Německý kancléř Friedrich Merz už označil zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku pro jeho CDU za pohromu. Zatímco v této bývalé východoněmecké zemi opět podle prvních odhadů vyhrála AfD, vládní CDU je těsně nad pěti procenty. V Berlíně zemské volby naopak podle prvních odhadů ovládne Levice.
Éra bezpodmínečného přátelství mezi Evropou a Spojenými státy, formovaná od konce druhé světové války, je podle německého kancléře Friedricha Merze zřejmě u konce. Alespoň prozatím. Jde o další z řady prohlášení, která poukazují na zhoršování transatlantických vztahů za vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí kritice kvůli délce své letní dovolené. Na veřejnosti naposledy vystoupil na konci července a jeho nejbližší veřejný termín je na programu až příští týden. Podle kritiků přitom bylo v posledních třech týdnech hned několik důvodů, aby kancléř dovolenou přerušit, včetně dronového incidentu na letišti Lipsko/Halle.
Důchodová reforma německého kancléře Friedricha Merze je v ohrožení. Proti její části se postavili premiéři tří východoněmeckých spolkových zemí, kteří jsou členy jeho vlastní strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU). Merz přitom v červnu řekl, že důchodovou reformu chce prosadit jako celek, měnit a vyjímat z ní jednotlivé části podle něj nelze.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev během své úterní návštěvy Berlína potvrdil, že se v Baku odehrála tajná jednání mezi bývalými německými a ruskými politiky. Podle investigace německých médií se podobné schůzky konají už od roku 2024, což v Německu vyvolává obavy z možného ruského vlivu. Berlín popírá, že o nich německá vláda věděla.
Pokud budou chtít němečtí zaměstnanci zůstat během nemoci doma, budou muset hned první den osobně zamířit do ordinace pro neschopenku. Počítá s tím nový návrh kancléře Friedricha Merze, který si klade za cíl zvýšit produktivitu stagnující německé ekonomiky. Opatření má nahradit systém zavedený v době covidu, kdy stačilo lékaři zavolat a oficiální potvrzení doložit až od třetího dne absence.
Berlín a Kyjev budou spolupracovat na omezení počtu ukrajinských mužů žádajících o azyl v Německu. Kancléř Friedrich Merz v této souvislosti ujistil prezidenta Volodymyra Zelenského, že podpoří plány Ukrajiny usnadnit návrat mužů v branném věku, kteří dlouhodobě pobývají v zemích Evropské unie a vyhýbají se nasazení na frontu.
Evropské státy spolu s Kanadou urychleně připravují nouzový plán pro případ, že by Spojené státy vystoupily z NATO nebo se rozhodly nepřijít Evropě na pomoc, píše deník The Wall Street Journal. Cílem je přizpůsobit stávající struktury tak, aby se Evropa dokázala bránit i bez americké podpory.
Bezpečnostní konference v Mnichově ukázala hlubokou proměnu světa. Zatímco USA pod vedením Donalda Trumpa mění kurz, evropští lídři varují, že starý řád skončil. Naděje na rychlý mír na Ukrajině slábnou a Kyjev marně žádá o pevné bezpečnostní záruky. Podle informací listu The Kyiv Independent vládne mezi spojenci spíše skepse než optimismus.
Německá vláda ve středu schválila zrušení takzvaného občanského příjmu, který v roce 2023 nahradil dřívější systém podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky. Nahradit jej má nový systém dávek, zároveň se výrazně zpřísní pravidla pro jejich získání a postihy za jejich zneužívání. Návrh musí ještě schválit obě komory parlamentu, vláda v nich má ale dostatečnou podporu.
Po pádu Kábulu v srpnu 2021 sliboval Berlín ochranu tisícům Afghánců, kteří spolupracovali s německými institucemi nebo se zasazovali o lidská práva. Nyní jim ale německá vláda nabízí finanční kompenzaci výměnou za to, že se vzdají svého nároku na azyl. Krok vlády kancléře Friedricha Merze, o kterém informovala stanice MDR, vyvolal v Německu ostrou debatu o morálce a směřování migrační politiky.
Lídři 19 unijních zemí včetně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého premiéra Petra Fialy požadují, aby Evropská unie v zájmu zachování konkurenceschopnosti prověřila, omezila a zredukovala své předpisy. Představitelé unijních států to uvádí ve společném dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí kritice kvůli výroku, který tento týden pronesl, když mluvil o migraci. Řekl, že se v nápravě chyb předchozích vlád daří dosahovat určitého pokroku, v rázu německých měst je ale ještě problém znatelný, a proto vláda pracuje na zrychlení deportací migrantů. Podle kancléřových odpůrců byl jeho výrok xenofobní až rasistický. Někteří se ale šéfa vlády zastali.
Německý kancléř Friedrich Merz představil ambiciózní plán, jak zajistit dlouhodobou odolnost Ukrajiny tváří v tvář pokračující ruské agresi. Podle něj je Evropa postavena před historickou zkoušku, kterou může zvládnout jen systematickou a rozsáhlou podporou Kyjeva.
Novým šéfem německé Spolkové zpravodajské služby se stal dosavadní velvyslanec Německa na Ukrajině Martin Jäger. Do funkce ho ve čtvrtek slavnostně uvedl kancléř Friedrich Merz, podle kterého se Jäger ujímá funkce v době, kdy Německo denně čelí hybridním útokům, špionáži a sabotážím. Jäger nahradil v čele tajné služby s vnější působností Bruna Kahla, který ji vedl od roku 2016.
Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1 pro její večerní relaci newstime. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.
Zhruba dvě stovky Afghánců vyzvaly v dopise německého kancléře Friedricha Merze, aby jim umožnil přesídlit do Německa. Skupina, v níž jsou podle vlastních údajů soudci, státní zástupci, umělci či lidskoprávní aktivisté, už dříve dostala příslib, že bude moci do Německa vycestovat, Merzova vláda ale program pomoci Afgháncům pozastavila, informovala v úterý agentura DPA.
Německo v pondělí poprvé od ustavení vlády kancléře Friedricha Merze přijalo let s afghánskými migranty, kteří budou moci ve spolkové republice zůstat. Informuje o tom agentura DPA, podle níž na palubě stroje bylo 45 Afghánců, kteří si víza vymohli prostřednictvím soudních řízení.
Počet lidí bez práce v Německu v srpnu ve srovnání s předchozím měsícem vzrostl o 46 tisíc na 3,025 milionu. Míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,1 procentního bodu na 6,4 procenta. V předběžné zprávě to oznámil Spolkový úřad práce. Meziročně je podle něj počet nezaměstnaných o 153 tisíc vyšší. Více než tři miliony nezaměstnaných Německo evidovalo naposledy v roce 2015, upozornila agentura DPA.
Německá vláda ve středu schválila návrh zákona o vojenské službě, jehož cílem je zvýšit počet vojáků v armádě o více než 80 000. Pokud ho schválí i Spolkový sněm, budou muset všichni muži po dosažení 18 let vyplnit dotazník, ve kterém uvedou, zda mají zájem sloužit v armádě. Vhodné kandidáty si pak vojsko pozve k odvodní prohlídce. Rozhodnutí o vstupu do vojenské služby bude ale nadále dobrovolné.
Francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Friedrich Merz tvrdě odsoudili nově zveřejněné záběry izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy teroristickým hnutím Hamás a spřízněnými organizacemi.
