Komerční článek - Toto je reklamní sdělení. Aktuálně.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah

Knihkupectví Martinus.cz boduje s Knihovrátkem. Co o službě říká CEO Michal Meško?

komerční článek
23. 9. 2022 12:39
Jako pětiletý poprvé začal pracovat s počítači. V deseti letech objevil internet a na začátku nového milénia, jako čerstvý středoškolák, naprogramoval internetový obchod, který je dnes největším online knihkupectvím na Slovensku. CEO knihkupectví Martinus.cz Michal Meško hovoří o důležitosti knih, jejich významu pro dětský rozvoj a také o nové službě Knihovrátek.
Foto: komerční článek

V knižním oboru se pohybujete dlouho, konkrétně v knihkupectví Martinus působíte více než 20 let. Když zavzpomínáte: Bylo od dětství jasné, kam povedou vaše kariérní kroky? Nebo to byla spíše náhoda?

Myslím si, že to byla spíš náhoda. Vždycky mě bavilo tvořit a odmalička mě neskutečně bavily počítače. Poprvé jsem s nimi začal pracovat jako pětiletý, jako desetiletý jsem v roce 1995 objevil internet a změnil se mi svět. Fascinovalo mě, že z malého slovenského města Martin můžu za minutu odcestovat například do New Yorku nebo Washingtonu a prohlédnout si tam virtuální galerii. Anebo si prakticky instantně (a zdarma!) přes e-mail psát s tátou, který odjel do USA na pracovní pobyt. Dodnes mám husí kůži, když si na to období vzpomenu.

S tím nevyhnutelně přišla chuť pochopit, jak to celé funguje, jak se ty webstránky vlastně tvoří. Za dvojměsíční kapesné jsem si koupil knihu o programování v PHP - shodou okolností právě v kamenném knihkupectví Martinus v Martině - a začal se učit jako samouk. První ucelenější projekt, který jsem s kamarádem dal dohromady, byly Referaty.sk, což jsme původně dělali jen pro sebe a chtěli jsme se na tom naučit programovat. Skrze to jsem se za pár týdnů dostal do Martinusu, kde mi Miro s Jožem Santusovi (zakladatelé knihkupectví Martinus) navrhli, abych jim naprogramoval internetový obchod. To byl rok 2000, já jsem začínal střední školu a měl jsem pocit, že jsem vyhrál v loterii.

Tím, že jsme byli malinký start-up (i když jsme to slovo tehdy ani neznali), dělali jsme všichni všechno. Takže jsem řešil i kompletní grafiku a ochomýtal se kolem marketingu a managementu. Později nás, bohužel, Miro Santus předčasně opustil, a tak jsem se začal stále víc věnovat i řízení firmy - shodou okolností jsem tehdy ukončoval studium managementu a marketingu na vysoké škole.

Víme, že jste vášnivý cyklista. Máte mimo práci, rodinu a jiné koníčky vůbec čas také na knihy? Kolik zhruba přečtete knih za rok?

Ano, knihy jsou klíčová součást mého života. Z legrace říkám, že kdybych se narodil dnes, moji rodiče by zkrachovali, protože jako dítě jsem musel mít všechny encyklopedie, které existovaly - a tehdy jich naštěstí nebylo tolik. Četl jsem hodně od malička. Je přitom paradox, že na střední škole jsem pak tvořil webstránku na sdílení čtenářských deníků, jelikož se mi nechtělo číst povinnou literaturu, ale to souviselo s konkrétními knihami, ne s knihami jako takovými.

Poslední roky se mi daří číst 30-50 knih ročně. Je to směs žánrů i formátů - čtu detektivky i těžší romány, životopisy, byznys knihy, a to ve formě papírových knih, e-knih i audioknih. Obvykle mám takhle rozečtené dvě tři knihy najednou.

