Tajemství života faraona Tutanchamona zůstala skryta po více než tři tisíce let. Objev jeho hrobky v listopadu 1922 rychle překročil hranice archeologie a zásadně změnil vnímání světa starověkých Egypťanů. Tutanchamonova zlatá maska se stala jednou z ikon moderního světa. Nahlédněte do hrobky pomocí panoramatické prohlídky či kolorovaných fotek z doby jejího objevu.
Národní park Chustaj Nurú leží asi sto kilometrů od mongolského hlavního města Ulánbátaru. Právě zde žijí vzácní koně Převalského, na jejichž záchraně se podílelo i Česko. Ovšem spatřit je v rozlehlých horských stepích není vůbec snadné. Reportérům Aktuálně.cz se však koně nakonec podařilo zachytit.
Mongolsko, obrovská země pastevců, modré oblohy a drsného mrazivého podnebí, je domovem více než tisíce koní Převalského. Vzácný druh, který se dostal až na pokraj vyhynutí, vděčí za svou záchranu Česku. V národním parku Chustaj Nurú stáda divokých koní pozorovali reportéři Aktuálně.cz.
Klidně i desetkrát za rok kočují mongolští nomádští pastevci spolu se svými zvířaty nekonečnými pláněmi své země. Jejich tradiční kulturu a životní styl, který se po staletí takřka nezměnil, nyní ohrožuje nový fenomén. Následky klimatických změn připravují jejich stáda o pastvu a v zimě dokonce i o život. Jedinečnou mizející kulturu zachytili přímo v Mongolsku reportéři Aktuálně.cz.
Extrémně mrazivé zimy a dlouhá sucha ohrožují jeden z posledních pasteveckých národů světa. Mongolští nomádi, kteří se svými svítivě bílými jurtami a stády zvířat křižují obrovské planiny, stále více pociťují projevy změn klimatu. Kvůli rozmarům přírody a touze po větších příležitostech se raději stěhují do měst. Mizející kulturu kočovníků přímo v Mongolsku zachytili reportéři Aktuálně.cz.
Situace na bojišti se po šesti měsících od začátku invaze obrátila a Ukrajinci nyní přebírají iniciativu, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý vrchní velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges.
V kopcích nad Dunajem na úpatí Karpat leží šest vesnic, které v divoké rumunské přírodě působí jako zjevení. Na začátku 19. století je založili Češi, kteří se sem přestěhovali v domnění, že jdou za lepším, a dodnes jsou včetně jazyka ryze české. Nahlédněte, jak krajané v Banátu žijí, a projděte si tipy na zajímavá místa k navštívení.
Rumunský Banát, kde od 19. století žijí čeští krajané, zažívá další vlnu osidlování. Ve vesnicích nakupují chalupy Češi, které okouzlila místní příroda a tradiční způsob života. Ačkoliv jich je zatím relativně málo, někteří starousedlíci věří, že se tím podaří zamezit vymírání jedinečných ryze českých vesnic nad Dunajem u hranic se Srbskem.
Západní dodávky Kyjevu nabírají na intenzitě. Ukrajinská armáda se brání ruské přesile například moderními americkými houfnicemi, raketomety nebo drony. Pomáhají i zásilky z Česka.
Navzdory neúspěchům ruské armády na Ukrajině se Kremlu daří zastrašovat Západ, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz generál Ben Hodges, bývalý velitel amerických pozemních sil v Evropě. Kritizuje také debaty některých evropských politiků, podle kterých by mělo být ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nějak umožněno zachovat si tvář.
Ruské armádě se v posledních dnech na Donbase daří postupovat. Dobyla východoukrajinské město Lyman, přiblížila se k Severodoněcku a Lysyčansku. Ukrajinci se stáhli z některých obranných postavení. Bývalý vrchní velitel amerických pozemních sil v Evropě Ben Hodges v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že zůstává optimistický a věří, že ukrajinská armáda je schopná Rusy vytlačit.
Téměř před dvaceti lety John Spencer seskočil padákem v Iráku, aby zde vedl do boje četu americké pěchoty. Během dvou nasazení v Bagdádu zažil drsné bitvy muže proti muži, zkušenosti z nich zúročil na akademické půdě a postupně se vypracoval ve světového experta na válčení ve městech. Spencer nyní pro Aktuálně.cz vysvětluje, co se děje v myslích ruských vojáků a proč invaze na Ukrajinu selhává.
Americké protitankové střely Javelin se staly symbolem ukrajinské obrany před ruskou agresí. Invaze, která počítala s dobytím Kyjeva v řádu několika dní, nejde ani měsíc od jejího začátku podle plánu prezidenta Vladimira Putina, jeho vojska v posledních dnech hlavně bombardují civilní oblasti a postupují jen minimálně a za cenu obrovských ztrát. Západ mezitím Ukrajinu masivně vyzbrojuje.
Na konci loňského listopadu Spojené státy i evropské země začaly zakazovat lety z jihu Afriky kvůli šíření nové, nakažlivější koronavirové varianty. Explozi infekce se přesto neubránily a omikron navzdory přísným pravidlům už v některých zemích vytlačil dřívější kmeny viru. Takřka všechny státy také na hranicích vyžadují očkování nebo alespoň negativní test. S jednou významnou výjimkou.
Reportéři deníku Aktuálně.cz ve třech evropských zemích zjišťovali, jak se daří začleňovat migranty do společnosti.
Ve filmu Zátopek provádí sice režisér David Ondříček diváky dlouhou kariérou českého běžce, středobodem příběhu je ale Olympijský stadion v Helsinkách. Právě tam, na hrách v roce 1952, vybojoval Emil Zátopek tři zlaté medaile a jeho žena Dana získala zlato v oštěpu. Stali se nejslavnějším sportovním párem planety a domácí Finové si je zamilovali.
Téměř vyhubeným nosorožcům severním bílým svítá naděje na záchranu díky jedinečnému projektu, na kterém se podílí i čeští experti. Mezinárodnímu týmu vědců, v němž působí odborníci ze Zoo Dvůr Králové, se podařilo vytvořit další tři embrya. Nyní pracují na tom, aby je vpravili do těla náhradní matky.
Aleně B. bylo osmnáct let, když se na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích seznámila se svými vrstevníky z Afriky. Coby čerstvá vysokoškolačka si stejně jako oni užívala studentský život a postupně zjistila, že pocházejí z Namibie. Mluvili plynně česky. Byť věděla, že vyrůstali v Prachaticích, po jejich minulosti se víc nepídila.
Komunistické Československo v roce 1985 přijalo více než 50 namibijských dětí z uprchlických táborů v Angole a Zambii. Šest let tu vyrůstaly, v létě jezdily na tábory, v zimě na běžky, slavily Vánoce. Staly se Čechy. Pak ale jejich dětskou idylu přerušil nečekaný zvrat. Z milované země se ze dne na den se musely vrátit do Afriky.
Otravu bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v anglickém Salisbury v roce 2018 a výbuch muničního skladu ve Vrběticích o čtyři roky dříve spojují jména dvou ruských agentů. Z obou útoků jsou podezřelí Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, členové elitní jednotky 29155 vojenské rozvědky GRU, zodpovědné za speciální tajné akce v zahraničí.
