Reklama
Reklama

Linda Veselá

redaktorka
49 článků

Moje články

Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova spadl z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním, jež změnilo dějiny kosmonautiky.
Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova spadl z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním, jež změnilo dějiny kosmonautiky.
Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova spadl z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním, jež změnilo dějiny kosmonautiky.

Když je politika silnější než fyzika. Příběh prvního muže, který se zřítil z vesmíru

Oficiální sovětské zprávy hovořily o bezproblémovém letu. Ve skutečnosti se však na oběžné dráze odehrávala tragédie. Příběh Vladimira Komarova, prvního člověka, který zahynul během kosmického letu a doslova se zřítil z vesmíru v neovladatelné lodi, odhaluje, jak politický tlak studené války převážil nad bezpečností - a jak mise Sojuz 1 skončila fatálním selháním a změnila budoucnost kosmonautiky.

Mars dnes vnímáme jako suchou, červenou planetu, ale nová studie ukazuje, že kdysi byl modrou planetou podobnou Zemi.
Mars dnes vnímáme jako suchou, červenou planetu, ale nová studie ukazuje, že kdysi byl modrou planetou podobnou Zemi.
Mars dnes vnímáme jako suchou, červenou planetu, ale nová studie ukazuje, že kdysi byl modrou planetou podobnou Zemi.

Mars jako modrý svět. Vědci našli stopy dávného oceánu tam, kde byste ho nečekali

Mars dnes působí jako nehostinná planeta, ale před miliardami let mohl vypadat úplně jinak – a v mnohém připomínat Zemi. Vědci na jeho povrchu objevili struktury, které nápadně připomínají říční delty. Podle nich jde o důkaz oceánu, který se před zhruba třemi miliardami let rozprostíral přes severní polokouli planety. Objev také naznačuje, že tam kdysi mohly existovat podmínky příznivé pro život.

Reklama
Barbie
Barbie
Barbie

Uhýbá pohledem a nosí sluchátka. Barbie má autismus a boří mýty o „dokonalé“ kráse

Po panence s Downovým syndromem a s diabetem 1. typu nyní firma Mattel uvedla na trh první Barbie s autismem. Panenka má odrážet některé způsoby, jak děti s autismem vnímají a komunikují se světem. Její design zahrnuje například ohebné klouby, sluchátka proti hluku či tablet pro symbolovou komunikaci. Je to další případ, kdy Barbie zpodobňuje lidi s postižením.

„Kdo jiný má zachraňovat člověka, kterému se v jeskyni přihodí nehoda? Musí to být někdo, kdo se v tom prostředí cítí dobře a zná ho,“ shrnuje podstatu speleologické záchranné služby velitel stanice Čechy Michal Novák.
„Kdo jiný má zachraňovat člověka, kterému se v jeskyni přihodí nehoda? Musí to být někdo, kdo se v tom prostředí cítí dobře a zná ho,“ shrnuje podstatu speleologické záchranné služby velitel stanice Čechy Michal Novák.
„Kdo jiný má zachraňovat člověka, kterému se v jeskyni přihodí nehoda? Musí to být někdo, kdo se v tom prostředí cítí dobře a zná ho,“ shrnuje podstatu speleologické záchranné služby velitel stanice Čechy Michal Novák.

Jeskyňáři může pomoci jenom jeskyňář. Jak se zachraňuje v podzemí

Tma, chlad a labyrint úzkých chodeb až desítky metrů pod povrchem, kde se často protáhne sotva jeden člověk. Právě tam v případě nehod zasahují speleologičtí záchranáři. Jejich velitel ze stanice Čechy Michal Novák popisuje, proč v jeskyních může zachraňovat jen ten, kdo je roky zná, a jak vypadala nedávná a jedna z nejnáročnějších záchranných akcí v historii českého jeskynního záchranářství.

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek

Houby žeroucí radiaci a černé žáby. Když evoluce poráží jadernou katastrofu

Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.

Reklama
Horolezci za první výstup na osmitisícovou horu zaplatili krutou daň: historický výstup se brzy proměnil v tvrdý boj o přežití. Ilustrační foto
Horolezci za první výstup na osmitisícovou horu zaplatili krutou daň: historický výstup se brzy proměnil v tvrdý boj o přežití. Ilustrační foto
Horolezci za první výstup na osmitisícovou horu zaplatili krutou daň: historický výstup se brzy proměnil v tvrdý boj o přežití. Ilustrační foto

„Prosil jsem smrt, aby mě vysvobodila.“ Za prvenství na osmitisícovce tvrdě zaplatil

Když 3. června 1950 stanuli Maurice Herzog a Louis Lachenal na vrcholu Annapurny, přepsali dějiny horolezectví: stali se prvními lidmi, kteří zdolali osmitisícovku. Dnes by Herzog, šéf tehdejší výpravy, slavil narozeniny – příležitost připomenout si triumf, po kterém poválečná Francie hladově toužila. Horolezci však zaplatili krutou daň. Historický výstup se brzy proměnil v tvrdý boj o přežití.