No a kromě toho už více než sedm let prakticky každý den čtu i nějakou dětskou knihu svým dětem. Je to náš rituál: společné čtení před spaním, 15-30 minut. Je to mimochodem podle mě jeden z nejkrásnějších darů, jaké může rodič dítěti - i sobě - věnovat. I výzkumy ukazují, že pokud dítěti od jeho prvního roku života čtete 20 minut denně, do čtyř let si poslechne o 30 milionů slov víc než dítě, kterému rodiče nečtou. To vytváří velký náskok z hlediska slovní zásoby, schopnosti porozumět textu, rychlejšího učení a samozřejmě i vztahu ke knihám. Snažím se svým dětem ukázat, že knihy jsou jedna z nejkouzelnějších věcí na světě - a mám pocit, že to tak už vidí taky.

Martinus poměrně nově nabízí službu Knihovrátek i na českém trhu. Služba čtenářům pomáhá, aby neměli knihovny zbytečně přeplněné a zahlcené již přečtenými tituly. Jak tato služba funguje? A v čem jsou její výhody oproti konkurenci?

Knihovrátek jsme oficiálně spustili minulý rok, ale jeho počátky v Martinusu sahají až někdy do roku 2005, kdy jsme na webu poprvé nabídli i bazarové knihy z našich zásob. Později jsme tento projekt utlumili, ale před pár let jsme myšlenku obnovili a rozšířili i o výkup knih od lidí. Sami máme totiž už roky problém, že se nám do domácích knihoven nevejdou další knihy, a přitom víme, že spoustu těch stávajících už znovu číst nebudeme - ale knihu je člověku pochopitelně líto jen tak vyhodit.

Knihovrátek elegantně řeší hned několik problémů naráz: Pomáhá vytvořit nové místo v knihovně, dává knize další život a člověk získá poukázku na nákup dalších knih. Nemluvě o tom, že díky Knihovrátku se podařilo znovu vrátit do oběhu několik desítek tisíc knih, které jsou už jinak beznadějně vyprodané. Číst ty šťastné komentáře lidí, kteří roky marně sháněli nějakou knihu a nyní ji získali díky člověku, který ji nabídl do Knihovrátku, je úžasný pocit.

Jsme moc rádi, jak rychle si služba našla své fanoušky. Za půl roku jsme vykoupili přes 200 000 knih. Je třeba zároveň říct, že na rozdíl od ostatních služeb se člověk hned na webu Knihovrátku férově dozví, zda danou knihu vykupujeme a za jakou sumu. Pak už ji jen přinese na nejbližší pobočku Zásilkovny a za pár dní rovnou dostane poukázku na celou sumu za všechny knihy. Riziko, že ty knihy možná poté neprodáme, bereme na sebe.

Které tituly jsou v rámci Knihovrátku nejžádanější? Myslíte si, že je pro to konkrétní důvod?

Aktuálně by se dalo říct, že je to tak padesát na padesát. Polovinu prodeje tvoří přečtené knihy, které jsou stále dostupné na knižním trhu - zákazníci po přečtených knihách sahají pravděpodobně kvůli jejich nižší prodejní ceně nebo z ekologických důvodů.

Druhou polovinu tvoří prodeje titulů, které se už v nové verzi sehnat nedají. Vrácení takových titulů na knižní trh, kde si opět najdou své čtenáře, nám dělá obzvlášť velkou radost. Zejména proto, že víme, jakou radost dokáže způsobit, když se člověk po dlouhé době dostane k vytoužené knize, kterou nemohl nikde sehnat. Snažíme se tohle hledání co nejvíc zjednodušit a těší nás, že čím dál tím víc zákazníků využívá na našem webu možnost sledovat vyprodaný titul, aby se o jeho naskladnění v přečtené verzi dozvěděli hned, jak nám dorazí z knihovny jiného čtenáře.

Samozřejmě jsou knihy, po kterých touží větší množství čtenářů - aktuální seznam top 10 nejžádanějších vyprodaných knih máme zveřejněný na stránce Knihovrátku. Jsou to třeba Foglarovy Rychlé šípy nebo Koralina od Neila Gaimana. Chceme tak povzbudit čtenáře, aby se podívali do své knihovny mezi odložené knihy, které už možná vůbec nepotřebují, zda tam náhodou některou z nich nenajdou - někde na ně čekají čtenáři, kterým by tím udělali obrovskou radost.

