž ze 43 osob zůstala pouze jediná přeživší. Příčina katastrofy? Zkřížení lan, vypnutý bezpečnostní systém a nelicencovaný operátor. Faktory, kterým šlo předejít.

Dramatická letecká fotografie agentury AP pořízená fotografem Yasushi Kanno dne 11. března 2011 zachycující bezprostřední následky tsunami ve městě Natori v prefektuře Miyagi.

Okamžik, kdy se zastavil čas. Zemětřesení, tsunami a den, kdy se Japonsko změnilo

Odpoledne 11. března 2011 se přesně ve 14:46 zastavil čas. Proč? Zemětřesení otřáslo celou planetou, ale Japonsko to schytalo nejvíc. Tsunami vysoká až 40 metrů smetla pobřežní města z mapy. Bilance: téměř 20 tisíc mrtvých a havárie Fukušimy. Letos od katastrofy, která změnila zemi vycházejícího slunce a ukázala sílu přírody i odolnost lidstva, uplyne 15 let. A ze záběrů z místa mrazí dodnes.

Poškozená K-19 v severním Atlantiku, 29. února 1972. Snímek z amerického námořního průzkumného letadla P-3 po požáru, který zabil 28 námořníků.

Prokletá pýcha Sovětů. Ponorku K-19 překřtili na Hirošimu, pohřbívala námořníky zaživa

Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.

Kožní forma antraxu v třech stadiích vývoje na tváři pacientky. Historická lékařská fotografie, archiv Wellcome Collection, Londýn. Ilustrační snímek

Smrt přišla po větru. Sověti 13 let tajili masakr, který způsobil chybějící filtr

Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.

Prudké povodně v indonéské provincii Severní Sulawesi

Prudké povodně pokryly ostrov bahnem a troskami. Indonésie hlásí mrtvé a pohřešované

Nejméně 14 obětí si dosud vyžádaly prudké povodně, které v úterý po silných lijácích postihly indonéskou provincii Severní Sulawesi. Čtyři lidé se stále pohřešují, informovala agentura Reuters s odvoláním na oficiální činitele.

Dívka, která zachránila celou pláž před tsunami. Hodina zeměpisu změnila osud stovky lidí

Tilly Smithové bylo deset let, když světu ukázala, že vzdělání může zachraňovat životy. Vše začalo ráno 26. prosince 2004, když si se svými rodiči užívala první společnou dovolenou v zahraničí a procházela po pláži Mai Khao na thajském ostrově Phuket. Okolí bylo nádherné, obloha jasná a moře na první pohled klidné. Přesto si Tilly všimla, že něco není v pořádku. Jako jediná.

Letecký záběr devastace u Telwatty s vykolejením vlakem Královna moře. Vesničané hledají pohřešované, 29. prosince 2004, Srí Lanka.

Vlak na Srí Lance smetla tsunami. Z Královny moře se stala největší železniční rakev

Měla to být idylická sváteční neděle. 26. prosince 2004 stovky lidí mířily vlakem na rodinné oslavy nebo za odpočinkem k oceánu. Nikdo to ráno netušil, že pro mnohé z nich to bude poslední jízda v životě. Expres s názvem „Královna moře“ smetla vlna tsunami a proměnila ho v kovovou past, ve které zahynulo přes 1700 lidí.

Den, kdy se hora změnila v prach. Mount St. Helens vybuchla silou 1500 atomovek

V květnu 1980 se Spojené státy staly svědky výbuchu, jaký nepamatovaly: Mount St. Helens vybuchla silou 1500 atomových bomb a během několika minut přepsala mapu severozápadu země. Projděte si rekonstrukci katastrofy minutu po minutě, připomeňte příběhy lidí, kterých se dotkla, a podívejte se, jak tragédie navždy proměnila světovou vulkanologii.