Marika Mikušová téměř pět let létala u Emirates po celém světě a dnes o tom otevřeně mluví na Instagramu i v knihách.
Marika Mikušová téměř pět let létala u Emirates po celém světě a dnes o tom otevřeně mluví na Instagramu i v knihách.
Marika Mikušová téměř pět let létala u Emirates po celém světě a dnes o tom otevřeně mluví na Instagramu i v knihách.

Glamour končí po nástupu pasažérů. Bývalá letuška odhaluje život v oblacích bez pozlátka

Dokonalý make-up, věčný úsměv a snídaně v exotických destinacích. Práce letušky u prestižních Emirates vypadá zvenčí jako nekonečná dovolená, realita je však mnohem drsnější. Šestatřicetiletá Marika Mikušová strávila v oblacích pět let a nyní bez obalu popisuje svět, kde glamour končí s nástupem prvního pasažéra. Od řešení sexu na palubě až po syndrom vyhoření v „plechovce se stovkami lidí“.

Reklama
Ze zmrzlého vodopádu Valaste v Estonsku se utrhl masivní kus ledu.
Ze zmrzlého vodopádu Valaste v Estonsku se utrhl masivní kus ledu.
Ze zmrzlého vodopádu Valaste v Estonsku se utrhl masivní kus ledu.

VIDEO: Z vodopádu se zřítil masivní kus ledu. Turisté unikli o vlásek

Zamrzlý vodopád Valaste v Estonsku se stal dějištěm dramatických chvil. Právě ve chvíli, kdy na vyhlídkové plošině stáli turisté, mezi nimi i děti, se z masivu ledu utrhl velký kus a s rachotem se zřítil dolů. Incident se naštěstí obešel bez zranění – lidé stihli nebezpečné místo včas opustit.

Snoubenec při zásnubách upustil prsten, který se ztratil v hlubokém sněhu pod mostem.
Snoubenec při zásnubách upustil prsten, který se ztratil v hlubokém sněhu pod mostem.
Snoubenec při zásnubách upustil prsten, který se ztratil v hlubokém sněhu pod mostem.

VIDEO: Žádost o ruku na visutém mostě málem skončila katastrofou

Měla to být pohádková chvíle jako z filmu. Romantická žádost o ruku na visutém mostě vysoko nad údolím se ale během několika vteřin změnila v nervy drásající pátrání. Snoubenec totiž při zásnubách upustil prsten, který se ztratil v hlubokém sněhu pod mostem.

Navzdory pochybnostem a propagandistickému nátěru zůstává Studna u diváků populární.
Navzdory pochybnostem a propagandistickému nátěru zůstává Studna u diváků populární.
Navzdory pochybnostem a propagandistickému nátěru zůstává Studna u diváků populární.

Půl století od Studny: proč příběh šíleného otce se sekyrou dodnes nedává nikomu spát

Z ložnice se ozve křik, vrah se šíleně kývá se sekyrou a syn bojuje o život v hluboké studni. Před 50 lety vtrhla na obrazovky tehdejší československé televize Studna. Jenže zatímco seriálový major Zeman měl jasno, skutečný zločin z Vonoklas zůstává i po půl století plný pochybností. Co tehdejší vyšetřovatelé raději zamlčeli a proč se z rodinné tragédie musela stát politická zbraň?

Reklama
Pomocí nákladných metod objevil tým vědců stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu.
Pomocí nákladných metod objevil tým vědců stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu.
Pomocí nákladných metod objevil tým vědců stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu.

Nový klíč k šifře mistra Leonarda? Vědci možná našli da Vinciho DNA

Mezinárodní tým vědců se pustil do moderní honby za „šifrou mistra Leonarda“. Pomocí nákladných metod objevil stopy DNA na kresbě připisované Leonardu da Vincimu. Je možné, že genetická stopa patří samotnému renesančnímu géniovi. K rozluštění této biologické hádanky a jejímu definitivnímu potvrzení ale vědce čeká ještě dlouhá a nejistá cesta.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama