Antonov An-225 Mrija nebyl jen neobvyklým letounem, ale také symbolem ukrajinské hrdosti a technologického pokroku. Tento gigant, původně postavený jako nosič pro sovětský raketoplán, se po rozpadu SSSR stal klíčovým strojem pro těžkou nákladní dopravu. Překonal řadu rekordů a fascinoval svět. V roce 2022 však podlehl ruskému útoku na letiště Hostomel. Přesto jeho příběh nemusí být zcela u konce.
S počátkem ruské invaze na Ukrajinu začaly ubíhat poslední hodiny největšího dopravního letounu světa Antonov An-225 Mrija (ukrajinsky "sen").
Fanoušci ho v dobrém nazývají šílencem. Účesem připomíná Elvise Presleyho. On sám sebe označuje za lva. V rámci předvolební kampaně se po ulicích argentinských měst proháněl s motorovou pilou v ruce, opakovaně urazil papeže Františka a je bývalou televizní hvězdou. A od neděle také novým prezidentem Argentiny. Třiapadesátiletý Javier Milei zvítězil s jasnou většinou 56 procent hlasů.
Od května do října deník Aktuálně.cz publikoval seriál Velikáni nebes. Ve třinácti dílech přinesl pohled na zrod známých letounů a jejich trnité cesty od prvních náčrtů přes složitý vývoj až k prvním letům. Prostor dostaly i příběhy slavných pilotů, kteří posouvali hranice letectví. Neopomněli jsme ani na první pohled obyčejné stroje, které si však ničím nezadají se svými slavnými sourozenci.
V prosinci 1903 se do dějin letectví zapsali bratři Wrightové. O 44 let později kapitán Chuck Yeager na palubě experimentálního Bell X-1 prolomil hranici rychlosti zvuku. Sonický třesk dlouho provázel pouze bojové letouny. Změnit to měl až stroj jako vystřižený ze sci-fi, štíhlý a přelomový Concorde. Deník Aktuálně.cz přináší závěrečný díl seriálu Velikáni nebes.
Letoun pro masy, který nevyniká takřka ničím. Airbus A320 přesto patří mezi nejpoužívanější stroje současnosti. Jeho stavitelé ho vysoustružili pro efektivní přepravu cestujících. Nejprve na kratší vzdálenosti, dnes mu nejsou cizí zaoceánské lety. Skromný okřídlený otloukánek se v tichosti stal nejprodávanějším dopravním letounem historie. Aktuálně.cz přináší dvanáctý díl seriálu Velikáni nebes.
Prosinec 1903 se stal zlomovým obdobím v dějinách letectví. Nepříliš známí bratři z amerického města Dayton právě dokončovali podivuhodný stroj. Chatrný, s malým motorem a složitou soustavou lanek. Usedl by do něj jen blázen nebo snílek. Wilbur a Orville Wrightovi přesně takoví byli. Jejich vize zažehla revoluci. Aktuálně.cz v souvislosti s výročím připomíná jeden z dílů seriálu Velikáni nebes.
Propaganda má mnohé podoby. Za druhé světové války jí na americké straně propůjčil kovovou tvář bombardér Boeing B-17F Flying Fortress s přezdívkou Memphis Belle. Postrach nacistů za sebou sice měl velké úspěchy, válečná mašinerie si však příběh letounu zidealizovala. Cíl byl jednoduchý, vytáhnout z Američanů peníze za válečné dluhopisy. Deník Aktuálně.cz přináší desátý díl seriálu Velikáni nebes.
Bezpilotní letoun RQ-1 Predator byl svého času armádní revolucí. Stal se postrachem teroristů a bezchybným výzvědným prostředkem Spojených států. Operátoři ovládají tyto stroje na vzdálenost tisíců kilometrů z bezpečí amerických základen. Deník Aktuálně.cz přináší devátý díl seriálu Velikáni nebes.
Přeprava hlav států je samostatnou disciplínou letectví. Nikdo v ní neexceluje tak jako Air Force One. Stroj amerického prezidenta byl od počátku vzorem pro ostatní. Bílý dům na nebi se v průběhu let měnil, byl svědkem historických událostí i úsměvných historek, které by od takto honosného letounu čekal málokdo. Deník Aktuálně.cz přináší osmý díl seriálu Velikáni nebes.
Svržení atomové bomby na japonské město Hirošima přesně před 78 lety stálo život až dvě stě tisíc lidí. Smrtonosné zařízení na své palubě nesl bombardér Boeing B-29 Superfortress. Moderní stroj byl prokletím Japonců už mnoho týdnů před jaderným útokem, kdy zdevastoval Tokio. Posádka svých činů s odstupem nikdy nelitovala. Deník Aktuálně.cz přináší sedmý díl seriálu Velikáni nebes.
Před více než padesáti lety zažil americký vesmírný program velkou premiéru. Měsíční povrch už sice znal krok člověka, vůbec poprvé se však po něm v srpnu 1971 prohnalo lunární vozítko. Neocenitelný pomocník při výzkumu byl u důležitých geologických objevů a stal se jedním ze symbolů vrcholné éry poznávání naší jediné přirozené družice. Nechybělo málo a mohl vypadat zcela jinak.
V dávných dobách letectví bylo posouvání hranic možného na denním pořádku. Smrt byla vždy za rohem. Francouz Louis Blériot se v roce 1909 pustil do nevídaného kousku. Rozhodl se, že jako první člověk přeletí Lamanšský průliv ve stroji těžším než vzduch. Navzdory příkořím i posměchu ostatních uspěl a zapsal se do dějin. Deník Aktuálně.cz přináší pátý díl seriálu Velikáni nebes.
V šedesátých letech minulého století se zrodil stroj jako vystřižený z nejbláznivějších snů leteckých inženýrů. Lockheed SR-71 Blackbird, podobající se korábům z Hvězdných válek, překonal mnoho rekordů a řadu z nich drží dodnes. Spojeným státům posloužil jako neomylný prostředek špionáže. Pro mnohé experty je nejlepším letounem historie. Deník Aktuálně.cz přináší pátý díl seriálu Velikáni nebes.
Nebylo jí ani 40 let, když se vydala na svou nejodvážnější cestu. Měla za sebou mnoho úspěchů. Ať už na nebi, nebo ve společenských kruzích, kde bojovala za práva žen. Obletět svět. Pokud to měla nějaká žena dokázat, byla to Amelia Earhartová. Ne všechny příběhy však končí šťastně. Poslední hodiny jejího života zůstávají dodnes záhadou. Deník Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl seriálu Velikáni nebes.
Vizionář, šílenec, svůdník a génius. Americký milionář Howard Hughes v první polovině dvacátého století posouval hranice kinematografie i letectví. Jeho nejambicióznějším projektem byla stavba největšího letounu historie. Skončil neslavně. Hughese později zničily fyzické i psychické zdravotní problémy. Deník Aktuálně.cz přináší třetí díl seriálu Velikáni nebes.
Raketovým motorem poháněný stroj X-1 byl od počátku navrhován s vidinou změny světa letectví. V březnu 1945 si americké letectvo objednalo jeho vývoj u společnosti Bell a předchůdce dnešní NASA. Cíl byl jasný: předběhnout inženýry ze Sovětského svazu a vůbec poprvé v dějinách prolomit bariéru rychlosti zvuku. Deník Aktuálně.cz přináší druhý díl seriálu Velikáni nebes.
Přelet Atlantiku je dnes běžnou součástí cesty milionů lidí mířících na dovolenou. V roce 1927 vůbec poprvé pokořil trasu z New Yorku do Paříže na palubě stroje Spirit of St. Louis vytáhlý Američan Charles Lindbergh. Během třiatřiceti hodin bojoval s únavou, halucinacemi i počasím. Odměnou mu byl zápis do historie letectví. Lindbergh zemřel přesně před 50 lety.
Od loňského prosince do letošního dubna deník Aktuálně.cz publikoval seriál Slavné loupeže. V jedenácti dílech podrobně mapoval historické i nedávné krádeže, které se z mnoha důvodů zapsaly do dějin. Ať už provedením, množstvím lupu nebo překvapivým neumětelstvím svých hlavních hrdinů. Jedno však mají společné: jen málokomu zajistily spokojený život plný luxusu a bezstarostnosti.
Louvre platí za jedno z nejlépe zabezpečených míst na světě. Úspěšná loupež v tomto muzeu je v současnosti takřka neproveditelná. Ne vždy tomu tak bylo. Před více než sto deseti lety si jeden nenápadný Ital s velmi nápadným knírem počíhal na nejslavnější obraz historie, potutelně se usmívající Monu Lisu od Leonarda da Vinciho. Deník Aktuálně.cz přináší závěrečný díl seriálu Slavné loupeže.
