Zahraničí

Na Kubě už je znovu přístupný internet, lidé se tam ale pořád nemohou připojit k sociálním sítím či mobilním aplikacím, přes které lze posílat vzkazy. Informovala o tom dnes agentura AFP. Rozšíření mobilního internetu média považují za jeden z faktorů, díky nimž vznikly nedělní protesty. K obnově připojení vyzvala v úterý americká vláda.

Díky mobilnímu internetu, sociálním sítí i vzkazům, které si mezi sebou lidé posílají, mají Kubánci také jiný zdroj informací než oficiální média. Zprávy se také výrazně rychleji šíří.

V Havaně byl podle AFP ve středu klid. V ulicích je ale výrazně více policejních hlídek, hlavně v blízkosti parlamentu. Z ostatních částí země je obtížnější získat informace, uvedly už dříve nevládní organizace. Ty také tvrdí, že v souvislosti s protesty bylo zatčeno nejméně 100 lidí. Kubánské úřady v úterý potvrdily také úmrtí jedno demonstranta. Nedělní demonstrace byly největší za posledních zhruba 30 let.

Mezinárodní organizace tvrdí, že protesty vypukly kvůli špatným hospodářským podmínkám na Kubě. Podle kubánských úřadů ekonomiku dusí americké sankce. Lidé na demonstracích například skandovali, že mají hlad.

Situace na ostrově se zhoršila i kvůli epidemii covidu-19. Kvůli cestovním omezením se na Kubě výrazně propadl cestovní ruch - jeden z hlavních zdrojů příjmů kubánské ekonomiky. Šíření nákazy se na ostrově navíc v posledních týdnech zvyšuje. Úřady za uplynulý den registrují přes 6000 nových případů nákazy koronavirem. Úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 bylo za uplynulý den 51, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie, uvedla agentura EFE.

Litevský parlament dnes schválil zákon dovolující hromadné zadržování žadatelů o azyl a omezil jejich právo odvolat se proti rozhodnutí úřadů, což má zabránit dalšímu přílivu migrantů přes bělorusko-litevské hranice. Pro přijetí zákona bylo 84 z celkem 141 zákonodárců, uvedla agentura Reuters. Červený kříž a další nevládní organizace protestují proti tomuto kroku, který vnímají jako porušení mezinárodních závazků Litvy a práv migrantů.

V Litvě bylo v blízkosti hranic s Běloruskem letos zadrženo již 1676 cizinců, což je více než dvacetinásobek loňského počtu, poznamenal server Delfi.lt.

Litevský parlament podle serveru dnes také přijal usnesení, ve kterém označil příliv migrantů přes Bělorusko za "hybridní agresi". Ta se podle usnesení může dále rozvíjet a stát se základem pro nové hrozby v souvislosti s připravovaným rusko-běloruským vojenským cvičením Západ.

Poslanci vyzvali vládu k posílení ochrany hranice s Běloruskem za pomoci armády a vybudování fyzických překážek v co nejkratší době a k uvalení sankcí proti organizátorům nelegální migrace, včetně běloruských fyzických a právnických osob. Usnesení parlamentu také navrhuje přistupovat k cizincům z třetích zemí, kteří nelegálně překračující hranice a nemají doklady, jako k "aktivním účastníkům hybridního útoku", a proto by se na ně měly uplatňovat jiné podmínky zadržování a ubytování. Výjimkou mají být ženy s dětmi, těhotné ženy, invalidé a děti mladší 16 let.

Litva, která poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům, viní běloruský režim z toho, že cíleně umožňuje migrantům přecházet přes společnou hranici, která je současně vnější hranicí Evropské unie i schengenského prostoru volného pohybu osob. Premiérka Ingrida Šimonytéová minulý týden naznačila, že Bělorusko nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu a možná také z Istanbulu.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis v pondělí vyzval Evropskou unii, aby v reakci na příliv migrantů z Běloruska zvážila zavedení dalších sankcí vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk podle něj migranty využívá jako "politickou zbraň" a prostředek nátlaku na EU za předchozí postihy. Ty evropská sedmadvacítka na Bělorusko uvalila mimo jiné kvůli porušování lidských práv a násilnému potlačování protestů, které propukly po loňských zpochybněných prezidentských volbách. Později sankce ještě rozšířila.

Litva minulý týden v pátek začala na hranici s Běloruskem budovat 550 kilometrů dlouhou bariéru s ostnatým drátem, která má příliv migrantů zastavit.

Agentura EU pro ochranu hranic (Frontex) slíbila v příštích dnech d