Nesnesitelná lehkost digitalizace
Digitalizace se rychle stává součástí každodenního života. Naše zdraví sledují sportovní aplikace, které nám počítají kroky, tepovou frekvenci, kvalitu spánku nebo počet vypitých káv. Cizí jazyky studujeme s pomocí chytrého telefonu a v čase, která nám vyhovuje. Komunikujeme stručně, své názory umíme vměstnat do statusů, lajků nebo 140 znaků. Nebojíme se ranní špičky, protože navigace nám ukáže vhodné zkratky, kterými se dají kolony pohodlně objet. Místo odjezdů na tabulích zastávek vyhledáváme dopravní spojení na internetu, můžeme sledovat i aktuální polohu konkrétní tramvaje. Svět se postupně mění do digitální a virtuální podoby
V čem tedy tkví kouzlo digitálního světa? V jednoduché iluzi, že naše starosti nebo problémy za nás tyto aplikace a elektronické "berličky" snadno vyřeší. Lepší fyzickou kondici si musíme v konečném důsledku upevňovat sami. Spoléhání na navigaci nás občas dostane do slepé uličky. Pro ujasnění vlastního názoru nám nestačí pouze lajkovat a retweetnout vše zajímavé. Vždy záleží především jen na nás a našem přístupu, zda bude náš život v digitální době kvalitnější.
Dobrý sluha a špatný pán?
Jak budou vypadat digitální služby poskytované městy? Digitální město již není jen pouhým výjevem z vědecko-fantastických románů, ale realitou, která nás neodkladně čeká. Možná, že pojmy jako fronty, přepážky, úřední hodiny a papírové formuláře brzy opustí běžnou češtinu. Digitální město totiž nemá otevírací dobu, své požadavky vyřizujete tehdy, kdy vám to nejvíce vyhovuje. Fronty se netvoří fyzicky, ale na serverech. U automatizovaných úkonů je navíc stroj mnohem spolehlivější a rychlejší než člověk.
George Orwell ve svém nejznámějším románu 1984 popsal tzv. Velkého bratra a všudypřítomný dohled nad životy lidí. Dílo bylo poválečnou reakcí na selhání demokracií a varováním před totalitními režimy, které prostřednictvím odposlechů a sledování zcela kontrolují své obyvatele. Tato vize se může zdát velmi aktuální v době, kdy se daří o osobách získávat enormní množství informací, množí se reálné úniky dat ze sociálních sítí a společnost směřuje k digitalizaci správy. Hrozí nám tedy vytvářením digitálního města ztráta soukromí a svobody? Ohrožuje digitální město demokratickou společnost? Z pohledu digitálního města je toto nebezpečí zcela utopické, nicméně přesto není digitalizace městských služeb bez rizik.
Pět klíčových otázek
Digitální město pracuje s elektronickou identitou občana. Má smysl vytvářet tuto identitu pro konkrétní město nebo raději počkat na to, co připraví národní legislativa? Tato otázka je klíčovou pro místní i centrální úroveň. Pokud nebudou na místních stupních existovat průkopníci, bude mít národní úroveň jen málo možností, kde si elektronickou identitu testovat a vyvíjet.
Důležitá je otázka zpracovávaných dat. Mají města pro svůj budoucí rozvoj zpracovávat pouze data, která jim ukládá zákon nebo mají usilovat i o data, která umožní lepší služby pro své občany? Jde tedy o lepší služby a riziko úniku nebo zneužití dat.
Kde budou data uložena? Mají města investovat do budování vlastních a zabezpečených úložišť nebo stačí zajistit externí úložiště, které bude dostatečně bezpečné? Tedy, jak je důležité mít plnou kontrolu nad úložištěm dat.
Chceme, aby digitalizace služeb postupovala rychleji nebo je pro nás důležitější udržet si osobní kontakt a digitální služby považujeme za drahou zbytečnost? To je klíčová otázka, která se týká limitů a rychlosti digitalizace služeb.
Pátá otázka se zabývá způsobem, jak má být digitální město vytvářeno. Chceme více využívat hotových a připravených řešení nebo investovat do vývojového týmu, který digitální služby přizpůsobí potřebám občanů? Vyplatí se více investovat právě do nastavení těchto služeb?
Velká debata 4. 4.
Otázkou tedy zůstává, co se s rozvojem digitálního města změní v našich životech a jak se na to můžeme připravit. Tak, aby město nebylo jen digitální, ale dalo se v něm i lépe žít. Pro všechny, které zajímá názor Michala Bláhy (hlidacstatu.cz), Pavla Zemčíka děkana Fakulty informatiky VUT v Brně, Michala Kubáně, národního koordinátora otevřených dat MVČR, Daniela P. Baggeho, ředitele odboru kybernetické bezpečnostní politiky Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Michala Peška, ředitele Správy základních registrů, a Jaroslava Kacera, náměstka primátora města Brna, přijďte diskutovat o digitalizaci městských služeb a o přínosech a rizicích vytváření digitálního města na Fakultu informatiky Vysokého učení technického v Brně (Božetěchova 2) ve středu 4. dubna od 17hod.
Více informací na www.brno2050.cz
