Volba papeže

19. 2. 2013 17:31

Papež Benedikt XVI. ve funkci skončil 28. února 2013. Důvodem jeho odchodu byl pokročilý věk a nedostatek sil na řádné vykonávání úřadu. Novým papežem se stal Argentinec Jorge Mario Bergoglio.

Papež František žehná desítkám tisíc věřících z balkonu baziliky svatého Petra při tradičním poselství Urbi et orbi. Papež František žehná desítkám tisíc věřících z balkonu baziliky svatého Petra při tradičním poselství Urbi et orbi. | Foto: Reuters

Papež Benedikt XVI. oznámil na začátku roku 2013 svou rezignaci. Ve funkci skončil 28. února. Důvodem jeho odchodu je pokročilý věk a nedostatek sil k řádnému vykonávání úřadu, jak sám uvedl ve svém projevu. Novou hlavou katolické církve byl zvolen Jorge Mario Bergoglio, kardinál z Argentiny, který přijal jméno František I. Stalo se tak 13. března 2013 prostřednictvím konkláve v pátém kole volby.

Konkláve začalo v úterý 12. března. Předsedal nejstarší z kardinálů v konkláve Giovanni Battista Re. Dopoledne se účastnící kardinálové sešli v chrámu svatého Petra na slavnostní mši. Do Sixtinské kaple se přesunuli v 16:30, kardinálové stvrdili přísahu a začali volbu prvního dne, během níž se na společném jméně neshodli. Papeže nakonec zvolili velmi brzy, hned druhý den.

V prvním březnovém týdnu se ve Vatikánu scházela generální kongregace kardiálů, na níž byli přítomni i čeští zástupci Dominik Duka a Miroslav Vlk, aby rozhodli o datu začátku konkláve a tedy i volby papeže. Vatikánské setkání tehdy stihlo zažít kauzu prostřednictvím německého muže, který se vydával za kardinála, ale do hlavni auly se nedostal.

Mezi favorizované kandidáty (a to i podle sázkových kanceláří) patřili arcibiskup Angelo Scola z Milána, kardinál Peter Turkson z Ghany, vatikánský kardinál Tarcisio Bertone, kardinál Marc Ouellet z Kanady (který však v rozhovoru nevyjádřil nadšení z myšlenky stát se papežem) a Ital Angelo Bagnasco. Jorge Bergoglio patřil až k dalším spolu s těmito muži: Odilo Pedro Scherer, Christoph Schönborn, Oscar Maradiaga, Timothy Dolan a Francis Arinze.

Jak se volí papež:

Nového papeže volí konkláve - shromáždění kardinálů, kterým není více než osmdesát let. Hlasování je tajné a dosud probíhalo 15 až 20 dní po papežově smrti či odstoupení. Benedikt XVI. však toto pravidlo změnil, a volba se tak může uskutečnit již v první polovině března. Hlasování probíhá v Sixtinské kapli Apoštolského paláce ve Vatikánu. Ke zvolení nové hlavy katolické církve je nutná dvoutřetinová většina hlasů. Volba se opakuje, dokud není dosaženo tohoto výsledku. Vývoj situace je možné zjistit pouze z dýmu vycházejícího ze Sixtinské kaple. V případě, že hlasování nepřineslo výsledek, vychází černý kouř, naopak ve chvíli, kdy je papež zvolen, se objeví kouř bílý.

Po zvolení si papež vybere jméno, které bude v úřadu nosit, a kardinálové mu slíbí poslušnost. Následně je z balkonu baziliky Svatého Petra představena nová hlava katolické církve a papež poprvé předstoupí před shromážděný dav. Svatý otec přednese projev a udělí požehnání Urbi et Orbi, čímž je zahájen nový pontifikát.

Úřad papeže je tradičně svěřován kardinálovi, přestože by se jím teoreticky mohl stát jakýkoli katolík (muž).

Česká republika má kardinály dva - Miloslava Vlka a Dominika Duku. Kardinál Vlk se v minulosti volby papeže účastnil, letos mu ale toto právo již nenáleželo, jelikož mu je více než osmdesát let. V konkláve tedy zasednul Dominik Duka.

reklama
reklama
 
reklama