Jak v Knihovrátku funguje zasílání či vyzvedávání knih? Není to příliš složité?

Knihy stačí umístit do výkupního košíku, zabalit a potom je jen odnést do nejbližší pobočky Zásilkovny. O zbytek se postaráme my. Po kontrole knih u nás v centrálním skladu obratem pošleme čtenáři poukázku na další nákup. Aktuálně testujeme i aplikaci, která tento proces ještě urychlí. Nákup přečtených knih potom funguje úplně stejně jako u nových titulů - člověk si na webu Martinusu vkládá knihy do jednoho košíku bez ohledu na to, zda jsou nové nebo přečtené. Může tak ušetřit na poštovném a na jednom místě koupit nové i přečtené tituly. A samozřejmě může tyto knihy klidně znovu na tom samém místě opět posunout dál.

Knihkupectví Martinus má původ na Slovensku. Liší se nějak čtenářské preference Čechů a Slováků? Případně jak?

Knihy jsou zázračná věc. Dokážou přenášet univerzálně platné myšlenky do celého světa, ale zároveň do určité míry zrcadlí konkrétní kulturu a dění ve společnosti. Musím přiznat, že když jsme před více než dekádou vstupovali na český trh, říkali jsme si, že to přece nebude těžké, protože Slováci a Češi jsou si blízcí, a tak asi i čtou to samé. Pravda je však taková, že pokud bychom se podívali na aktuální žebříček top 20 knih v jedné a druhé zemi, společných tam bude jen několik.

Samozřejmě když přijde nějaký globální fenomén jako Harry Potter nebo Dan Brown, obvykle kraluje žebříčkům ve všech zemích světa. Není to o tom, že by se v jednotlivých zemích zásadně lišilo, jaké žánry lidé čtou, ale konkrétní knihy jsou hodně dané tím, co si o nich lidé navzájem říkají, která takzvaně "vystřelí" nebo ji třeba četla nějaká známá osobnost. Velký vliv má i to, čím si právě země společensky nebo politicky prochází - pokud v médiích rezonovala nějaká aféra nebo skandál, je velká pravděpodobnost, že kniha na dané téma bude měsíc nejprodávanější, i když o ní lidé hned za hranicemi nebudou mít ani ponětí. Nebo se vytvoří nějaká jiná ideální konstelace a nikdo, dokonce ani nakladatelství, netuší, proč se najednou nějaká nenápadná kniha hned chytla.

Je určitá kniha, která by nikomu neměla chybět v knihovně? Která patří mezi vaše oblíbené?

Já se netajím svou fascinací Harrym Potterem. Je to kniha, kterou mi daroval Miro Santus, spoluzakladatel Martinusu, když jsem byl teenager a začínal jsem v Martinusu pracovat. Nejprve jsem obrátil oči v sloup - to mám vážně číst pohádku o nějakém kouzelníkovi? Ale uchvátilo mě to, a jak ji čtu znovu a znovu, teď už se svou dcerou, fascinuje mě, kolik odkazů a myšlenek o světě a lidech dokázala J. K. Rowlingová ukrýt do tohoto kouzelného knižního světa.

Stále vycházejí nové knižní tituly. Je určitě těžké mít o knižním trhu aktuální informace. Jak si v Martinusu tento přehled udržujete?

Je fakt, že knižní trh je chválabohu neuvěřitelně pestrý. Jen na Slovensku ročně vychází až 10 000 knih, v Česku je to ještě víc, a náš živý katalog aktuálně tvoří téměř 200 000 knih. Martinus je v první řadě parta knihomolů a knihomolek. Někteří z nás čtou i víc než sto knih ročně a společně je náš žánrový rozsah vskutku široký. Máme pozice knižních ambasadorů speciálně na dětskou literaturu i pozici "book-seeker", tedy člověka, který neustále pátrá po nových skvělých knihách. Denně si vyměňujeme tipy na dobré knihy, ať už osobně, nebo přes interní sociální síť, sdílíme si recenze na ně, objevujeme novinky a také si pomáháme navzájem, když čtenáři hledají nějakou knihu, ale mají jen mlhavou představu o tom, jak se jmenovala nebo o čem byla.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy