Infarkt si většina lidí spojuje s prudkou bolestí na hrudi a okamžitou cestou do nemocnice. Jenže značná část srdečních příhod proběhne téměř bez příznaků a člověk o nich vůbec neví. Nová dlouhodobá studie nyní naznačuje, že právě tyto „tiché“ infarkty mohou souviset s rychlejším zhoršováním paměti a dalších kognitivních funkcí. A to i po mnoha letech.
Na mapě vypadají skoro bezvýznamně. Dvě tmavé skály ztracené v Atlantiku, jen několik kilometrů od irského pobřeží. Když se ale ráno zvedne mlha a na obzoru se objeví jejich siluety, rychle pochopíte, proč se o nich po staletí vyprávějí příběhy. Na jednom z nich dnes nežije jediný člověk. Na druhý lidská noha nesmí vůbec. A i na ten přístupnější se každý den dostane jen hrstka šťastlivců.
Srdce a mozek spolu komunikují po celý život. Nová studie naznačuje, že když srdce začne i jen mírně ztrácet schopnost účinně pumpovat krev, mohou se v mozku objevit drobné změny ještě dlouho před tím, než se projeví problémy s pamětí nebo známky demence. Vědci zatím nemluví o přímé příčině, výsledky ale podle nich mohou pomoci odhalit rizikové pacienty mnohem dříve.
Tři velcí psi, obytná dodávka a téměř měsíc na cestách. Vyrazili jsme z Prahy až na západ Evropy, odkud nás čeká trajekt do Británie a následně do Irska. V novém seriálu budeme sdílet nejen místa, která stojí za návštěvu, ale i praktické zkušenosti z cestování autem se psy. Začínáme první částí cesty, která skončila kdesi na pobřeží mezi Irskem a Anglií.
Může mít učení cizích jazyků vliv nejen na komunikaci, ale i na to, jak rychle stárne náš mozek? Nový výzkum naznačuje, že ano. Vědci zjistili, že lidé ovládající více jazyků vykazují mladší mozkovou aktivitu než jejich vrstevníci. Rozhodující přitom není jen počet jazyků, ale také to, jak dobře je člověk ovládá a kdy se je začal učit.
Na startu patřil mezi favority nejtěžšího ultramaratonu světa. O několik hodin později ale zůstal úplně sám uprostřed nekonečné Sahary. Bez vody, bez možnosti zorientovat se v terénu a bez naděje na rychlou záchranu. Ital Mauro Prosperi nakonec přežil devět a půl dne díky rozhodnutím, která znějí až neuvěřitelně. Jeho příběh dodnes patří k nejslavnějším příběhům lidského přežití.
Nenápadný vřídek nebo bílá skvrna v ústech často nevzbuzují velkou pozornost. Přesto mohou být prvním příznakem rakoviny, jejíž výskyt ve světě rychle roste. Vědci nyní představili nový test, který dokáže nemoc odhalit během jediné hodiny: bez bolesti a bez nutnosti chirurgického odběru tkáně. Pokud uspěje v praxi, mohl by změnit způsob, jakým se pacienti vyšetřují.
Pamatujete si ještě léto u babičky? Dvůr s pumpou, kuchyň s kredencí, vůni zavařených okurek, mucholapku nad stolem i věci, které dnešní děti často nepoznají ani z obrázku? Tenhle kvíz není jen test znalostí, ale návrat do prázdnin, kdy se čas měřil obědem, Večerníčkem a tím, kdy vás někdo z okna konečně zavolal domů.
Bylo sobotní poledne 10. července 1976, když se nad severoitalským městem Seveso zvedl bílý mrak z továrny ICMESA. Nikdo tehdy netušil, že obsahuje vysoce toxický dioxin – jed, který v následujících dnech spálí zeleň, zabije zvířata a poznamená stovky lidí. Z klidného léta se stala jedna z nejhorších chemických katastrof v dějinách Evropy.
Banán patří mezi nejoblíbenější suroviny do smoothie. Dodá sladkost, krémovou konzistenci i draslík. Nový výzkum ale naznačuje, že právě tato běžná ingredience může výrazně snížit množství prospěšných látek, které tělo z lesního ovoce skutečně využije. Vědci upozorňují, že o zdravotních účincích jídla často nerozhoduje jen to, co jíme, ale i to, jak potraviny kombinujeme.
