Viktorie Hanišová se v románu Hoří ti táta (Host) vrací k tématům, která její prózu provázejí dlouhodobě: k narušeným rodinným vazbám, traumatu, vině a křehkosti lidské identity. Tentokrát je však zasazuje do výrazně aktuálnějšího rámce a dotýká se i politiky a současného napětí ve společnosti.
Epos hodný Miltona. I těmito slovy byla před 40 lety oslavována kniha Zrození atomové bomby od Richarda Rhodese, který za ni získal Pulitzerovu cenu. Nyní vychází poprvé česky. Obšírně líčí, jak vypadal vědecko-technický vývoj této zbraně, jeho politické pozadí i důsledky pro obyvatele Hirošimy a Nagasaki, kam dopadla. A klade otázky o společenské odpovědnosti vědců, jež jsou stále palčivější.
Ještě před vypuknutím Světa knihy vycházejí v nakladatelství Host tři knihy, které stojí za pozornost. Držitelka Litery a autorka próz Dědina či Zahrada Petra Dvořáková mění žánr a vydává nový feel-good román Ordinace. Na knižní pulty se dostává také druhý díl dystopické bestsellerové sci-fi ságy Pierce Browna Zlatý syn i pokračování případů Oddělení Q pod názvem Mrtvé duše nezpívají.
Životy jejích knižních hrdinů se často protínají s takzvanými velkými dějinami (ať už jde o válku, politiku či totalitní režim), ale mnohdy řeší „jen“ svá osobní traumata, rodinné křivdy či pocity osamocení (jako třeba v románu Tiché roky či Les v domě). Alena Mornštajnová o tom všem píše emotivně, čtivě, ale nikoli podbízivě. Možná i proto se v současnosti řadí k nejčtenějším českým autorům.
První knížku, experimentální novelu Je hlína k snědku?, vydala ve svých dvaceti sedmi letech. Za dva roky se na pultech objevila její próza Hořké moře o osudech tří žen různých generací a v roce 2012 pak kritikou i čtenáři oceňovaný román Němci.
V připravovaném románu spisovatelka čtenářům představí Báru a Ptáčníka, jejichž cesty se protnuly dávno před tím, než se potkali. Do jaké míry je jejich současnost utvářena minulostí? Zatímco Bára se potřebuje vyrovnat s tím, co se jí před lety stalo, Ptáčník se se svou minulostí naučil žít. Nebo snad ne?
Mladičká Jana se rozhodne stát služebnicí boží dřív, než najde sebe sama. Dřív než zjistí, že člověk jí je blíž než Bůh a že ji přitahují ženy. Nový román držitelky Magnesie Litery Petry Dvořákové Návrat se odehrává v klášteře 90. let minulého století a vypráví intimní příběh o cestě do vlastního nitra i o poctivém hledání víry a lásky.
Pro letošní rok v české literatuře je charakteristické, že vyšlo hned několik výrazných debutů. Ať už se jednalo o čistokrevné prvotiny jako román Miroslava Hlauča nazvaný Letnice, nebo první prózy autorů dosud píšících básně, což byl případ Flory od Jonáše Zbořila. Aktuálně kritiky nejvíc rozděluje první próza talentované Emmy Kausc, která na sebe nejdřív také upozornila poezií.
Venkovští srdcaři versus zvířata velkého byznysu. V nové knize Drak na polní cestě pokračuje spisovatel Jiří Hájíček ve svém osvědčeném tématu. Čtenáře opět zavádí do jižních Čech, kde rozkrývá další vrstvu eroze venkova: podle něj nemilosrdný vliv velkého kapitálu. Na pozadí malé vesnice ale vykresluje také spoustu společenských úkazů, jako jsou bezdětnost nebo pozdní rozvody.
Letošní široce připomínané 100. výročí narození spisovatele Josefa Škvoreckého ukázalo, že dílo autora románů Zbabělci, Tankový prapor či Mirákl přinejmenším ve starší a střední generaci stále silně rezonuje. Krátce poté literární historik Michal Přibáň zveřejnil první část jeho rozsáhlé biografie. Nazval ji podle přezdívky Errol, kterou autora oslovovali přátelé.
