Investice do nemovitostí jsou v Česku oblíbeným způsobem, jak dlouhodobě chránit a zhodnocovat kapitál. Výzvy a příležitosti pro investory přišli do debaty Hospodářských novin popsat zástupci dvou stěžejních segmentů: rezidenčního a logistického developmentu.
Více než sto tisíc lidí v Česku využilo během minulého roku možnost vložit peníze do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který je od loňska státem podporovanou alternativou doplňkového penzijního spoření. Zástupci investičních firem v debatě Hospodářských novin hodnotí, jaký je dosavadní zájem a chování investorů, jak je motivují daňové úlevy i příspěvky zaměstnavatelů.
Ten, kdo zvažuje koupi bytu jako investici, pravděpodobně plánuje držet tuto nemovitost i desítky let. Zároveň zpravidla jde o velkou finanční zátěž, proto je důležité se už na začátku strategicky dobře rozhodnout, a to i z pohledu trendů, které do Česka přichází a budou zesilovat. Z diskuse Hospodářských novin vyplynulo, že se v Česku zásadně promění způsob, jak lidé kombinují práci a bydlení.
Pod alternativními investicemi si laik představí často známky, mince nebo víno. Když o nich mluví profesionál, má na mysli spíše investice do soukromých firem nebo třeba jejich dluhu. Jaké mají tyto pravé alternativy výhody? Umí často nabídnout lepší výnosy než akciové trhy. Kdo si chce sáhnout na dvouciferné výnosy, musí se ale připravit na dodržení řady pravidel.
V Polsku je deset měst, které mají více než 300 tisíc obyvatel a 87 měst s více než 50 tisíci obyvateli. V Česku první hranici překračují jen Praha a Brno a druhou jen osmnáct tuzemských měst. Jde o výřečnou ilustraci, proč je pro české firmy polský trh tolik lákavý. Nejde jen o jeho velikost, ale také třeba pružný trh práce nebo i rychlejší stavební povolovací procesy.
Finanční nezávislost dává investorovi svobodu. Může si dělat, co chce, bez ohledu na to, kolik mu práce vydělá. Může si říkat, co chce, protože není závislý na ničím rozhodnutí. Není divu, že se na cestu za finanční svobodou vydává stále více lidí. Na začátku je ale důležité mít dobrý plán. Posloužit může třeba takzvaná kyblíková metoda, o které hovořili účastníci debaty Hospodářských novin.
Ikona na poli umělé inteligence Sam Altman, král sociálních sítí Mark Zuckerberg, spoluzakladatel Googlu Larry Page, zakladatel Amazonu Jeff Bezos a dalo by se pokračovat dále a přidat další jména nejbohatších lidí světa, kteří skupují pozemky a staví si honosné bunkry. Jejich počínání budí přirozeně pozornost, neboť každého zajímá, jestli boháči vědí něco, co ostatní ještě ne.
Není složité si založit DIP? Co do něj dát? Jak je to s poplatky? S příchodem každé novinky se vyrojí množství praktických otázek. Hospodářské noviny si proto pozvaly experty, kteří zodpověděli nejčastější otázky čtenářů týkající se nového způsobu, jak si spořit na stáří s daňovou výhodou.
Česko potřebuje vzdělané lidi, jinak se z něj nikdy skutečně bohatá země nestane. Proto by měly být investice do školství absolutní prioritou. Jak ale ukazují data, opak je pravdou. Kvalita učitelů klesá, znalosti dětí se zhoršují. České školy se místo pramenů poznání stávají spalovnami dětských talentů.
Chudobou trpí zhruba každý desátý obyvatel země. A každému desátému hrozí. Projděte si velký speciál Aktuálně.cz o chudobě v současném Česku a příběhy lidí, kteří se kvůli dluhům, exekucím a jiným problémům ocitli na okraji společnosti.
Kanadská provincie Ontario vyzkouší takzvaný nepodmíněný příjem pro čtyři tisíce lidí. Sociální experiment vyjde na miliony dolarů. Přes všechna omezení jde o výrazně rozsáhlejší projekt než finský, který odstartoval na začátku roku.