Lidé často přemýšlejí, jak dlouho vydrží život na Zemi. Nová studie se tentokrát zaměřila na rostliny, bez nichž by dnešní svět nemohl existovat. Pomocí klimatických modelů vědci odhadli okamžik, do kdy na planetě zřejmě přežije poslední zelený organismus. Jejich výpočty přinášejí překvapivě optimistickou zprávu, ale zároveň ukazují, co nakonec rozhodne o osudu celé biosféry.
Partě architektů kolem ateliéru Mjölk padlo před časem do oka zpustlé a takřka stoleté Lesní koupaliště v libereckých Lidových sadech. Během několika let dali areál do kupy a postavili tu novou plovárnu s prvorepublikovým nádechem. Začínali přitom docela bez peněz: po brigádách, jen s pilou a vrtačkou v ruce. Na první pohled magický výsledek společného úsilí už více než rok slouží veřejnosti.
Na první pohled připomíná slavnostní ohňostroj. Ve skutečnosti ale nový snímek z Hubbleova vesmírného teleskopu zachycuje jedny z nejstarších hvězd v celé Mléčné dráze. Astronomové v nich hledají odpovědi na otázky, jak se vesmír postupně proměnil v místo, kde mohly vzniknout planety, chemické prvky nezbytné pro život a nakonec pak i my sami.
Na první pohled vypadá, jako by ledovec v Antarktidě krvácel. Sytě rudá voda vytékající z nitra ledu už více než sto let mate vědce i turisty. Skutečné vysvětlení je ale ještě podivuhodnější než samotný výjev. Hluboko pod ledem se totiž odehrává příběh, který může změnit naše představy o tom, kde všude může existovat život. A možná i o tom, jak jej hledat mimo planetu Zemi.
Od tragické smrti české horolezkyně Kláry Kolouchové na Nanga Parbat uplynul rok. „Nechodíme do hor hledat smrt. Jdeme tam žít,“ říkají horolezci Miri Jirková a Jan Trávníček, kteří se s Klárou znali. V rozhovoru vzpomínali na svou kamarádku a otevřeně promluvili o riziku, odpovědnosti i rozhodnutích, která musí každý horolezec dělat sám.
Ještě nedávno se mluvilo hlavně o robotech v továrnách. Nejnovější analýzy ale ukazují docela jiný obrázek: umělá inteligence nejrychleji zasahuje kancelářské profese založené na textu, datech a komunikaci. Překladatelé, programátoři, zákaznická podpora i analytici tak nemusejí z trhu práce zcela vymizet, jejich práci však do budoucna zřejmě čeká výrazná proměna.
Šunka k svačině nebo slanina k víkendové snídani patří pro mnoho lidí k běžnému jídelníčku. Právě zpracované maso je ale dlouhodobě spojováno se zvýšeným rizikem některých druhů rakoviny. Nová studie nyní naznačuje, že jednoduchý zvyk po jídle – nebo správně zvolená kombinace potravin – by mohl část těchto škodlivých chemických reakcí v těle pomoci omezit.
Výstrahy před extrémním počasím a bouřkami k létu patří. Co dělat, když ale bouřka přijde bez varování? Ve městě se dá ukrýt v bezpečí budovy, ale co když vás zastihne vysoko v horách, uprostřed louky nebo na vodě? Přímý zásah bleskem sice patří k výjimečným událostem, bohužel však často končí vážným zraněním nebo smrtí. Víme, jak se v bouřce zachovat, ať už jste doma, na výletě, nebo za volantem.
Myslíte si, že si z táborů za socialismu pamatujete úplně všechno? Pak si zkuste náš retro kvíz. Čekají vás názvy her, povely, písničky, jídelna, bodování oddílů i předměty, bez kterých se žádný pionýrský ani turistický tábor neobešel. Některé otázky zvládne každý, jiné potrápí i bývalé vedoucí. Kolik bodů získáte vy?
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, popálení lidé, černý déšť a dodnes žádné vysvětlení. Nad sibiřskou tajgou v oblasti řeky Podkamennaja Tunguska se 30. června 1908 rozjasnila obloha, země se otřásla a nad krajinou se přehnal žár srovnatelný s jaderným výbuchem. Exploze byla podle vědců z americké NASA 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě.
