Ministerstvo obrany stále doufá, že ještě v letošním roce začne přebírat nové francouzské houfnice Caesar 8x8. Děla za 10,3 miliardy korun ale stále neprošla vojskovými zkouškami, a ozbrojené síly je tak nemohou používat. Zbrojní koncern CSG miliardáře Michala Strnada však stále pokračuje v jejich montáži. Aby mu nezahltily továrnu, musí je převážet do meziskladů.
Už třetí ministr obrany v řadě - nejdřív Lubomír Metnar, po něm Jana Černochová a nyní Jaromír Zůna - si neví rady s nákupem 62 francouzských houfnic za 10,3 miliardy korun. Místo aby se zpožděný strategický kontrakt hýbal dopředu, uvízl na mrtvém bodě a Praha si s Paříží jen dopisuje. A trpělivost dochází oběma stranám. Zbrojovka KNDS France teď navíc začala mluvit o zdražení dodávek.
Že by Česká republika po 90 letech obnovila výrobu tanků vlastní konstrukce? Zas tolik rozjetý tuzemský zbrojní průmysl není. Ovšem i přesto byl střední tank CFL-120 Karpat jedním z největších lákadel bratislavského veletrhu IDEB. Především proto, že obrněncem s tureckým šasi a italskou věží se miliardář Michal Strnad zřetelně přihlásil o velkou zakázku slovenských ozbrojených sil.
Už před několika týdny se měly v Česku rozjet vojskové zkoušky francouzských houfnic Caesar. Jak ale zjistil deník Aktuálně.cz, poslední zásadní test před zahájením dodávek nových zbraní za 10 miliard korun stále nezačal a děla na osmikolovém podvozku Tatra stojí v zahraničí. Zahájit dodávky Caesarů v dubnu, jak si přáli vojáci, není reálné, armáda tak musí dále používat zastaralou techniku.
První z dvaašedesáti nových houfnic Caesar za celkových 10,3 miliardy korun by měla česká armáda dle plánu začít přebírat za několik měsíců. Už teď je ale jasné, že do té doby pro nová děla vojáci nestihnou postavit garáže. Doteď se ještě ani nekoplo do země. Špičkové zbraně na podvozku Tatra, které vycházejí v průměru na 166 milionů za kus, tak budou muset stát pod dočasnými přístřešky.
Už mělo být hotovo. Alespoň dle několikrát upravovaného harmonogramu obchodu, za nějž Česká republika zaplatí 10,3 miliardy korun. Jenže nákup francouzských houfnic Caesar na kopřivnickém podvozku Tatra se dostal do kritické situace. I když armáda čeká, že první sériově vyráběné houfnice začne dostávat příští rok v dubnu, kvůli neustále odsouvaným vojskovým zkouškám to přestává být reálné.
Byť deník Aktuálně.cz od loňska upozorňuje na zásadní potíže v nákupu 62 houfnic Caesar za deset miliard korun, ministerstvo obrany i armáda se snažily dlouhou dobu tvrdit, že vše pokračuje bez problémů. Komunikační strategii resort změnil až před několika dny. Jana Černochová za viníka tragického stavu strategické zakázky označila Lubomíra Metnara. Zaplacené peníze se Praze budou vymáhat těžko.
Další důkaz, že se Rusové během své agrese na Ukrajinu učí, přináší i výrazné zlepšení v takzvaném "kill chain" (řetězci zabití). Tento koncept zaznamenává, jak rychle vojáci dovedou vystřelit a zasáhnout cíl poté, co ho identifikují, vydají se do palebné pozice a zaměří.
Ani osmatřicet měsíců, tedy více než tři roky od podpisu strategické zakázky nestačilo k tomu, aby česká armáda dostala alespoň první prototyp objednaných houfnic Caesar. Ministerstvo obrany už přitom do Francie poslalo několik miliard korun. Okolnosti zakázky kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
V těchto dnech měly vrcholit zkoušky nové houfnice Caesar pro českou armádu. Jenže vojáci ještě nemají k dispozici ani první prototyp. Ministerstvo obrany tvrdí, že v zakázce za 10 miliard nedochází ke zpoždění, prý se jen měnil harmonogram. Armáda tedy bude na zastaralých dělech Dana závislá déle, než plánovala.
Západ dělá chybu, když sankce proti Rusku soustředí především na vyspělé technologie, jako je mikroelektronika. Podle odborníků by se měl zaměřit na dodavatelský řetězec, který agresorovi útočícímu na Ukrajině utne přísun materiálu a strojů k výrobě pro dělostřelectvo.
Houfnice, které vystřelují dělostřelecké granáty, patří stále k nejničivějším zbraním ruské agrese na Ukrajině. Díky dronovým útokům na muniční sklady se podařilo snížit dlouhodobou dělostřeleckou převahu Ruska. K jejímu rozbití je zapotřebí ale daleko více.
Rusové a Ukrajinci po sobě denně vypálí desítky tisíc nábojů. Od začátku ruské agrese zabily statisíce lidí na obou stranách. Většinu těchto obětí má na svědomí jeden druh vojska.
Ukrajinská 93. dělostřelecká brigáda se v bitvě o Bachmut zaměřuje především na vzdálené cíle. Ruské jednotky dokáže zasáhnout až do dálky 28 kilometrů. I přesto, že nepřátelská armáda na město stále útočí, intenzita ostřelování se podle ukrajinských vojáků v poslední době snížila.
Dělostřelci v Záporožské oblasti využívají techniku od různých zemí, které Ukrajinu podporují. Na ruské jednotky útočí třeba pomocí starší houfnice FH70 z Estonska. I když je zbraň velmi přesná, mají vojáci problém s její složitou údržbou.
Ministerstvo obrany chce koupit nová děla pro armádu od francouzské společnosti Nexter. Za 52 děl Caesar by mělo zaplatit asi šest miliard korun. Řekl to ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Ministerstvo obrany už tento týden firmu oslovilo, první předběžné konzultace jsou naplánovány na přelom června a července. Smlouva by mohla být podepsána do konce roku.
Na nejvyšším vrcholku Evropy, hoře Elbrus, zasahuje protilavinový tým. Houfnicí, která kdysi sloužila jako protiletadlová zbraň, vyvrtávají ve sněhu díry, aby zabránili tragickým sesuvům sněhu v kavkazských horách.
Přesně před 40 lety podnikly Spojené státy invazi do Grenady. Intervence proti marxistickému vojenskému režimu na ostrovním státě se účastnilo kromě jednotek USA také několik karibských států. Grenadským vojákům pomáhali pro změnu dobrovolníci z Kuby. Americká operace sice svoje cíle splnila, jenže způsob, jakým jich dosáhla, se setkal s kritikou. Mezi Američany i na mezinárodní scéně.
Druhému dítěti vévodkyně Catherine a prince Williama je teprve pár dní a už se spekuluje, co malou Charlotte v budoucnu čeká.
Americké námořnictvo vyzkoušelo zbraň, která zatím patřila jen do arsenálu hrdinů sci-fi: laserové dělo. Zařízení se může pochlubit dosahem přibližně půldruhého kilometru a výkonem 30 kW.
