reklama
 
 
Komerční sdělení - toto je komerční sdělení, Aktuálně.cz není jeho autorem a neovlivňuje jeho obsah

Fenomén bitcoin. Čeká nás svět bez bank?

Foto: XTB
Díky bitcoinu mohou banky již brzy přijít o svou hlavní funkci - správce depozit a zprostředkovatel platebního styku. Jak je tento scénář reálný? Jsou kryptoměny jen bublina nebo naše reálná budoucnost? Zeptali jsme se Jaroslava Brychty, hlavního analytika XTB Česká republika.

Vaše společnost jako první tuzemský broker nabídla klientům obchodování kryptoměn. Dá se s nimi obchodovat jako s klasickými měnami (forexem) nebo jsou tam rozdíly?

S klasickými měnami se dá velmi dobře obchodovat na denní bázi, ale díky inflaci nejsou zrovna nejlepší dlouhodobou investicí. Kryptoměny jsou ale aktivem, které začíná stále více obchodníků zajímat právě kvůli jejich dlouhodobému investičnímu potenciálu. A aby také ne… Bitcoin vyrostl za poslední rok o 400 % a například cena Etherea se zvýšila dokonce o 1700 %.

Spoustě lidí se mohou zdát kryptoměny jako jednoznačná bublina, která musí zákonitě splasknout.

To samozřejmě nelze vyloučit. Kryptoměny jsou stále velmi mladou a neprozkoumanou technologií a spousta věcí se může kdykoli pokazit. Odmítnout je bez hlubší úvahy jako bublinu ale přeci jen může být docela unáhlené.

Vezměme si třeba bitcoin, jakožto nejstaršího představitele tohoto stále velmi mladého odvětví. Přestože bitcoin vznikl v lednu 2009, obchodovat se s ním začalo až někdy v polovině roku 2010. Burza tehdy vznikla zcela přirozeně prostě proto, že stále více lidí bitcoin chtělo vlastnit. Lidi už ale nechtěli vytěžené bitcoiny rozdávat jen tak zadarmo, jak bylo do té doby zvykem, a rozhodně je nebavilo vyměňovat si bitcoiny za dolary a eura na přímo. Jednak to bylo nepraktické a hlavně museli věřit protistraně, že jim za bitcoiny skutečně pošle peníze.

Video: XTB

V tu dobu vznikla bitcoinová burza?

Ano a bitcoin měl najednou objektivní tržní cenu. Ta byla ze začátku sotva pár centů, ale s dalším růstem poptávky samozřejmě začala narůstat. Bitcoin díky tomu najednou přilákal pozornost nejenom pár IT geeků, ale i širšího publika lidí, kteří chtěli tuto technologii vyzkoušet.

No a samozřejmě také lidí, kterým přišla zajímavá a chtěli na ní vydělat. Cena dál rostla, o bitcoinu se začalo psát v médiích, poptávka rostla ještě více a protože je nabídka bitcoinů omezená, dramatický růst ceny byl rázem na světě. V procentech je tento růst obrovský hlavně proto, že bitcoin skutečně rostl v podstatě z ničeho.

Proč se lidé vůbec začali o bitcoin zajímat a proč zájem trvá i nyní, kdy už se zdá docela drahý?

Především proto, že technologie blockchainu, která je hlavním přínosem strůjce bitcoinu Satoshi Nakamota, je skutečně svým způsobem revoluční inovací. Stejně jako nám všem internet umožnil rychlou a bezplatnou výměnu informací a navždy změnil to, jak informace přijímáme a distribuujeme, může podle mnohých také bitcoin a technologie blockchainu změnit podobnou měrou také svět financí.

Co je to ten blockchain?

Blockchain je ve své podstatě databází nebo chcete-li velkou účetní knihou, která je sdílena po celém světě nespočtem uživatelů prostřednictvím peer-to-peer sítí, v podstatě na internetu.  Tato databáze obsahuje všechny transakce a především zůstatky na všech účtech, které jsou navíc veřejné a díky velmi chytrému šifrování nezfalšovatelné.

Podobá se to vedení zůstatků měn na bankovním účtu?

Bitcoin v tomto ohledu není ani tak měnou, něčím, co bychom mohli fyzicky vlastnit, jako spíše souhrnem zůstatků v této účetní knize. Každý, kdo chce svůj zůstatek na účtu utratit, musí nejprve před všemi prokázat, že tímto zůstatkem skutečně disponuje, a síť pomocí chytrých algoritmů zajistí, že prostředky budou bezpečně převedeny z účtu A na účet B, aniž by mohly být utraceny ve stejný čas někde jinde.

Na rozdíl od běžného platebního styku, jaký známe například, když platíme kartou, nebo využíváme mezibankovní převod, tato síť funguje vlastně sama o sobě a nepotřebuje žádného prostředníka, který by zůstatky na účtu a to, zda je možné tyto zůstatky utratit, ověřoval.

To zní jako budoucnost finančních služeb…

Tohle je samo o sobě revoluční. I když vám to možná na první pohled nepřijde zajímavé, tak díky bitcoinu (a zatím stále hodně fantazírujeme) si lze poprvé v moderní historii představit svět bez bank. Nebo alespoň bez jejich páteřní funkce jakožto správců depozit a zprostředkovatele platebního styku. To  bylo samo o sobě před pár lety ještě naprosto nemyslitelné.

Jak se liší převod kryptoměn v blockchainu oproti převodu měn v běžném bankovním prostředí?

Transakce mohou být díky blockchainu rychlejší, levnější a bezpečnější. Nikdo netvrdí, že tady za pár let díky kryptoměnám nebudou banky, ale rozhodně není úplně mimo tvrdit, že kryptoměny mohou alespoň v některých oblastech finančnictví získat docela snadno v budoucnu zajímavou konkurenční výhodu.

