Vzdělávací instituce EF (Education First) dnes zveřejnila výsledky Indexu znalosti angličtiny pro rok 2025 (EF English Proficiency Index - EF EPI). Prvenství obhájilo Nizozemsko, Češi se zlepšili o 15 bodů a skončili na 23. místě. EF zároveň otevřelo otázku, jak se bude výuka angličtiny vyvíjet ve stále dynamičtější éře AI.
AI jazykové aplikace už dnes umožňují personalizovanou výuku a okamžitou zpětnou vazbu, což může pomoci zejména při rozvoji mluvení - dovednosti, která je pro studenty jazyka nejnáročnější. "Umělá inteligence může být skvělým pomocníkem, pokud ji používáme jako nástroj, ne jako náhradu našich znalostí," upozorňuje Tereza Dostalíková z české pobočky EF a doplňuje: "AI aplikace se stávají běžnou součástí jazykového vzdělávání i v Česku, což může zlepšit psané i mluvené dovednosti. Nejúčinnějším nástrojem pro rychlé zlepšení angličtiny ale zůstává pobyt v zahraničí, kde jsou studenti obklopeni jazykem i kulturou."
Ačkoliv poptávka po výuce angličtiny celosvětově neklesá, pokrok v úrovni znalosti jazyka se už pátým rokem zastavil. Tento trend reflektuje i Evropa. Samotná Evropská unie si ale mírně polepšila. Největší zlepšení zde zaznamenalo Slovensko a Německo. Indexu stále vévodí Nizozemsko s vysokým ziskem 624 bodů. Na evropském chvostu se nachází Itálie, která se letos umístila na 59. příčce. Z celosvětového hlediska má největší problém s angličtinou Kambodža.
Globální trendy
Rozdíly ve znalosti angličtiny mezi ženami a muži (ve prospěch mužů) se letos nadále zmenšují. Výraznou genderovou propast vykazuje pouze 37 zemí, zatímco v roce 2024 to bylo ještě 48.
Mladí dospělí zůstávají pod úrovní, které dosahovali před pandemií. Mírný pokles skóre je patrný i u lidí nad 40 let, což jejich výsledky dělá srovnatelné s těmi před deseti lety.
Česko pod lupou
Česká republika se meziročně zlepšila o 15 bodů a posunula se tak s 582 body o jednu příčku na 23. místo. Za svými evropskými sousedy ale nadále zaostává. Zatímco Německo, Polsko a Slovensko se letos přidaly k Rakousku do skupiny zemí s velmi vysokou úrovní angličtiny (odpovídající úrovni C1). Česko zůstává ve druhé kategorii - na úrovni B2.
Nejsilnější anglickou dovedností je pro Čechy čtení, naopak nejobtížnější je mluvení. "Toto zjištění asi nikoho nepřekvapí, ale málokdo ví, že ke zlepšení mluvené angličtiny může pomoci i čtení nahlas. Dalším užitečným pomocníkem jsou AI nástroje ve formě komunikačního partnera," radí Dostalíková. Mezi ženami a muži nejsou v Česku výrazné rozdíly - obě pohlaví dosahují v průměru vysokého skóre, muži si ale vedou o něco lépe.
Brno versus Praha
V Česku se nejlepší úrovní angličtiny mohou pochlubit obyvatelé Brna. Svým průměrným skóre 620 bodů dosahují velmi vysoké úrovně a překonávají i Prahu (576 bodů). Pokud bychom výsledky Jihomoravanů srovnávali s úrovní angličtiny v hlavních evropských městech, umístili by se na sedmé příčce - hned za Berlínem. Prvenství získala Kodaň.