"V zakázaným území dělej si, co chceš," zpívala Zuzana Michnová ze skupiny Marsyas. Zhruba do stejné doby, kdy píseň vznikla, tedy vrcholné normalizace, avšak do ještě zakázanějšího území bere čtenáře ve své nové krimi próze Petra Klabouchová.
Nedávno se svou poezií absolvoval výjimečné americké turné, kde publikum naslouchalo jeho básním, ač nerozumělo jedinému slovu. Před časem oslavil 60. narozeniny a vydal sbírku Minout se přesně. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví Petr Hruška o významu tajemství a banality pro poezii i život. “Na školách, které nás učí rozumět světu, bychom se měli povinně učit i světu nerozumět," věří.
Knihovna Milana Kundery v Brně v září dvakrát připomene slavného spisovatele, po němž je pojmenovaná. Podvečer věnovaný jeho románu Totožnost, který nedávno poprvé vyšel česky, se uskuteční 9. září. Dva týdny nato do Brna přijede francouzská spisovatelka Florence Noiville, aby pokřtila český překlad svého kunderovského životopisu.
To, jakou člověk poslouchá hudbu a co nosí za oblečení, není jen věc osobních preferencí. Na gusto mají vliv společenské postavení, vzdělávací instituce nebo třeba influenceři. Čtyři výzkumníci se v nové knize nazvané Pravidla vkusu snaží ukázat, co vše dnes hraje roli v tom, jaké věci považujeme za estetické – a že to zdaleka není jen individuální otázka.
Radka Denemarková je už roky jednou z nejoceňovanějších českých spisovatelek v zahraničí. Doma sice získala hned čtyři ceny Magnesia Litera, zároveň ale její romány přikrývá mlhavý závoj čehosi výlučného a divného; mají pověst psaní jen pro toho, kdo si k nim najde cestu. Nejnovější próza nazvaná Čokoládová krev to potvrzuje snad ještě víc než ty předchozí.
Připadají si jako ohrožený druh. Nad ženskou emancipací, protesty klimatických aktivistů nebo trápením mladé generace kroutí nevěřícně hlavou. Spisovatelka Iva Hadj Moussa se v románu Těžké duše vžila do myšlení stárnoucích bílých mužů, kteří nachází poslední ostrůvek svobody v metalu. V rozhovoru vysvětluje, kde se bere jejich zahořklost vůči dnešní společnosti a proč si i tak zaslouží pochopení.
Petr Šesták ve své knize Vyhoření popisuje příběh poslíčka, který po Praze jezdí na kole. Je za ni nominovaný na cenu Magnesia Litera a v rozhovoru zmiňuje, že vztek, který z ní je cítit, je i částečně jeho. "Když se pohybujete na kole, naštvanost přijde celkem automaticky, nemusíte se moc snažit," říká Šesták, v sedle bicyklu mimo jiné objíždí analogové fotokabiny, které opravuje.
Tisíce lidí z několika kontinentů se vloni sjely do města Čcheng-tu, kde Čína poprvé hostila největší světový festival sci-fi zvaný Worldcon. Místní fanoušci žánru neskrývali hrdost, že se v cizině konečně zajímají o zdejší sci-fi. A že se akce koná v novém Muzeu science fiction, navrženém renomovaným studiem architektky Zahy Hadid.
Literatura má v sobě zakódovanou potřebu bojovat s nepravostmi světa. Někdy si vystačí s popisem toho, v čem žijeme, čas od času ale svolává na barikády. Jako čerstvě vydaná novela Vyhoření od Petra Šestáka, která bojuje proti automobilům.
Ve zcela zaplněném pražském Divadle Na zábradlí, kde lidé vzali zavděk i místy ke stání, tuto neděli prozaička Radka Denemarková pokřtila svůj nový román nazvaný Čokoládová krev. Popisuje v něm 19. století skrze tři postavy: průmyslníka Johna D. Rockefellera a spisovatelky George Sandovou i Boženu Němcovou.
