Firmy z Agrofertu neměly kvůli Babišovu střetu zájmů dostávat zakázky

Střet zájmů Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Soud zamítl kasační stížnost Moravskoslezského kraje, který při budování školních dílen v Bruntále zadal zakázku firmě Navos Farm Technic z Agrofertu a ministerstvo pro místní rozvoj mu pak odmítlo proplatit část dotace. Babiš, nynější designovaný premiér, měl sice tehdy koncern vložený ve svěřenském fondu, podle auditu Evropské komise však Agrofert dál nepřímo ovládal.

Žalobu Moravskoslezského kraje loni zamítl Městský soud v Praze. "Správní orgány i městský soud dospěly ke správnému závěru, že dodavatel (Navos Farm Technic) byl ovládán Ing. Andrejem Babišem, který byl v době zadání i splnění zakázky veřejným funkcionářem. To pro stěžovatele (Moravskoslezský kraj) znamená, že nemohl dodavateli zadat zakázku malého rozsahu," stojí v novém rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Firmy z Agrofertu v posledních měsících podaly sérii neúspěšných kasačních stížností ve sporech kvůli odepřeným dotacím. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dotace neposkytl kvůli obavě, že Evropská komise je následně neproplatí. Důvodem byl právě Babišův střet zájmů. Stejně zdrženlivě postupovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Soud postup opakovaně označil za oprávněný, návazné stížnosti průběžně odmítá Ústavní soud.

Nedávno soud zamítl také kasační stížnost Kosteleckých uzenin z Agrofertu. V tomto případě SZIF dotaci schválil, ale ministerstvo zemědělství ji následně zrušilo s odkazem na střet zájmů tehdejšího premiéra.

Dosavadní rozsudky se týkaly paragrafu, který zakazuje poskytnout dotaci nebo investiční pobídku obchodní společnosti vlastněné či ovládané alespoň z 25 procent veřejným funkcionářem. Aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu potvrzuje, že pojem "ovládání" se musí stejným způsobem vykládat i v případě ustanovení, které upravuje zákaz veřejných zakázek. Zákon říká, že zadavatelé jsou povinni vyloučit ze zadávacího řízení obchodní společnost, ve které má veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba alespoň čtvrtinový podíl.

Kraj v kasační stížnosti argumentoval tím, že z veřejných registrů standardním způsobem prověřil vlastnickou strukturu dodavatele. Firma mu navíc odevzdala čestné prohlášení, podle kterého nebyla ve střetu zájmů. Výběr dodavatele není detektivní práce, uvedl kraj. Nelze prý požadovat, aby prověřoval existenci střetu zájmů ve stejném rozsahu, jak to později učinila Evropská komise.

Nejvyšší správní soud připustil, že auditní rozhodnutí komise je pozdějšího data než zadání sporné zakázky. Skutkový stav i právní úprava však byly už tehdy stejné. Nejde tedy o nepřípustnou retroaktivitu. "Ačkoli tedy stěžovatel může dopad později přijatých závěrů na projednávanou věc vnímat subjektivně jako nespravedlivý, nedošlo tím k nezákonnému zásahu do jeho práv," uvedl Nejvyšší správní soud.

Babiš byl předsedou vlády v letech 2017 až 2021. Nyní je znovu designovaným premiérem. Minulý týden oznámil, že se kvůli možnému střetu zájmů Agrofertu vzdá. S firmou už podle svých slov nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie má spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Opoziční politici i někteří odborníci však zpochybňují, zda takové řešení skutečně přeruší Babišovy ekonomické vazby na Agrofert.