Válka v Afghánistánu, jako součást války proti teroru, je vedená zejména proti tamějšímu původně vládnoucímu hnutí Tálibán. Od prvních akcí ke konci roku 2001 se konflikt protáhl až do současnosti.
Poté, co Tálibán odmítl vydat Usámu bin Ládina, spustily americké a britské jednotky v reakci na teroristické útoky na New York a Washington z 11. září 2001 letecké ostřelování a následně pozemní ofenzívu.
Později Američané za podpory proti-tálibánské Severní aliance svrhli vládnoucí Tálibán. To byl však jen začátek krvavých bojů proti povstaleckým jednotkám, které se těší podpoře především na venkově a na jihu země. Silná povstalecká protiofenziva Spojence zaskočila a mudžáhidům se podařilo postupně získat zpět kromě svých tradičních bašt na jihu a východě země též sever a západ Afghánistánu.
Právě sever Afghánistánu býval přitom silně protitálibánský. Kromě podpory obyvatel mají Tálibové na své straně také výbornou znalost hornatého a těžce přístupného terénu.
Cílem mise NATO ISAF je vypořádání se s povstalci, nastolení míru, ochrana obyvatelstva (což komplikuje rostoucí množství civilních obětí jednotek NATO), rekontrukce zničených oblastí, výcvik afghánské policie a armády a pomoc s ustanovením státní samosprávy.
V rámci mise NATO ISAF se konfliktu v Afghánistánu zúčastnilo 47 států. Samotná mise byla vytvořena na Bonnské konferenci v prosinci 2001. Největší kontingent mají v Afghánistánu USA, kolem 100 000 vojáků. Jejich stahování by mělo začít v červenci 2011. NATO předpokládá předání moci do rukou afghánské samosprávy v roce 2014.
Situaci Američanů a jejich spojenců příliš nepomohlo ani zveřejnění tajných dokumentů a depeší serverem WikiLeaks, které obsahují i jména afghánských spolupracovníků.
Česká armáda má v Afghánistánu jednotku Vojenské policie, Jednotku chemické a biologické ochrany, jednotku svičící afghánské piloty, vrtulníkovou jednotku, provinční rekonstrukční tým a jednotku cvičící prapor afghánské armády. Jejich působnost v Afghánistánu je plánována minimálně do roku 2013.
Dobýt Afghánistán se nepodařilo v minulosti Sovětům, kteří proti mudžáhidům podporovaným americkou CIA vedli devět let trvající a vyčerpávající válku. Právě obrovské lidské a finanční náklady byly podle některých historiků jedním z důvodů následného rozpadu Sovětského svazu.