Hovoříme stále o bitcoinu. Stojí za pozornost i další kryptoměny?

Jak jsem uvedl před chvílí, kryptoměny nejsou pouze bitcoin a ve skutečnosti je jich mnohem více. U nás v obchodní platformě najdete pět nejobchodovanějších, ale protože je bitcoin veřejný a zcela otevřený projekt, který může kdokoli zkopírovat, existuje dnes přibližně 700 dalších kryptoměn.

Některé jsou téměř přesnou kopií bitcoinu s drobnými vylepšeními (například litecoin), jiné jako například Ethereum nabízejí zcela nové funkce a potenciání vylepšení. Všechny ale mají jedno společné a to je právě technologie blockchainu.

Proč by měl uspět zrovna bitcoin, když si téměř kdokoli může udělat vlastní kryptoměnu?

Pravdou je, že úspěch bitcoinu není rozhodně zaručen, ale je v současné době nejvíce pravděpodobný. Bitcoin má totiž proti ostatním měnám několik velmi zásadních výhod.

Bitcoin byl především dlouhou dobu první kryptoměnou, díky které má takzvanou first mover advantage, tj. výhodu, kterou mají většinou všechny firmy, které se jako první objeví v nově vznikajícím sektoru. Díky tomu dnes na bitcoinu pracuje zdaleka nejvíce developerů ze všech kryptoměn a bitcoin je krytý skutečně špičkovou mozkovou kapacitou.

Zároveň je díky své velikosti nejhůře napadnutelný, má největší infrastrukturu, největší uživatelskou základnu a logicky tedy i nejsilnější síťový efekt. Ten je speciálně pro měnu naprosto zásadním aktivem. Protože čím více lidí měnu využívá, tím více je užitečná ke směně a tím více dalších nových uživatelů ji bude ochotno ke směně využívat.

Může v budoucnu vedle sebe úspěšně fungovat více kryptoměn?

Stejně jako Facebook není jedinou sociální sítí, když postupně vznikl Twitter, Instagram, Snapchat, Pinterest, LinkedIn a další deriváty sociálních platforem, mohou vedle sebe existovat také různé kryptoměny, které se liší svými funkcionalitami, rychlostí či způsobem využití.

700 kryptoměn je ale opravdu trochu příliš a na drtivou většinu kryptoměn se podle mě bude vzpomínat jako na nástroj k obohacení lidí, kteří danou kryptoměnu v lepším případě vymysleli a v horším pouze zkopírovali.

Na kryptoměnách se proto zdá být dnes bublina především v počtu kryptoměn samotných, která mě osobně velmi připomíná internetovou bublinu z roku 2000. Ta byla tehdy pro řadu internetových společností katastrofální, ale také z ní vyrostly dnes tak dominantní firmy jako například Google, Amazon, nebo eBay.

Můžete nám říci něco více o historii a velikosti celého ekosystému bitcoinu, nebo o tom, jak rychle rostl od svého vzniku?

 Na téma kryptoměn jsem nedávno napsal report, kde to všechno je a který si můžete stáhnout na https://cz.xtb.com/bitcoin.

Jak mají obchodníci ke kryptoměnám přistupovat, když s nimi chtějí obchodovat?

Předem je asi třeba si uvědomit, že se jedná stále o docela zvláštní aktivum, které má tak trochu svá vlastní pravidla. Na rozdíl od ostatních měn nebo akcií u kryptoměn nemáme žádné pravidelně zveřejňované výsledky, které by nám říkaly, jak si celý sektor vede. Kryptoměny jsou prostě decentralizovaným světem se vším všudy a spousta informací, které by nás třeba zajímaly, prostě nejsou k dispozici.

Trh je navíc v porovnání se skutečně zavedenými finančními aktivy stále docela malý a stačí pár špatných zpráv, jako krach některé z bitcoinových burz, snaha o regulaci v některých zemích nebo prostě jen větší prodejní objednávka některého z velkých hráčů a cena se může během chvíle propadnout klidně i o desítky procent.

Kryptoměny jsou stále především jeden velký experiment a je nezbytné k nim proto takto přistupovat.

Co byste tedy obchodníkům poradil?

Zlatým pravidlem pro každého, kdo chce investovat do kryptoměn, by mělo být tradiční: Investujte pouze tolik, kolik jste ochotni ztratit. Vysoký potenciální výnos je totiž vykoupen rizikem, které dalece přesahuje rizika investování do běžných isntrumentů.

Kryptoměny jsou stále mladou a do značné míry neprobádanou technologií s řadou nedořešených otázek. Až čas ukáže, jestli jsou spekulativní bublinou, nebo technologií, která má skutečně potenciál změnit náš názor na to, co vlastně peníze představují a zda mohou být někdy v budoucnu po mnohaletém období státního monopolu třeba znovu soukromé. 

Kdo je Jaroslav Brychta?

Od roku 2007 pracuje ve společnosti X-Trade Brokers jako analytik finančních trhů. Věnuje se především analýze měnového trhu, měnové politice centrálních bank a jejímu dopadu na finanční trhy. Zabývá se také technickou analýzou nejvíce obchodovaných finančních instrumentů. Pravidelně poskytuje komentáře do živého vysílání České televize, příspívá do online médií a vystupuje na investičních konferencích. Jeho analýzy si můžete přečíst na portálu pro tradery xPuls.cz.

O technologii blockchain a rozvoj kryptoměn se zajímá od samého začátku a patří k jednomu z nejrespektovanějších odborníků na toto téma v České republice.

autor: XTB

reklama
reklama
reklama
Komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama